Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Lukáš Silný, Novinky

Je plošné pozastavení splátek hypoték dobrý nápad? Ekonomové se neshodnou

Plošné pozastavení splátek hypoték a úvěrů může příliš tvrdě dopadnout na finanční instituce, zdražit nové hypotéky a omezit poskytování nebankovních půjček, soudí část ekonomických expertů oslovených Novinkami. Jiní ale opatření považují v současné mimořádné době za vhodné s tím, že lidem a podnikům uleví. V názorech jsou ekonomové rozděleni zhruba půl na půl.

Ilustrační foto Foto: Lukáš Silný, Novinky
Je plošné pozastavení splátek hypoték dobrý nápad? Ekonomové se neshodnou

O moratoriu na splácení hypoték a dalších úvěrů má rozhodovat vláda ve středu. Podle posledních informací má být sice plošné, ale s možností vyvázání se. Kdo bude chtít odklad, si o něj zažádá, a banky by už neměly nic posuzovat a vyhovět. Původně měl být odklad na půl roku, nyní jsou na stole varianty tři a šest měsíců.

„Dočasné moratorium na splácení úvěrů je podle mě jedno z nejlepších opatření, které může vláda pro domácnosti i podniky v tuto chvíli zavést. Protiargumentem je samozřejmě negativní dopad na finanční instituce, primárně banky,” řekl Novinkám analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Vzhledem k aktuální situaci je podle něj ale i z pohledu věřitelů lepší akceptovat odklad splátek s nadějí, že až ekonomika najede na standardnější fungování, tak dlužníci začnou ve většině opět splácet.

„Pokud by na to finanční instituce nepřistoupily, tak by výrazně zvýšily pravděpodobnost toho, že jim začnou rychle narůstat klasifikované (nesplácené) úvěry a zhoršovat úvěrové portfolio s následným negativním dopadem do hospodaření. Takže z tohoto pohledu finanční instituce vlastně nemají ani moc na výběr,” dodal.

Nápad má podle Nováka v současné době logiku, i když se s tímto opatřením určitě pojí i morální hazard. „Protože pokud bychom celou situaci dohnali do důsledků, tak by mohly všechny domácnosti a podniky začít chtít požadovat např. dočasné přerušení splácení nájemného, energií a všech pravidelných plateb. Takže moratorium na splácení úvěrů ano, ale rozhodně ne hned na dvanáct měsíců, jak navrhoval například pan Středula (Josef Středula, šéf odborů ČMKOS - pozn. red.),” dodal.

Kritici: Příliš drastické, nejasné dopady

„Aktuální návrh zmrazení se skutečně týká všech hypoték. Osobně se přikláním k více adresnému přístupu, tedy splátkové prázdniny pouze pro ty domácnosti, na které má současná pandemie přímé ekonomické dopady. Plošné přerušení splátek hypoték a jiných úvěrů považuji za příliš drastické opatření, které se krátkodobě negativně podepíše na hospodaření tuzemských finančních domů,” řekl Novinkám ekonom Cyrrus Tomáš Pfeiler.

Je to příliš hrubé, plošné řešení, které může způsobit ještě větší problémy
Petr Bartoň, Natland

Kriticky se k nápadu staví také ekonom Petr Bartoň ze společnosti Natland.

„Problém je, že se moratorium (pozastavení splátek) týká nejen bank. Banky mají přímý přístup k likviditě u ČNB, a mají dosti specifické klienty. Ti nejpotřebnější a nejzranitelnější často na bankovní úvěr nedosáhnou. Na nebankovní sektor, který navíc nemá tak skvělý přístup k penězům od ČNB, by moratorium uvalilo naopak zmenšení likvidity a objemu prostředků pro ty nejpotřebnější, což je přesně opak toho, co nyní potřebujeme,” komentoval pro Novinky.

„Je to příliš hrubé, plošné řešení, které může způsobit ještě větší problémy. Hrubá řešení lze odůvodnit jako okamžitou panickou reakci v začátku problému, nyní je však jasné, že nějaký problém potrvá, a je proto nutno – jako v zahraničí – přicházet s chytrými, cílenými řešeními, pokud se nemá ekonomika rozvrátit úplně,” soudí Bartoň.

Komentář ministryně financí, že „to snad zvládnou“, a oznámení takto nepřipraveného záměru v televizním přenosu, namísto konzultace s odborníky, je podle něj opakem racionálního postupu, který je vzhledem k velikosti problému potřebnější než kdy jindy. Na takto drastickou a dlouhodobou politiku je podle něj potřeba mít vypracovanou studii, která skutečné ekonomické důsledky prošetří.

„Zdravotníci nyní jedou ostošest, ekonomové mohou taky. Ekonomické riziko je minimálně srovnatelné s tím virovým,” glosoval Bartoň.

Podle něj by navíc opatření kvůli výpadku příjmů nutilo banky k výraznějšímu zdražení nově poskytovaných hypoték, a tedy snížení dostupnosti bydlení.

Plošné řešení není ideální, avšak je nejsnáze uskutečnitelné
Lukáš Kovanda, Czech Fund

Ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda stojí na straně těch, kteří nápad označili za krok správným směrem.

„Plošné řešení není ideální, avšak je nejsnáze uskutečnitelné. Nyní jde hlavně o čas. Pokud se vytvoří kritéria dělící dlužníky na ty, jež mají na odklad nárok, a na ty, kteří ne nebo jen do určité míry, celý systém se administrativně stane složitějším, dražším a těžkopádnějším a nějaký čas si to vyžádá, než se zaběhne,” řekl Novinkám.

Vláda podle něj bude naopak muset přistoupit kvůli vážnosti situace k dalším ještě výraznějším opatřením na podporu ekonomiky a firem, i za cenu většího zadlužení. Kovanda mimo jiné zmiňuje i možnost hrazení nějakých kompenzací pro banky, pokud by pro ně výpadek příjmů z úroků nebyl únosný.

Proti plošnému odkladu splátek jsou zástupci tuzemských bank. Argumentují, že odklady splátek lidem postiženým koronavirovou epidemií už nyní umožňují.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků