Hlavní obsah
Turecká vlajka v pozadí loga NATO v bruselském sídle Aliance. Ilustrační foto. Foto: Francois Lenoir, Reuters

Dlouhodobé napětí mezi Tureckem a dalšími zeměmi Severoatlantické aliance zřejmě vyústilo v bezprecedentní spor mezi spojenci. Ankara odmítá dát zelenou obrannému plánu NATO pro Polsko a Pobaltí, dokud jí ostatní členové Aliance nepřislíbí větší politickou podporu v jejím boji proti kurdským milicím YPG na severu Sýrie, napsala s odvoláním na několik aliančních zdrojů agentura Reuters. Aliance ani Ankara se k tomu oficiálně nevyjádřily.

Turecká vlajka v pozadí loga NATO v bruselském sídle Aliance. Ilustrační foto. Foto: Francois Lenoir, Reuters
Turci tlačí přes Pobaltí NATO ke zdi

Jedním z klíčových požadavků turecké delegace, jež odmítá zmíněný vojenský plán podepsat, patří údajně mimo jiné to, aby NATO oficiálně prohlásilo YPG za teroristickou organizaci.

Aliance přitom usiluje o souhlas všech členských zemí, aby mohla v případě ohrožení rychleji posílit obranu Polska, Lotyšska, Litvy a Estonska.

Výročí ve znamení rozporů

„Berou si východoevropské země jako rukojmí a blokují schválení vojenského plánu, dokud nedosáhnou svých požadavků,“ prozradil agentuře Reuters jeden ze zdrojů.

Pro NATO, které příští týden pořádá summit k sedmdesátiletému výročí v Londýně, přichází nejnovější spor v době, kdy se množí hlasy zpochybňující efektivnost Aliance.

Mezi nimi je i americký prezident Donald Trump, jenž už dříve vyvolal v Evropě zděšení poznámkami o tom, že Severoatlantická aliance pro něj není nezbytností, pokud evropští spojenci nezačnou dávat na zbrojení požadovaná dvě procenta hrubého domácího produktu.

Nedávno pak způsobil značný rozruch prezident Emmanuel Macron svým tvrzením, že NATO se nachází ve stavu „mozkové smrti“. Jako důvod uvedl právě změnu postoje Spojených států a chování Turecka, které podniklo ofenzivu na severu Sýrie poté, co se odtamtud stáhly jednotky USA.

Aliance ale podle agentury Reuters stále doufá v kompromis. Turci, kteří s požadavky přišli ještě před začátkem ofenzivy v Sýrii, totiž potřebují, aby NATO schválilo jiný vojenský plán, jenž by do větších detailů rozpracovával postup spojenců v případě, že by bylo napadeno Turecko.

Za jednotu Aliance se naopak ve středu postavila německá kancléřka Angela Merkelová s tím, že Evropa se dnes nedokáže sama bránit a je odkázána na transatlantické spojenectví. Evropské státy proto podle ní musejí převzít více odpovědnosti a více přispívat na obranu.

Merkelová slíbila, že Německo do začátku 30. let zvýší své výdaje na obranu na dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Už příští rok to má být 1,42 procenta a do roku 2024 pak 1,5 procenta HDP. Součástí NATO podle ní musí bezpodmínečně zůstat z geostrategických důvodů i Turecko, i když je „obtížným partnerem“.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků