Hlavní obsah

Kvůli koronaviru ubývá dárců krve. Nebojte se a přijďte, prosí nemocnice

V některých nemocnicích ubývá kvůli koronaviru počet dárců krve. K tomu, aby se lidé nebáli jít krev darovat, vyzývá například pražská FN Motol, Ústřední vojenská nemocnice i Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. Vítáni jsou i prvodárci. Novinky natočily, jak v současné situaci odběr pro prvodárce vypadá.

Kvůli koronaviru ubývá dárců krve. Nebojte se a přijďte, prosí nemocnice

Krev jsem vždy darovat chtěla, ale nikdy se neodhodlala. Když jsem se dozvěděla, že dárců krve ubývá kvůli současným opatřením ohledně koronaviru, nebylo na co čekat.

Po lehké snídani ráno vyrážím do Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Na dveřích transfúzního oddělení visí nařízení, že dovnitř nemají vstupovat lidé, kteří mají teplotu nebo ti, kteří pobývali poslední dva týdny v Itálii. Na dalším letáku stojí informace, že na transfúzním oddělení netestují na Covid-19.

Vyhlášené omezení pohybu není překážka. „Dárci krve mají výjimku a mohou opustit domovy a jít krev darovat. Máme zavedená určitá opatření. Člověk nemůže darovat krev měsíc po návratu ze zahraničí, nebo pokud byl v kontaktu s osobou s respiračním onemocněním,“ vysvětlila Novinkám zástupkyně primářky Fakultního transfúzního oddělení VFN Praha Veronika Hanzíková.

Do čekárny nemá podle pokynů na dveřích vstupovat více než pět lidí, aby se dodržely potřebné rozestupy. Nakukuji do čekárny, kde jsou asi tři lidé. Mohu jít tedy dovnitř.

Darovat krev mohou lidé ve věku 18 - 65 let, musí vážit víc než 50 kilo. Dárci krve nesmí trpět závažnějším onemocněním nebo takové onemocnění prodělali. Jsou to například lidé, kteří v minulosti prodělali infekční žloutenku typu B nebo C, syfilis, tuberkulosu, břišní tyfus, nebo některé tropické choroby, lidé s nádorovým onemocněním nebo s cukrovkou, těžkými formami alergie nebo lidé s epilepsií.

Registruji se v kartotéce a od sestřičky dostanu předodběrový dotazník, ve kterém vyplňuji, jestli jsem prodělala nějakou chorobu nebo nepatřím do skupiny lidí s rizikovým chováním. Po vyplnění dotazníku mi sestřička vezme jednu zkumavku krve pro základní laboratorní vyšetření.

Po chvíli mě volá doktorka, která mi změří tlak a projde se mnou dotazník. Krevní obraz mám prý v pořádku a můžu krev darovat.

Byli bychom velmi rádi, kdyby se lidé nebáli a chodili krev darovat
Mluvčí VFN Marie Heřmánková

Sedám si do křesla a sestřička mi napíchne žílu. Samotný odběr trvá asi 10 minut, obvykle se odebírá 450 mililitrů do plastového vaku. Odebraný objem krve se nahradí během několika hodin, červené krvinky během čtyř až šesti týdnů.

„Kolik vám teď chodí lidí?“ ptám se sestřičky. Odpovídá, že méně než obvykle, ale krve je zatím dost.

Podobná je situace v Thomayerově nemocnici. „Od minulého týdne došlo k dramatickému poklesu počtu přicházejících dárců zhruba na polovinu. Mnozí dárci si nejsou jisti, zda jsou transfuzní oddělení vůbec v provozu a jak se na ně vztahuje zákaz vycházení,“ řekl v úterý ČTK primář transfuzního oddělení Petr Turek.

Po odběru pomalu vstávám. „Netočí se vám hlava, je vám dobře?“ ptá se mě starostlivá sestřička. Cítím se v pořádku, takže odcházím do čekárny a jen si tlačím na vpich, abych neměla na ruce modřinu.

Darovat krev můžu jít zase za čtyři měsíce. Provádět odběry krve je u mužů povoleno maximálně pětkrát do roka, u žen jsou povolené čtyři odběry ročně.

„Byli bychom velmi rádi, kdyby se lidé nebáli a chodili krev darovat, jak jsou zvyklí,“ říká mi při odchodu mluvčí VFN Marie Heřmánková.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků