Konec závislosti na Rusku odložen. Start astronautů z USA zastavilo počasí

Podle amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) byla 60propcentní pravděpodobnost počasí pro let přiznivého. Nakonec ale příznivé nebylo.

Další letová okna pro možný náhradní start k ISS se otevřou v sobotu a v neděli 30. a 31. května.

Raketa Falcon 9 s lodí Crew Dragon a astronauty NASA Robertem Behnkenem a Douglasem Hurleym měla odletět ze startovacího komplexu 39A Kennedyho vesmírného střediska na floridském mysu Canaveral ve středu ve 22:33 SELČ. Akce byla přerušena 17 minut před plánovaným startem.

Crew Dragon by měl u cíle na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) přistát po zhruba 19 hodinách letu, ve čtvrtek v 17:39 SELČ. Více než dvě hodiny po tomto „zakotvení” v 19:55 našeho času má dojít k otevření poklopů, tedy bran mezi lodí a staničním modulem Harmony.

Na orbitálním komplexu ho měla přivítat tříčlenná posádka, kterou tvoří americký velitel Christopher Cassidy a ruští kosmonauti Anatolij Ivanišin a Ivan Vagner.

Na oběžné dráze by měli astronauti Behnken a Hurley strávit dobu v rozmezí od jednoho do čtyř měsíců.

Záležet bude i na tom, jak si loď Crew Dragon povede. A rovněž na stavu další pilotované lodě Crew Dragon připravované společností SpaceX pro první provozní misi těchto vesmírných transportérů, označenou jako Crew-1. Aktuální let, byť už s lidskou posádkou, je totiž stále ještě testovací.

Jak pro Novinky připomněl Milan Halousek z České kosmické kanceláře, oba astronauti z této nynější „testovací“ posádky Crew Dragonu Demo-2 měli podle původního plánu NASA strávit na ISS jen několik dní. Nakonec se však Behnken s Hurleym plně zapojí do práce na palubě. Američané mají teď na ISS pouze jednoho svého astronauta, Chrise Cassidyho, což je podle Halouska k obsluze celého „západního sektoru ISS“ nedostatečné.

„Zní to možná jen jako fráze, ale je to opravdu významný okamžik, protože dnešním startem přestává být americká pilotovaná kosmonautika závislá na Rusech. Opět budou mít svůj dopravní prostředek,“ konstatoval Halousek.

Kromě toho, že Američané po dlouhé době nepoletí v ruské lodi Sojuz ani z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu, půjde o vpravdě historickou událost i z jiného hlediska – pro astronauty je poprvé přichystána loď soukromé společnosti, a to SpaceX podnikatele a miliardáře Elona Muska.

Američané se stali závislými na ruské vesmírné agentuře Roskosmos a jejich lodích Sojuz po ukončení programu raketoplánů v polovině roku 2011. Zbavit se této závislosti je pro Američany nejen otázkou prestiže, ale i financí.

Mluvčí NASA Stephanie Schierholzová nedávno sdělila, že místo pro jednoho astronauta v Sojuzu bude na plánovaný podzimní let stát více než 90 milionů dolarů (přes 2,2 miliardy Kč).

„Ke SpaceX a jejich Crew Dragonu se, doufejme, brzy přiřadí i druhá soukromá pilotovaná loď – Starliner od Boeingu,“ dodal Halousek, který je též předsedou vzdělávacího spolku Kosmos-news i Astronautické sekce České astronomické společnosti.

SpaceX a Boeing spolu podle něj na dálku tak trochu bojovaly i o malou americkou vlajku, kterou dovezl na ISS v červenci 2011 při posledním letu raketoplán Atlantis STS-135.

Americká vlajka, která je na ISS od roku 2011.

„Tato vlajka letěla již předtím o 30 let dříve i na palubě úplně prvního raketoplánu – v roce 1981 při misi Columbia STS-1. Teď vlajka čekala na ISS devět let na posádku, která jí zase vezme domů. Je to možná drobnost, ale Američané si na takovéto symboly dost potrpí,“ uvedl Halousek.

A na závěr zmínil český odborník ještě jednu zajímavost: roku 2011 tuto vlaječku na palubu ISS dovezl velitel mise STS-135 Christopher Ferguson a jeho pilot Douglas Hurley. „Ten samý Hurley teď bude sedět jako velitel v kabině Crew Dragonu, která vlajku vrátí zpět na Zemi. A ten samý Ferguson bude velet zanedlouho první misi Starlineru,“ uzavřel pro Novinky.