Hlavní obsah
Testování na přítomnost viru Foto: Novinky

Akademici by rozjeli testy ve velkém, ale brzdí je špatný systém

Akademická pracoviště, která mají kapacity pro testování vzorků, jsou připravena začít fungovat na sto procent a denně zanalyzovat několik tisíc testů. Narazila však na nedostatek vzorků z odběrových míst. Vědci si slibují, že by se situace mohla zlepšit už příští týden, tedy pokud se již začne v několika regionech plošně testovat.

Testování na přítomnost viru Foto: Novinky
Akademici by rozjeli testy ve velkém, ale brzdí je špatný systém

„Nefungujeme na sto procent, protože nemáme vzorky. Systém totiž zatím není takový, aby ty vzorky dodával. Snad se to zlepší příští týden,“ řekl ve čtvrtek Právu koordinátor pro testování a prorektor pro vědeckou činnost Univerzity Karlovy Jan Konvalinka. Nyní podle něj akademická pracoviště, mezi něž patří Akademie věd ČR a některé univerzity, analyzují denně přes tisícovku testů. Kapacity ale přitom mají až na několik tisíc testů za den.

Důvodem je neochota jiných pracovišť se o vzorky podělit a také uzavření některých odběrových míst
Petr Dráber, BIOCEV

Prozatímní předpoklad je, že se v ČR bude testovat denně deset tisíc vzorků, premiér Andrej Babiš (ANO) i náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula ale už výhledově mluvili i o dvaceti tisících. A právě akademická pracoviště v tom mají hrát velkou roli. Prozatímní rekord padl ve středu, kdy laboratoře zpracovaly 8332 vzorků.

„Naše pracoviště jsou schopna testovat víc vzorků, než jich dostávají a než vůbec nyní mohou získat. Je to paradox,“ popsal situaci ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR a předseda Rady BIOCEV Petr Dráber, který má pod palcem špičkové biotechnologické a biomedicínské centrum.

Akademická laboratoř v pražské Krči a centrum BIOCEV ve Vestci u Prahy mohou denně otestovat celkově 1300 vzorků. Toho ale podle Drábera zdaleka nedosahují. „Teď je doba, kdy bychom byli schopni odbavit nějakou větší nálož, ale zatím vzorky nejsou,“ podotkl.

Důvodem je podle něj kromě určité neochoty jiných pracovišť se o vzorky podělit také uzavření některých odběrových míst pro veřejnost. „Vzorky sem chodily z Thomayerovy nemocnice, pár jich bylo z Bulovky, ale to byly desítky, nikoliv velké množství. A to velké množství se teď překvapivě obtížně shání, protože Thomayerova nemocnice skončila s odběrem pro veřejnost a ostatní nemají tolik, kolik my potřebujeme,“ uvedl Dráber.

Jsou za tím finance?

Jak již bylo řečeno, roli ale podle něj hrají také finance. „Nabyl jsem dojmu, že pracoviště, která jsou etablovaná, si to v současné době chtějí dělat sama než to dávat někam jinam. Začíná se totiž ukazovat, že se to poměrně slušně proplácí,“ vysvětlil.

Mnohdy se tak může dít i za cenu časových prodlev, kdy se na výsledky čeká třeba několik dní. K lepší distribuci a přehledu volných laboratorních kapacit by měl dopomoc i v Ústavu molekulární genetiky AV ČR nově vyvinutý systém.

„Spočívá v tom, že je potřeba mít zmapované, kde a kdo má volnou kapacitu, a ty vzorky tam distribuovat, aby to bylo zpracováno neodkladně. Zároveň by nemělo docházet k tomu, aby se opakovaně vpisovaly informace o daném vzorku, ale aby existovala platforma, která by to všechno zahrnovala a byla užívána všemi, kdo se na tom podílejí. Na tom teď ve volném čase, kdy nemají vzorky, pracují,“ popsal systém Dráber.

Pipeťák pomáhá

Mimo akademická pracoviště navyšují své testovací kapacity i nemocnice. Například v pražské Nemocnici Na Bulovce nově funguje robot Pipeťák, který pomáhá připravovat vzorky pro testování na přítomnost koronaviru. Prozatím Bulovka otestovala 9006 vzorků, nejvíce jich za jeden zvládli zpracovat 670.

Robot „Pipeťák” pomáhá v Nemocnici Na Bulovce s testováním vzorků na koronavirus

Video: Novinky

Speciální přístroj také zakoupí Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze, ten pomůže navýšit tamní testovací kapacity a zároveň dokáže v těle pomocí molekulárně-diagnostické metody spolehlivě odhalit akutní infekci způsobenou novým typem koronaviru.

V příštích týdnech by se v několika regionech (v Praze, na Litovelsku, Litoměřicku a jižní Moravě) měl plošně testovat reprezentativní vzorek populace, celkem zhruba 28 tisíc lidí.

K tomu se využijí podle virologa Rastislava Maďara hlavně rychlotesty, tedy krevní odběry, jež ukážou právě případnou přítomnost protilátek v těle. Až pokud se u někoho ukáže pozitivní výsledek, na řadu se dostanou kontrolní výtěry.

Vláda si od studie slibuje, že zjistí, kolik občanů se s nemocí covid-19 už reálně setkalo a vytvořilo si proti ní protilátky. Akademici už vyvinuli vlastní testovací metodu, aby dokázali navýšit kapacity a přitom se Česko stalo nezávislé na dovozu potřebných látek ze zahraničí. Počet vzorků již ale sami neovlivní.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků