Hlavní obsah
Zaměstnanec CureVaku při práci na vakcíně proti Covid-19 Foto: Andreas Gebert, Reuters

35 týmů vědců spěchá s vakcínou, mohla by být na podzim

Podle expertů bude očkování proti koronaviru k dispozici za 18 měsíců, i když americká společnost Moderna už zahájila v Seattlu první testy. Ty však mají několik fází. Německá firma Curevac naproti tomu uvedla, že její vakcína by mohla být hotová už na podzim. Získání očkovací látky je klíčové, protože zatím není lék na nemoc COVID-19.

Zaměstnanec CureVaku při práci na vakcíně proti Covid-19 Foto: Andreas Gebert, Reuters
35 týmů vědců spěchá s vakcínou, mohla by být na podzim

„Při pozitivním vývoji bychom mohli začít provádět klinické testy na začátku léta,” řekl jeden z majitelů firmy Curevac Dietmar Hopp. Dodal, že vzhledem k naléhavosti by mohlo schválení očkovací látky proběhnout rychleji než obvykle. „Mohli bychom tudíž být schopni vakcínu dodávat na podzim,“ dodal Hopp.

Curevac se dostal do pozornosti médií o víkendu, když se objevily zprávy, že Spojené státy chtějí na tuto vakcínu výhradní práva. Management společnosti pak řekl, že něco takového nepřipadá v úvahu, a později popřel, že by od USA dostal nějakou nabídku.

Hopp zmínil úspěchy firmy Curevac při vývoji vakcíny proti vzteklině. „Očkování by mělo ochránit zdravé lidi v případě, že by pandemie koronaviru mohla příští zimu zesílit, jak se někteří experti obávají,“ dodal Hopp. Prezident německého Institutu Roberta Kocha Lothar Wieler v úterý varoval, že pandemie může trvat dva roky, protože se bude vracet ve vlnách.

Desítky firem  vyvíjejí vakcínu

I kanadská firma Medicago slibuje, že by mohla vakcínu poskytnout na začátku listopadu.

Podle listu The Guardian v současné době na vývoji vakcín pracuje 35 firem a akademických institucí. Vytvoření vakcíny už oznámil Izraelský institut pro biologický výzkum. Na zvířatech se už testuje vakcína proti koronaviru, kterou vyvinula kanadská laboratoř VIDO-InterVac při univerzitě v Saskatchewanu. Její ředitel Volker Gerdts řekl, že zbývá už jen pár týdnů k dokončení výzkumných testů.

Testy na myších už ukončili vědci z londýnské Imperial College. „Aktuálně máme vzorek vakcíny a první výsledky (testů na zvířatech) jsou povzbuzující,“ uvedl vedoucí výzkumu Robin Shattock. Klinické testy na lidech mohou proběhnout v následujících měsících.

Začaly testy na lidech

Společnost Moderna z Bostonu, která vyvinula očkovací látku mRNA-1273, už tento týden začala první testy na dobrovolnících. Jako první ji dostala Jennifer Hallerová ze Seattlu.

Během měsíce dostane 45 zdravých lidí dvě dávky v různé síle, aby se zjistilo, jestli nemají vedlejší účinky. To je ale jen první fáze testů. Pak následuje očkování několika set lidí z postižené oblasti, aby se zjistilo, jak účinně vakcína chrání lidi před nákazou. Pokud tento test dopadne dobře, následuje další podobný test na skupině několika tisícovek osob.

Ne všechny látky ale projdou až do této fáze, řekl Bruce Gellin z neziskového očkovacího institutu Sabin ve Washingtonu, který se také podílí na vývoji vakcíny proti COVID-19. „Ne všichni koně, kteří odstartují, se dostanou do cíle,“ uvedl. Některé látky nejsou účinné, jiné dokonce nejsou ani bezpečné.

Florian von der Muelbe z německé společnosti Curevac vyvíjející vakcínu proti koronaviru

Foto: Andreas Gebert, Reuters

I tak je ale vývoj velmi rychlý, dříve se vakcíny vyvíjely roky. Přispělo k tomu, že čínští vědci dokázali rychle přečíst genetické informace viru, sekvenci jeho RNA a už na počátku ledna se o ni podělili.

