Hlavní obsah

Politolog: Garance státu NATO je problém, dohoda jako ta z Budapešti zase směšná

29. 3. 2022, 20:59 – Olomouc

Návrhy bezpečnostních garancí pro Ukrajinu, pokud se na nich Moskva s Kyjevem domluví, bude nejspíš muset projednat Severoatlantická aliance (NATO). Jinak není možné, aby se členský stát NATO zavázal Ukrajině garantovat územní celistvost. V rozhovoru pro Novinky to uvedl politolog David Broul z Univerzity Palackého v Olomouci. Jakákoli garance připomínající Budapešťské memorandum bude pro Ukrajince směšná, myslí si.

Foto: Zdroj: Archiv Davida Broula

Politolog David Broul z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

Článek

Ukrajinská delegace předložila ruské straně na úterním jednání v Istanbulu návrh bezpečnostních záruk. Ty mají být silnější, než jaké poskytuje článek 5 washingtonské smlouvy o NATO, například závazek o uzavření nebe. Bezpečnost by mělo garantovat několik států. O koho myslíte, že půjde?

To je přesně ta zajímavá otázka s tím spjatá, protože se sice uvažuje o Spojených státech, Velké Británii, Turecku, Francii, Německu, ale už jsem třeba četl i o Polsku, Izraeli a Kanadě. Zdá se mi, že si ukrajinská delegace velmi pravděpodobně s žádným z těchto států nepředjednala možnost té bezpečnostní garance.

Tady vyvstává otázka: může stát NATO Ukrajině něco garantovat a účastnit se případného vojenského konfliktu? Protože uzavření nebe nad suverénním státem automaticky rezultuje ve střet s agresorem ...

Jestli vidím něco problematického, tak jsou to státy NATO, které se zavázaly washingtonskou úmluvou k tomu, že pomůžou jednomu z napadených států (aliance), pokud o to požádá. Ale považuje se to za něco automatického, slovy prezidenta Bidena za „posvátný závazek“.

Jinými slovy, pokud je napaden stát NATO, měly by mu všechny státy NATO pomoct. Tady vyvstává otázka: může stát NATO Ukrajině něco garantovat a účastnit se případného vojenského konfliktu? Protože uzavření nebe nad suverénním státem automaticky rezultuje ve střet s agresorem...

Takže jestli tomu dobře rozumím, tak pokud by se například Británie, u které je to asi nejpravděpodobnější, stala tímto garantem a v nějakém hypotetickém budoucím konfliktu uzavřela nebe nad Ukrajinou, dostala by se do konfliktu s agresorem a ten agresor by následně napadl Londýn, tak se v tu chvíli ocitáme v situaci, kdy musí být zapojeno NATO.

O tom, předpokládám, bude jednat NATO, protože se to bude týkat jednoho z členských států. To samé se týká Turecka, Spojených států, Německa, Francie. Nejsem si jistý, jestli na to povolení dojde.

Posun v jednání. Rusko omezí útoky na Kyjev

Evropa

Coby garant mi přijde docela reálný Izrael, který není členem NATO. Má dostatečné vojenské vybavení, aby to případně dělal. Nicméně známe politiku Izraele vůči Rusku. On sám je dosti lavírujícím aktérem, protože má dost problémů ve své oblasti, Rusko mu významně pomáhalo a pomáhá v Sýrii proti Íránu, tím pádem opatrnost Izraele může sehrát roli.

Nějaká garance, která opět připomíná Budapešťské memorandum – tisíckrát překonané tím, co se na Ukrajině už osm let děje – bude pro Ukrajince směšná.

Co se snažím říct, je, že se výsledky dnešního jednání pohybují dosti na vodě. Ukrajinská delegace předložila něco, co zcela evidentně nemá úplně předjednáno, protože počet států se v těch jednotlivých seznamech liší. Je otázka, jestli o tom vůbec ty státy vědí.

Takže kromě toho, že bude jakákoli dohoda muset být schválena v ukrajinském referendu a v jednotlivých parlamentech těch garančních zemí, tak to bude muset být projednáno i v NATO?

