Generální národní kongres nyní vládne v Tripolisu a zápasí o moc v zemi s konkurencí z Tobruku, kterou ovšem Evropská unie uznává. Zubía podle listu prohlásil, že jeho vláda nyní vynakládá desítky miliónů liber ročně na to, aby migrační vlnu zastavila. Tyto peníze slouží k provozu uprchlických táborů a vracení uprchlíků do jejich zemí.

Milión Afričanů čeká

„Abych byl upřímný, už mnohokrát jsem vládě radil, že bychom měli najmout lodě a poslat je (migranty) do Evropy. Chráníme brány Evropy, jenomže ta nás neuznává a nechce to udělat. Tak proč bychom měli migranty držet tady?“ uvedl Zubía.

Pokud bude Unie i nadále pokračovat ve svém postoji a neuzná-li vládu v Tripolisu, může se ovšem podle mluvčího tato migrační politika změnit.

„Kdybychom nebyli odpovědný stát, najali bychom lodě a poslali bychom je do Evropy,“ prohlásil. Dodal ale, že jeho vláda změnu své politiky zatím nechystá.

Libye má úřad pro boj s ilegální imigrací s osmi tisíci zaměstnanci. Zadržuje množství lidí za ilegální vstup do země a spolupracuje s Mezinárodní organizací pro migraci na programu vracení běženců. Zároveň je ale tranzitní zemí, přes niž míří do Evropy masově Afričané. Odhaduje se, že nyní tam pobývá asi milión přistěhovalců z různých zemí Afriky, kteří chtějí do Unie. Za celý loňský rok jich z Libye přišlo do Unie 170 tisíc, letos do září 130 tisíc.

Afghánci mají síť pašeráků lidí

Afghánští převáděči vytvořili profesionální síť pro dopravu běženců do Evropy. Lze očekávat, že počet uprchlíků z Afghánistánu v nejbližší době vzroste. Podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) to zjistila německá Spolková zpravodajská služba (BND). [celá zpráva]

„V Afghánistánu vznikla vysoce profesionální pašerácká struktura, jejíž síť sahá přes Turecko až do Řecka, ItálieFrancie,“ řekl ředitel německé rozvědky Gerhard Schindler.

Podle něj převaděčům nahrává zhoršující se bezpečnostní a hospodářská situace v Afghánistánu, protože více lidí má zájem zemi opustit. Dá se proto očekávat zvyšování počtu afghánských běženců v Evropě.

Německá vláda ale upozorňuje, že velká část afghánských uprchlíků nemá v Německu nárok na azyl. Podle zdrojů z kabinetu totiž do SRN zpravidla přicházejí příslušníci afghánské střední vrstvy, kteří ve své domovské zemi žijí v relativním bezpečí a blahobytu. Chudí lidé na zaplacení pašerákům za cestu do Evropy nemají dost peněz.

Berlín jedná s Kábulem o tom, že bude odmítnuté žadatele o azyl vracet do Afghánistánu. Němci rovněž spustili v Afghánistánu informační kampaň, v níž chtějí ukázat obtíže spojené se získáním azylu v SRN. Afghánci jsou po Syřanech druzí v počtu běženců mířících do SRN. Syřané tvoří asi čtvrtinu z 800 tisíc uprchlíků, kteří letos do Německa dorazili.

Fico varoval před náporem, až Němci zavřou své hranice

Slovenská vláda v úterý rozhodla o vytvoření policejní jednotky pro zásahy na ochranu hranic jiných zemí o síle 300 mužů. Dvacet z nich bude od čtvrtka působit na slovinské hranici. „I Slovinsko zpočátku věřilo, že může zvládnout migrační krizi politikou otevřené náruče, a nyní je odkázáno na naši pomoc,“ poznamenal premiér Robert Fico.

Bratislava požádala o svolání schůzky představitelů visegrádské čtyřky (V4) k migraci. Důvodem je podle Fica obava z přílivu běženců do středoevropských zemí v souvislosti s debatou německých politiků.

„Poté, co země (Německo) pozve na své území statisíce migrantů, vede (vláda v Berlíně) koaliční rozhovory o vytváření speciálních záchytných zón. V praxi to může znamenat, že když dojde k zastavení přílivu migrantů do Německa, vytvoří se obrovský tlak na některé země. Myslíme si, že to bude zejména ČR, určitě to bude Rakousko,“ varoval Fico.

Kancléřka Angela Merkelová a bavorský premiér Horst Seehofer se po delších sporech shodli na společném stanovisku, jež počítá s vytvořením tranzitních zón pro uprchlíky.