PŘEHLEDNĚ: Maďarsko míří k volbám. Viktor Orbán vs. Péter Magyar a o co vše ve volbách jde

Maďarsko má v Evropské Unii pověst potížisty. Často používá hrozbu veta jako vyjednávací nástroj: pro výjimky, odklady nebo pro získání vyjednávací pozice v jiných sporech. Opakovaně zdržuje společné kroky Unie (typicky kolem Ruska, Ukrajiny a sankcí), kde je potřeba jednomyslnost, a tím nutí ostatní státy hledat kompromisy nebo „koalice ochotných“.

Maďarsko zdrželo například kritickou půjčku 90 miliard eur Ukrajině. Svůj souhlas Orbán podmínil obnovením proudění ruské ropy v ropovodu Družba.

Zároveň je Maďarsko v mnoha tématech (migrace, občanská společnost, vztah k EU institucím) vzorem pro část politiků nejen v okolních zemích. Premiéři Andrej Babiš i Robert Fico se netají, že je pro ně Orbán spojencem i inspirací. Výsledek voleb může buď posílit, nebo oslabit „orbánovský“ styl politiky v regionu. Jak té mezinárodní, co se týče třeba konfrontace s Bruselem, tak i té vnitrostátní, třeba v podobě postoje k neziskovým organizacím nebo veřejnoprávním médiím.

Orbán je také propagátorem vstřícnějšího vztahu k Rusku, což se projevuje i odebíráním ruského plynu po vypuknutí války na Ukrajině.

Z Evropy za Orbánem stojí např. Marine Le Pen či Matteo Salvini, větší podporu má však za oceánem. Viceprezident J. D. Vance při návštěvě Budapešti Orbána veřejně podpořil, ostře se obul do Bruselu a tvrdil, že unijní představitelé Maďarsko vydírají a Orbána nenávidí. Ještě dál zašel Donald Trump, který Orbána několik dní před volbami podpořil na své sociální síti Truth Social. Vyzdvihl ho jako silného a vlivného vůdce, přítele, bojovníka a vítěze a vyzval Maďary, aby pro něj hlasovali.

Pro své obdivovatele je Orbánovo Maďarsko prototypem kulturně konzervativního, protiunijního a protiimigračního režimu, který dokáže dlouhodobě udržet moc při zachování voleb, byť za podmínek výrazně nakloněných vládní straně. I dosavadní voliči Fideszu nicméně ztrácejí trpělivost s korupcí a špatnou ekonomickou situací. Proto je Orbánovo vítězství v roce 2026 poprvé vážně ohroženo, a jeho vyzyvatel Péter Magyár může Orbánovu už 16letou vládu ukončit.

Parlamentní volby v Maďarsku jsou vypsané na neděli 12. dubna 2026. Volí se 199 poslanců Národního shromáždění, které následně rozhoduje o tom, kdo sestaví vládu. Stejně jako v České republice tedy voliči nevolí premiéra přímo, ale vybírají strany a kandidáty do parlamentu. Premiérem se stane ten, kdo získá parlamentní většinu.

Viktor Orbán je u moci 16 let a do voleb jde s kampaní s nádechem epické osudovosti: volby jsou podle něj mezi „mírem“ a „válkou“. V praxi to znamená silnou protievropskou a protiukrajinskou notu, důraz na bezpečnost a stabilitu. Domácí témata, kde ví, že se mu nedaří (inflace, zdravotnictví, životní úroveň), se snaží přebýt geopolitikou.

Péter Magyar je hlavní vyzyvatel, který se snaží oslovit voliče unavené z dlouhé vlády Fideszu. TISZA staví program na kombinaci „vyčištění státu“ (korupce, veřejné zakázky, justice), domácích investic (zdravotnictví, školství) a pragmatičtějšího vztahu k EU – včetně slibu odblokovat evropské peníze vázané na výhrady k právnímu státu. Zároveň se Magyar vyhýbá tomu, aby byl snadno vylíčený jako „válečná strana“: odmítá například posílat vojáky na Ukrajinu a některé citlivé otázky chce řešit referendem.

Na rozdíl od roku 2022 se maďarská opozice do jednotného bloku neseřadila. TISZA Pétera Magyara odmítá klasické opoziční dohody se zavedenými stranami a část opozice avizuje samostatný postup. Přesto volební průzkumy naznačují, že půjde jen o souboj dvou titánů a ostatní strany mají přinejlepším odhad kolem 5 % hlasů. Aby nedocházelo ke štěpení protiorbánovských sil, řada kandidátů jednomandátových obvodů z voleb odstoupila.

Všechny průzkumy se shodují, že volební souboj reálně probíhá mezi dvěma stranami: Fideszem Viktora Orbána a nové TISZY Pétera Magyara. Ostatní mají jen malé šance a politickou roli mohou hrát jen v případě velmi těsného vítězství.

Průzkum agentury Iránytű Intézet, zveřejněný 8. dubna 2026 ukazuje, že strana Tisza Pétera Magyara má náskok před Orbánovým Fideszem. Tiszu by volilo 41 procent respondentů a Fidesz 34 procent, mezi rozhodnutými voliči pak agentura naměřila 50 procent pro Tiszu proti 41 procentům pro Fidesz.

Provládně naladěné výzkumné agentury, například Nézőpont, ale ukazují podstatně jiná čísla. Fideszu přisuzují náskok nad Tiszou o pět až deset procentních bodů, což by znamenalo, že Fidesz má podporu od roku 2022 prakticky nezměněnou.

Výsledky voleb budou jasné podle toho, jak velký náskok bude mít vítěz. V roce 2022 volby proběhly v neděli 3. dubna a výsledky byly známy ještě týž večer. Pokud bude náskok velký a nebude třeba čekat např. na hlasy ze zahraničí, může být i tentokrát výsledek známý k ránu druhého dne. V případě těsného výsledku však mohou být definitivní čísla potvrzena až v sobotu 18. dubna.

Maďarsko volí smíšeným systémem, který kombinuje většinové a poměrné prvky:

106 obvodů funguje systémem „vítěz bere vše“: i těsná vítězství v mnoha obvodech dají hromadu křesel, i když celostátně má strana „jen“ kolem poloviny hlasů, nebo méně. Například v roce 2014 Fidesz získal méně než polovinu hlasů, konkrétně 44,87 %, a z nich získal 133 křesel, tedy dvoutřetinovou ústavní většinu.

Současný volební systém se používá od roku 2014. Fidesz zvýhodňuje, ostatně strana ho nastavila „sobě na míru“ v roce 2011. Jedním zvýhodněním je úprava obvodů tak, aby byly posilněny ty, kde mají úspěch kandidáti strany Fidesz.

Další výhody využívaly faktu, že Fidesz byl nejsilnější stranou. Pokud však bude nejsilnější TISZA, obrátí se tyto výhody proti Fideszu a TISZA bude moci dosáhnout ústavní většiny.