Hlavní obsah

Sanační omítka a hydroizolace zkrotí vlhké zdivo

Především majitelé starších domů se často potýkají s vlhkým zdivem. Příčinou bývá vzlínající vlhkost. Jednoduchým a rychlým řešením tohoto nevzhledného fenoménu, který postupně dům devastuje, jsou sanační omítky. Ty by navíc měla doplnit hydroizolace.

Foto: Weber

Voda a vlhkost jsou pro stavbu podobně destruktivní jako oheň. Jen v tomto případě nepůsobí tak rychle.

Článek

Vlhkost obvykle přichází od země. Nejvíce většinou trpí sklepy, suterény a přízemní místnosti. Voda tak ničí stavební materiály, a to hned dvěma způsoby: jednak při nižších teplotách mrzne, což způsobuje tlak, jemuž neodolá žádný omítkový materiál.

Tip!

„Zjištění salinity zdiva je vhodné objednat u odborné firmy. Stupeň zasolení zdiva se posuzuje pro každý druh soli samostatně a podle něj se volí typ sanačního systému,“ doporučuje Zdeněk Pikl, technik pro stavební materiály z Atelieru DEK.

Za druhé se do zdiva spolu s vodou dostávají různé druhy rozpuštěných solí, které v něm postupně krystalizují a zaplňují póry v cihlách i omítce. Výsledek? Na zdech se začnou tvořit vlhké mapy se solnými výkvěty.

Problémem přitom není jen nevzhlednost. „Vlhkost samozřejmě ohrožuje i samotné zdivo. Snižuje jeho pevnost a zhoršuje jeho tepelně izolační vlastnosti. Když si vezmeme např. keramickou cihlu, desetiprocentní hmotnostní vlhkost sníží její tepelně izolační vlastnosti až o 30 %,“ vysvětluje Petr Müller, produktový manažer ze společnosti Weber.

V zimě je pak navíc kvůli tomu nutné výrazně víc topit. Kromě toho vlhké zdivo představuje ideální půdu pro růst řas a plísní, které škodí lidskému zdraví.

Jak fungují sanační omítky?

Nejrozšířenější řešení pro sanaci vlhkého zdiva představují sanační omítky, které na český trh masivně vtrhly již v 90. letech. Jejich obliba stále roste a vznikají stále nové druhy.

Pomoci mohou třeba u konstrukcí s vysokým obsahem solí. Stejně tak u starých, málo udržovaných budov, do nichž se dostává srážková vlhkost.

Sanační omítka se zpracovává stejně jednoduše jako tradiční jádrová. Podobná je i aplikace.

Než začneme, původní omítku zasaženou vlhkostí je nutné odstranit minimálně 80 cm nad viditelně postiženým místem. Kontaminovanou omítku je nutné odstranit co nejrychleji, aby se vlhkost nedostala zpět do zdiva. Následně se aplikuje sanační omítka a také sanační štuk, který je prodyšnější obdobou klasického štuku. Obyčejný štuk by totiž funkčnost sanační omítky snížil.

Kvalitní izolace zatočí s vlhkostí

Tipy a trendy

Existují tři typy sanačních omítek:

  • Tradiční hydrofobní dobře odolávají srážkové vlhkosti, a hodí se tak hlavně do exteriéru.
  • V interiéru lépe poslouží omítky hydrofilní, díky nimž nedochází k omezení difúze do vnějšího prostředí.
  • Tepelně izolující omítky ovlivňují povrchovou teplotu zdiva, která je zásadní pro to, zda se na něm uchytí spóra a začne z ní růst řasa či plíseň. Tento typ je ideální pro sezónně užívané rekreační objekty. Speciální protiplísňové sanační omítky jsou navrženy tak, aby pálily vlákna spor a ty se tak neměly šanci uchytit.

Rekonstrukce pomocí náplasti? Mladý pár má z provedených oprav noční můry

Jak na to

Injektáž výsledek ještě vylepší

Sanační omítky ovšem nepředstavují trvalé řešení. Dobré je proto soustředit se i na podchycení příčiny. Ta obvykle spočívá v absenci izolace, která by bránila v postupu vlhkosti od země.

„Pokud není odstraněna příčina vlhnutí zdiva, nebo není minimalizována, je nutné počítat předem s omezenou funkčností a životností sanačního systému,“ upozorňuje Zdeněk Pikl. Dojde k zaplnění pórů v sanační omítce solí a na povrchu stěn bude opět docházet k výkvětům.

Sanační omítkový systém by proto nikdy neměl být použit jako jediné řešení pro odstranění vlhkostních poruch stavby.

„Naopak musí být doplněn o další opatření, která povedou k minimalizaci vlhkostních poruch,“ zdůrazňuje. Proto vždy před aplikací např. sanačního omítkového systému je třeba provést stavební úpravy, které zamezí vnikání vody do zdiva. Nabízí se např. podbourání nebo podřezání a vložení povlakové hydroizolace, odvedení povrchové vody od objektu. Častým řešením je také injektáž.

Ta ochrání spodní část stavby, která je vzlínající vlhkostí nejvíce zasažena.

Rekonstrukce dá starým domům punc moderního bydlení

Jak na to

Injektáže zdiva jsou kapalné či krémové hmoty na bázi silikonů, které se navázáním na kapalnou vlhkost ve zdivu postupně rozšiřují do jeho porézního systému. Tam, kde je vlhkost přítomna, tak vytvoří hydroizolační membránu. Jejich prostřednictvím můžeme přerušit vstup kapalné vlhkosti ze základové spáry do konstrukce, čímž zaručíme dlouhodobé fungování sanační omítky.

A jak postupovat? Injektáž se aplikuje do vyvrtaného otvoru ve zdi, který ponechává jen pět posledních centimetrů zdiva. Máme-li tedy např. zeď tlustou 45 cm, vyvrtáme do ní otvory dlouhé 40 cm. Před aplikací injektáže je také nutné vyfoukat stlačeným vzduchem prach z otvorů ve zdi, abychom ji mohli nanést skutečně všude.

Zelené rostlinky střeše i fasádě sluší

Tipy a trendy

Kde hledat řemeslníky

Jak je vidět, postup není tak snadný a ne každý si na takovou práci troufne sám. Ověřené firmy specializované na sanace najdete např. na portálu NejŘemeslníci.cz. Na něm stačí zadat bezplatnou poptávku, v níž popíšete, jakou práci potřebujete udělat, a následně počkat, až vám přijdou nabídky od firem a řemeslníků z okolí. Komu zakázku svěříte, záleží čistě na vás.

Při rozhodování je ale dobré podívat se na hodnocení jednotlivých řemeslníků a reference od předchozích zákazníků.

„Všechny firmy a řemeslníky navíc při registraci ověřujeme. Kontrolujeme, zda mají živnostenské oprávnění odpovídající řemeslu, jež nabízejí,“ říká Anna Němcová z péče o zákazníky portálu.

Reklama

Související témata:
Hydroizolace

Související články

Barvy vzbuzují emoce, vybírejte citlivě

Barvy ovlivňují naši psychiku více, než si myslíme. Umějí zklidnit, navodit pohodu, touhu, ale dokážou působit i rušivě, probouzet agresi. Opatrně pracujte...

Výběr článků

Načítám