Článek
Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula v neděli řekl: „Máme problém s množstvím setů a s reagenty, ty nejsou uvolněné z USA. Proto vítáme zapojení akademických institucí, které jsou schopné okamžitě testy zahájit. Pak je tu kapacita na Akademii věd, která má metodu na výrobu vlastních reagencií. Nebudou závislí na dovážených.“
„Budeme čím dál více závislí na tom, co si budeme schopní zajistit my sami. Nemůžou to ale hned začít dělat lidé, kteří nejsou zvyklí pracovat v infekčním prostředí," uvedl virolog Ivan Hirsch, který vede katedru genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Nákaza Covid-19 se testuje dvěma způsoby, přesný PCR trvá déle a využívá se při něm molekulární analýza stěru, kdy dochází k polymerázové řetězové reakci. Hledá se, zda v něm je RNA viru, která nese jeho genetickou informaci. Na to je ale potřeba speciální zařízení a také látka, která detekuje, že ve vzorku je RNA viru. Jak uvedla televize, test od Roche je velmi přesný, ovšem, chybí ona potřebná látka detekující RNA.
Mikrobiolog Xiugen Zhang testuje vzorek pacienta, u kterého podezření na Covid-19 za použití metody PCR.
Akademie věd počítá s tím, že by se použil robot z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR v Praze. „Primárním účelem robotické stanice je testování malých molekul ve velkém množství v testech s vysokou propustností. V určitých aplikacích je schopna zpracovat až 100 000 vzorků denně,” řekl ČTK David Sedlák z Ústavu molekulární genetiky. Při testech na koronavirus by robot podle vědce začínal asi na tisícovce vzorků denně. „Je ale možné, že se časem, po optimalizaci testování a protokolů, dostaneme i na vyšší čísla,” uvedl Sedlák.
SPECIÁL: Koronavirus 2019-nCoV
Akademická pracoviště nabídla tento týden pomoc vládě a Ústřednímu krizovému štábu ČR a požádala o povolení testovat. Souhlas Státního zdravotního ústavu k testování už dostaly Ústav molekulární medicíny na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde mají velkokapacitní termocykler, centrum CEITEC Masarykovy univerzity a Parazitologický ústav Akademie věd ČR v Českých Budějovicích. Jen v Praze a v Olomouci je však velká automatická testovací stanice. Zřejmě by se napřed využíval test Charité Berlin. „Je specifický, validovaný, je to vlastně referenční test,” řekl Sedlák. Protokol k novému testu na koronavirus vědcům poskytla i soukromá laboratoř Tilia, jejímu testu však v Česku dosud chybí certifikace.
Rychlotesty jsou nepřesné
Použít se dají i rychlotesty, Prymula ale k jejich použití uvedl: „Rychlotesty mají velkou nepřesnost, Rychlotesty mají účinnost od pátého dne a přesvědčili jsme se, že později dává negativní výsledky (u pozitivních případů). Plošné nasazení by znamenalo, že dvacet procent lidí by nebylo odhaleno.“
Test pouze zkoumá, jestli jsou u lidí protilátky proti koronaviru SARS-CoV-2. Ty se však nevytvářejí hned, takže u nově infikovaných nepotvrzují nákazu. Naopak jako pozitivní mohou vyhodnotit i vyléčené.
I tak ale budou testy využity u 25 000 lidí v uzavřených obcích u Uničova a Litovle. „Použijeme je tam zřejmě plošně i s tím rizikem, že negativní rychlotest neznamená automaticky nenakaženost. Zhruba 20 až 30 procent populace bychom nezachytili,” uvedl Prymula.