Hlavní obsah
Smog v New Yorku (ilustrační snímek) Foto: Profimedia.cz

Kde zabíjí koronavirus nejvíc? Tam, kde mají špatný vzduch, tvrdí nový výzkum

Pacienti nakažení koronavirem SARS-CoV-2, kteří před vypuknutím pandemie žili v oblastech s hodně znečištěným ovzduším, mají větší pravděpodobnost úmrtí na tuto infekci než ti, kteří žijí v čistším prostředí. Nová studie amerických odborníků z T. H. Chan School of Public Health při Harvardově univerzitě tímto poprvé nabízí jasnou souvislost mezi tím, když je organismus dlouhodobě vystaven znečištění, a průběhem nemoci covid-19.

Smog v New Yorku (ilustrační snímek) Foto: Profimedia.cz
Kde zabíjí koronavirus nejvíc? Tam, kde mají špatný vzduch, tvrdí nový výzkum

Analýzou 3080 osob ve Spojených státech vědci zjistili, že existuje spojitost mezi místy, kde je ve vzduchu větší množství miniaturních pevných prachových částic známých jako PM2,5 (tzv. jemné částice), a vyšší mírou úmrtnosti kvůli novému typu koronaviru.

Jednoduše řečeno, lidé dlouhodobě vystavení znečištěnému ovzduší jsou při nákaze tímto virem zranitelnější, upozorňuje agentura AP.

Určitou souvislost mezi prachovými částicemi v ovzduší a úmrtím či alespoň vážnějším průběhem covid-19 mapují odborníci už několik týdnů.

Analýza z Harvardu je podle listu The New York Times první celostátní studií, která na základě statistik ukazuje „velké překrývání“ mezi úmrtími na covid-19 a jinými chorobami spojenými s tím, když je organismus vystaven prašnému prostředí.

O 15 procent větší pravděpodobnost smrti

„Vše nasvědčuje tomu, že dlouhodobé vystavení znečištěnému ovzduší skutečně zvyšuje zranitelnost vůči působení viru SARS-CoV-2,” konstatují autoři studie.

A to i když se zohlední jiné faktory jako např. hustota obyvatelstva či kouření cigaret.

U toho, kdo žije po desetiletí v hodně znečištěném prostředí, je podle vědců o 15 procent vyšší pravděpodobnost úmrtí v důsledku nákazy koronavirem než u člověka, který žije v prostředí, kde je v úhrnu o jednu jednotku (jeden mikrogram na metr krychlový) prachových částic méně.

Studie kupříkladu také určila, že kdyby newyorský Manhattan snížil svou průměrnou hladinu prachových částic o jeden mikrogram na metr krychlový za posledních 20 let, čtvrť by s největší pravděpodobností nyní hlásila o cca 250 úmrtí méně.

Existuje také hypotéza, že by i samotné šíření koronaviru mohlo souviset se znečištěním ovzduší.

K tomu, že by se virus SARS-CoV-2 mohl přenášet i za pomoci prachových částic, dospěli v březnu italští experti, když se snažili přijít na to, proč se virus šíří mnohem rychleji na severu Itálie - konkrétně v industrializované Pádské nížině - než v jiných částech země.

Výzkumníci zjistili, že denní bilance potvrzených případů nákazy v severní Itálii úzce souvisí s úrovní znečištění. Hypotéza italských expertů se kloní k vysvětlení, že pevné částice v ovzduší mohou virus přenášet na svém povrchu. V Pádské nížině je těchto částic podstatně více než ve zbytku země.

Nabízí se ovšem i jiná vysvětlení této korelace, třeba to, že vysoká koncentrace prachových částic v ovzduší zvyšuje náchylnost k nemocem.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků