Hlavní obsah

Ukrajina změnila plán, nyní chce osvobodit celé své území

– Kyjev

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v rozhovoru pro list The Finacial Times řekl, že se ukrajinské cíle změnily. Už nejde o návrat před 24. únor, kdy začala invaze, ale o osvobození všech okupovaných území země. Jednání s Ruskem sice nevylučuje, ale se silnými kartami v ruce.

Foto: Evelyn Hockstein, Reuters

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba

Článek

„Obraz vítězství se vyvíjí. V prvních týdnech války by pro nás bylo vítězstvím, kdyby se Rusové stáhli do pozic, které okupovali před 24. únorem, a zaplatili za způsobené škody,“ uvedl Kuleba.

Ukrajinské požadavky jsou nyní větší. „Teď, když jsme vojensky dost silní a vyhráváme bitvu o Donbas, což bude klíčové pro další vývoj války, je pro nás přirozeně vítězstvím v této válce úplné osvobození i zbytku našeho (okupovaného) území,“ řekl Kuleba.

Kuleba v NATO: Dodejte nám zbraně, my obětujeme životy

Evropa

Vyjádřil naději, že spojenci budou Ukrajinu podporovat i při vytlačování Ruska z Donbasu a Krymu.

Uvedl, že pouze porážka Ruska by umožnila Ukrajině znovu otevřít své černomořské přístavy a oživit svůj export. Vývoz po moři není možný kvůli ruské blokádě.

Klíčové jsou těžké zbraně

Pro bitvu na Donbasu Ukrajina potřebuje salvové raketomety, jež ještě dodány do země nebyly.

Kuleba doufá, že Ukrajina dostane americké systémy, a ne sovětské BM-21 Grady ze skladů. „Slib už byl dán,“ řekl Kuleba.

„Jestliže dostaneme ještě větší vojenskou podporu, budeme je schopni vytlačit u Chersonské oblasti, porazit (ruskou) Černomořskou flotilu a odblokovat cestu (přes Černé moře),” dodal ukrajinský ministr zahraničí.

Biden podepsal zákon, jenž umožní rychlejší dodávky zbraní Ukrajině

Zahraniční

Podle něj je nutné zajistit správné načasování dodávek zbraní a jejich udržitelnost. „Jestliže bitva zuří dnes, nemělo by to fungovat tak, že houfnice a drony dorazí zítra.“

Jednání s vysokými kartami

Připustil však, že by krveprolití mohlo být příliš velké a Ukrajina bude muset dosáhnout dohody. Podle něj však chce jednat „s nejsilnějšími možnými kartami“.

Rusko si však opakovaně stěžuje, že Ukrajina odkládá jednání a mění své požadavky.

Samo Rusko však nechtělo akceptovat ukrajinské návrhy, které by jí bývaly garantovaly neutralitu země. O návratu Krymu bylo Rusko ochotno jednat až za dvacet let.

„V istanbulském dokumentu stálo, že 'na Ukrajině nebudou žádné cizí vojenské základny a žádná cvičení za účasti cizích ozbrojených sil, s výjimkou souhlasu všech garantujících zemí této smlouvy včetně Ruska' – to tam bylo explicitně,” stěžoval si koncem dubna ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Lavrov: Jako všechny války, i tato skončí smlouvou

Válka na Ukrajině

Ve verzi, kterou Ukrajinci následně poslali, už tam podle Lavrova stálo „s výjimkou souhlasu většiny garantujících zemí”. Rusko však už dříve slíbilo, že nebude mít právo veta.

Jednání uvázla na mrtvém bodě po masakru civilistů ruskými vojáky v Buči.

Embargo na ruské suroviny

K porážce Ruska je podle Kuleby potřeba, aby ho spojenci Ukrajiny připravili o všechny výnosy z prodeje plynu a ropy, což by vedlo k tomu, že by se „ruská válečná mašinérie zastavila“.

Politicky nyní považuje za prioritní, aby se v červnu stala Ukrajina kandidátem na vstup do EU. Nechce ale přidružené členství, o němž mluvil francouzský prezident Emmanuel Macron.

„Pokud nebudeme mít status kandidáta, bude to znamenat jediné; Evropa se nás pokouší oklamat. Ukrajina je jediným místem v Evropě, kde lidé umírají kvůli hodnotám, na nichž stojí EU, a to by se mělo respektovat,” dodal Kuleba.

Reklama

Výběr článků

Načítám