Místo mrazu až 55 °C. Supermarkety hlásí další útoky na lednice

Problémy přišly v noci z neděle na pondělí, v Belgii podle serveru NL Times zasáhly zhruba 40 prodejen Ahold Delhaize. Teploty v chladicích zařízeních náhle prudce vzrostly, podobné potíže oznámilo také řeznictví De Laet & Van Haver.

Během pondělního rána se přidal Carrefour Belgium, který hlásil patnáct zasažených obchodů. Ahold Delhaize příčinu veřejně neupřesnil a zůstal u označení „IT incident“, který postihl část jeho chladicích systémů.

Obdobné zprávy mezitím přicházely ze Švédska. Tamní média informovala o možném kyberútoku na lednice a mrazáky v několika prodejnách řetězce ICA. Financial Times následně napsal také o zasažených obchodech Coop a teplotách v některých švédských mrazácích až 55 stupňů Celsia.

Zda mají všechny nové případy společného původce a zda souvisejí s říjnovým útokem ve Francii, zatím není potvrzené.

Scénář však připomíná události z noci z 11. na 12. října, kdy hackeři napadli chladicí zařízení ve francouzských supermarketech. Na dálku zasáhli do jejich nastavení a teploty podle agentury Reuters vystoupaly až na 50 stupňů Celsia. Následkem byly zkažené potraviny, které obchody musely vyhodit. Zasaženy byly stovky prodejen.

Podle dřívějšího zpravodajství Novinek dokázali útočníci spustit nucené odmrazování. Podle tehdejších zpráv dosáhly škody ve dvou supermarketech v alsaském Haguenau přibližně 270 tisíc eur, tedy asi 6,6 milionu korun. Útok tak ukázal, že i zásah do zdánlivě nenápadného provozního zařízení může obchodům během jediné noci způsobit vysoké škody.

Podle bezpečnostního experta Daniela Šafáře ze společnosti Check Point nejsou podobné incidenty překvapivé. Jak již dříve vysvětlil Novinkám, chladicí zařízení v supermarketech jsou dnes počítačem řízené systémy, které mohou být připojené k síti. Obsluha díky tomu může na dálku sledovat teploty a upravovat provoz. Stejná možnost se však může dostat do rukou útočníků.

„Útočníci ani nutně nepotřebovali pokročilé hackerské schopnosti. Chladicí systémy mají běžné provozní funkce, například odmrazovací cykly, a pokud k takovému systému získá přístup někdo nepovolaný, může právě tyto funkce zneužít k narušení provozu,“ vysvětlil Šafář.

Důsledky přitom přesahují obrazovku počítače. Napadení systému může přímo změnit chod zařízení a znehodnotit zásoby potravin. Riziko podle experta roste zejména tam, kde technika roky funguje se zastaralým softwarem, bez bezpečnostních aktualizací a s rozhraním pro správu dostupným z internetu.

Provozní zařízení navíc bývají podle něj „navržena na patnáct i více let služby“. „Kybernetické hrozby se za tu dobu výrazně promění,“ zdůraznil bezpečnostní expert. Stejné řídicí jednotky a systémy pro správu se přitom používají v obchodních řetězcích po celém světě, takže slabina v rozšířené technologii může ohrozit velké množství provozoven.

Po francouzském útoku popsaly své zabezpečení také české obchody. Albert 14. října uvedl, že teploty nepřetržitě sleduje nezávislý monitorovací systém, který při odchylce upozorní zaměstnance prodejny i dohled v centrále.

„Chladicí a mrazicí zařízení na prodejní ploše i v zázemí našich prodejen jsou vybavena nezávislým monitorovacím systémem, který nepřetržitě 24 hodin denně sleduje teplotu a v případě jakékoli odchylky automaticky upozorňuje jak personál prodejny, tak vzdálený dohled v centrále společnosti,“ uvedl tehdy mluvčí řetězce Albert Jiří Mareček. Kontrola podle něj není navázána na samotné chladicí zařízení a funguje autonomně.

Je to ale právě Albert, který má už od prvního útoku v tuzemsku, tedy od 14. října, zcela nefunkční mobilní aplikaci, jež kromě akcí slouží také jako úložiště pro věrnostní body.

Košík.cz prostřednictvím mluvčího Františka Brože uvedl, že jeho chladicí systémy nejsou připojené k datové síti, což výrazně omezuje možnost jejich přímého napadení přes síť. Popsal také interní bezpečnostní analýzy, školení zaměstnanců, externí audity a připravené postupy pro případ incidentu.