Článek
„Cílem sudetských Němců a i mým velkým přáním a mým cílem je, aby Česko zkrátka bezpráví vyhnání a s ním spojené utrpení uznalo. To nic nestojí. Ale je to velmi důležitý příspěvek ke smíření našich národů,“ sdělila ČTK poslankyně AfD Kempfová.
Macinka v reakci na výrok poslankyně AfD řekl, že by neměla mluvit o věcech, o nichž podle něj nemá ponětí.
„Její ‚paměť‘, když už se chce vyjadřovat, by také neměla začínat až rokem 1945, ale 1938,“ dodal Macinka s odkazem na rok, kdy nacistické Německo po Mnichovské dohodě zabralo české pohraničí.
K výroku se vyjádřil i šéf Sněmovny a hlava SPD Tomio Okamura. „Názor zmíněné poslankyně či dalších jednotlivců je pro mě zcela nepřijatelný, stejně jako názory předsedy Sudetoněmeckého landsmanšaftu Posselta, který zpochybňuje Benešovy dekrety a kterého podporuje ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Piráti,“ zareagoval.
Poslankyně Kempfová se narodila v Bádensku-Württembersku, její rodina ale pochází ze severních Čech. Obavy na české straně o majetek jsou podle ní liché. „Většina (sudetských) Němců má v Německu domy a nechce se vracet,“ dodala.
Podle poslankyně by český stát či parlament měly vyjádřit lítost nad bezprávím spáchaným vyhnáním sudetských Němců po druhé světové válce.
„Mně osobně jde ještě o jeden další požadavek směrem k Česku: Zrušení zákona č. 115/1946,“ uvedla. Zákon o právnosti jednání souvisících s bojem o znovunabytí svobody Čechů a Slováků mimo jiné umožnil prominout trestné činy spáchané při poválečném odsunu sudetských Němců. Podle Kempfové by bylo zrušení zákona zadostiučiněním pro potomky obětí.
Do Brna nepojede, ale sudetoněmecký sjezd chválí
Kempfová rovněž uvedla, že obecně pořádání sjezdu v Brně považuje za dobré. „Vede k tomu, že se v Česku přemýšlí o potlačených historických skutečnostech,“ dodala s tím, že je to pro Česko zřejmě „bolestivý proces“. Sama se do Brna původně chystala, nakonec se ale rozhodla, že tam nepojede, protože tam podle ní nebude možné setkat se s českými politiky.
ČR už křivdy uznala a vyjádřila lítost
Vztahy Čechů se sudetskými Němci řeší už i česko-německá deklarace, kterou v roce 1997 podepsali český předseda vlády Václav Klaus a německý spolkový kancléř Helmut Kohl.
„Česká strana lituje, že poválečným vyháněním, jakož i nuceným vysídlením sudetských Němců z tehdejšího Československa, vyvlastňováním a odnímáním občanství bylo způsobeno mnoho utrpení a křivd nevinným lidem, a to i s ohledem na kolektivní charakter přisuzování viny,“ stojí mimo jiné v dokumentu.
Strana Alternativa pro Německo (AfD) je největší opoziční stranou v německém Spolkovém sněmu. V loňských parlamentních volbách získala 20,8 procenta hlasů. Strana AfD je v Evropském parlamentu členem skupiny Evropa suverénních národů (ESN), v níž je i česká Svoboda a přímá demokracie (SPD). Právě hnutí Tomia Okamury nadcházející sjezd sudetských Němců v Brně kritizuje nejostřeji.
Sudetoněmecký sjezd se uskuteční od 22. do 25. května v Brně, bude poprvé v Česku, a to jako součást festivalu Meeting Brno. Česká vládní koalice ANO, SPD a Motoristů navrhla Poslanecké sněmovně usnesení, ve kterém chce vyjádřit nesouhlas s pořádáním sjezdu sudetských Němců v Česku. Dolní komora českého parlamentu by navíc měla podle návrhu vyzvat organizátory k tomu, aby od pořádání akce upustili. O usnesení se bude po přerušení znovu jednat ve čtvrtek.