Myslím, že ano. Je to mocná obranná organizace a přesně tohle budou ty otázky, které se budou řešit.

Pokud by se některý z členských států účastnil nějakého konfliktu, což uzavření nebe nad suverénním státem takřka automatický předpokládá, tak je v konfliktu i NATO. Nebo se z toho ta daná země nějak vyváže? Budeme tedy mluvit o článku 5 tak, že ta země musí požádat o kolektivní bezpečnost, nebo je to chápáno jako automatické?

Severoatlantická smlouva tak nějak předpokládá, že stát požádá o podporu, když se cítí napaden.

Pak by to mělo smysl, ale asi by k tomu mělo být ještě připojeno nějaké memorandum, které by jasně určilo, že se tedy nějaké státy nad rámec NATO budou podílet na garanci územní celistvosti Ukrajiny, přičemž by do toho NATO nebylo zataženo, pokud o to nikdo vyloženě nepožádá.

Blinken: Nevidíme, že by Rusko bralo jednání vážně

Válka na Ukrajině

Není to pak celé prostě jen hra, jak obejít členství v NATO?

Mně to tak připadá celou dobu. Ukrajina od začátku říká, že tu dohodu bude schvalovat v referendu. Jaké je ale momentální naladění ukrajinského národa? Ukrajinský národ, předpokládám, teď v drtivé většině nevěří Rusku ani nos mezi očima. Nějaká garance, která opět připomíná Budapešťské memorandum – tisíckrát překonané tím, co se na Ukrajině už osm let děje – bude pro Ukrajince směšná. Předpokládám, že v případném referendu nemůže projít.

Zkusme si jen představit, jak se v současné době pořádá na Ukrajině referendum. To je země v pohybu, velká spousta lidí je v zahraničí, obrovská spousta lidí je v pohybu v rámci země. Já si neumím představit, že by se na Ukrajině dnes pořádaly nějaké volby, natož referendum.

Navíc nastavení ukrajinské společnosti bude až polsky protiruské, zkrátka obrovsky protiruské. Jakákoli dohoda s Ruskem v současné chvíli nemá šanci projít, ať už bude jakákoli.

Takže vy myslíte, že to Ukrajinci budou brát jako ústupek, a tudíž to odmítnou z principu?

Myslím, že panuje takový předpoklad, že když se budou vést mírové rozhovory, tak aspoň dojdeme k tomu, že Rusko bude útočit na méně měst, nebude použito tolik ruské techniky, k čemuž tedy nyní dochází, ale z velké části kvůli tomu, že Rusové brutálně ztrácejí.

Takhle to skončit nemělo, lituje invaze někdejší vůdce proruských separatistů

Válka na Ukrajině

To, že teď slíbili, že nebudou tolik útočit na Kyjev a Černihiv, má hlavně původ v tom, že nemají ani čím útočit. Rusové jsou nejvíce zapojeni v Donbasu a u Mariupolu a v současné době budou chtít hlavně zachraňovat Doněck a Luhansk – v hranicích, ve kterých je nyní dobyli.

V tom ukrajinském návrhu je ještě jedna zajímavá věc, a to, že by Rusové nebránili Ukrajině ve vstupu do EU. Uvidíme, jak se k tomu Kreml postaví, ale už před pár týdny říkal mluvčí Dmitrij Peskov, že Rusko nevnímá EU jako vojenský pakt. To asi může Emmanuel Macron zapomenout na svůj sen o společné unijní armádě, že?

Spousta unijních zemí má výjimku ze společné bezpečnostní obrany a spolupráce. Dánsko, které se zúčastňuje jen mírových misí, Irsko, Švédsko.

Ono je těžké přesvědčit už současné členské státy, aby se podílely na utváření něčeho, jako je společná evropská armáda, takže v tomto směru to vypadá, že se opět dostaneme někam na úroveň eurozóny, kde se na takové politice bude podílet několik nejodhodlanějších členských států. Navíc mluvit o Ukrajině jako o jednom z členských států Evropské unie je hodně, hodně předčasné.

Reklama

Výběr článků