Výhodou všech vyvíjených látek je, že nevyužívají samotný virus, ale právě tuto genetickou sekvenci nebo protein, kterým se koronavirus navazuje na napadenou buňku, aby se zmnožil. Lidem pak nehrozí nákaza, jako u klasických vakcín, jež využívají oslabené viry.

Pomohly zkušenosti se SARS a MERS

K rychlému postupu také přispívá, že laboratoře už vyvíjely vakcíny proti jiným koronavirovým infekcím, a to SARS a MERS. Ty se ale nakonec nevyužily, protože obě epidemie skočily a nevrátily se.

Novavax tyto vakcíny nyní zkouší uplatnit proti novému koronaviru, který s původcem SARS sdílí mezi 80 až 90 procenty genetické informace.

Ředitel společnosti VIDO-InterVac Volker Gerdts řekl, že zkušenosti s epidemií SARS poskytly výzkumníkům návod, jak by taková vakcína měla vypadat.

Moderna zase při vývoji vlastní vakcíny využila zkušeností se očkovací látkou proti MERS.

Michael Witte otevírá balení vakcíny od Moderny

Foto: Ted S. Warren, ČTK/AP

Vývoj vakcín je ovšem složitý, což se ukázalo v šedesátých letech při vývoji očkovací látky proti respiračnímu syncytiálnímu viru (RSV), který ohrožuje předčasně narozené děti. U dětí zhoršoval symptomy. Podobný problém se objevil u jedné z prvních vakcín proti SARS, uvedl list The Guardian.

Metody se liší

Přístup firem se ale liší. Novavax používá k vyvolání imunitní reakce protein, jímž se virus napojuje na buňky. Vkládá ho do bakterií nebo kvasinek, které ho mohou vyprodukovat v dostatečném množství.

Moderna a Curevac vytvářejí vakcínu přímo na základě genetické informace viru v jeho RNA a obchází tak protein, který ho předává. Účinnost takto vytvořených vakcín však ještě není zcela známá.

Vakcíny je potřeba velké množství

I kdyby ale vakcína byla rychle vytvořena, fungovala a podařilo se ji schválit, přestože se zatím takto vytvořené vakcíny ještě nikdy neschválily, dalším problémem je vyrobit dostatečné množství dávek.

Toto se snaží vyřešit firma Medicago sídlící v Quebeku, která už vytvořila částice podobné viru (VLP). Její ředitel Bruce Clark doufá, že bude-li vakcína schválena, mohla by jeho společnost vyrábět až 10 milionů dávek měsíčně a vakcínu poskytnout na začátku listopadu. Tohoto množství by mohla firma dosáhnout, protože genetickou sekvenci viru vložila do půdní bakterie, která se dostala do těla rostliny blízce příbuzné tabáku. Ta pak začne vytvářet protein, který může být použit jako očkovací látka.

Po získání vakcíny v dostatečném množství by bylo nutné spustit globální očkovací program, což také není jednoduché. Expert na zdraví ve světě Jonathan Quick z univerzity v Severní Karolíně uvedl: „Biologie virů a technika výroby vakcín by mohla být limitujícím faktorem, ale bariéry při imunizaci budou mnohem spíše představovat politika a ekonomika.“

Co s oblastmi, kde očkování odmítají

Otázkou není jen, kdo očkování zaplatí, nelze ani zapomínat na oblasti pod kontrolou hnutí, jako je Tálibán, které odmítají i očkování proti obrně a zdravotníky vraždí. V Kongu se mnozí očkování brání.

Profesorka Annelies Wilder Smithová z Londýnské školy hygieny a tropické medicíny, která se věnuje novým infekční chorobám, je proto skeptická ohledně závodu s časem: „Pandemie pravděpodobně dosáhne vrcholu a opadne dříve, než bude vakcína dostupná.“

To ale neznamená, že by se mělo rezignovat na její vývoj. Může napomoci, pokud by se nemoc vracela ve vlnách, stala se sezónní jako chřipka nebo dokonce někde i endemickou, tedy trvale přítomnou.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků