Článek
Maďarsko často používá hrozbu veta jako vyjednávací nástroj: pro výjimky, odklady nebo pro získání vyjednávací pozice v jiných sporech. Opakovaně zdržuje společné kroky Unie (typicky kolem Ruska, Ukrajiny a sankcí), a tím nutí ostatní státy hledat obcházení, kompromisy nebo „koalice ochotných“.
Zároveň je Maďarsko v mnoha tématech (migrace, občanská společnost, vztah k EU institucím) vzorem pro část politiků v okolních zemích, včetně České republiky. Premiéři Andrej Babiš i Robert Fico se netají, že je pro ně Orbán spojencem i inspirací. Výsledek voleb může buď posílit, nebo oslabit „orbánovský“ styl politiky v regionu. Jak mezinárodní, co se týče konfrontace s Bruselem, tak i vnitrostátní, třeba v podobě postoje k neziskovým organizacím nebo veřejnoprávním médiím.
Termín voleb a kam se volí
Parlamentní volby v Maďarsku jsou vypsané na neděli 12. dubna 2026. Volí se 199 poslanců Národního shromáždění, které následně rozhoduje o tom, kdo sestaví vládu. Stejně jako v České republice tedy voliči nevolí premiéra přímo, ale vybírají strany a kandidáty do parlamentu. Premiérem se stane ten, kdo získá parlamentní většinu.
Maďarsko neboli Uhry byly jednou z poražených zemí 1. světové války. Mírová smlouva, podle místa podpisu zvaná Trianonská (1920), připravila Maďarsko o 71 % území a každý čtvrtý Maďar se ocitl mimo hranice státu; jednalo se o více než 3 miliony lidí.
Početné maďarské menšiny žijí v sousedních státech dodnes. Zejména na Slovensku, v Rumunsku (Sedmihradsko), v Srbsku (Vojvodina) či na Ukrajině (Zakarpatsko, někdejší Podkarpatská Rus).
Téma Trianonu a „velkého Maďarska“ se v politice dodnes objevuje, a to nejen kvůli historickým nárokům, ale i kvůli etnickým příslušníkům, kteří se ocitli za hranicemi. Ti dnes mívají, pokud jim to „domovské“ národy umožňují, i maďarské občanství. Mohou tedy volit. V roce 2022 tito „přeshraniční Maďaři“ drtivě podporovali stranu Fidesz.
Kdo bojuje o funkci premiéra
Viktor Orbán (Fidesz–KDNP)
Viktor Orbán je u moci 16 let a do voleb jde s kampaní s nádechem epické osudovosti: volby jsou podle něj mezi „mírem“ a „válkou“. V praxi to znamená silnou protievropskou a protiukrajinskou notu, důraz na bezpečnost a stabilitu. Domácí témata, kde ví, že se mu nedaří (inflace, zdravotnictví, životní úroveň), se snaží přebýt geopolitikou.
Péter Magyar (TISZA)
Péter Magyar je hlavní vyzyvatel, který se snaží oslovit voliče unavené z dlouhé vlády Fideszu. TISZA staví program na kombinaci „vyčištění státu“ (korupce, veřejné zakázky, justice), domácích investic (zdravotnictví, školství) a pragmatičtějšího vztahu k EU – včetně slibu odblokovat evropské peníze vázané na výhrady k právnímu státu. Zároveň se Magyar vyhýbá tomu, aby byl snadno vylíčený jako „válečná strana“: odmítá například posílat vojáky na Ukrajinu a některé citlivé otázky chce řešit referendem.
Ostatní kandidáti a strany
Na rozdíl od roku 2022 se maďarská opozice do jednotného bloku neseřadila. TISZA Pétera Magyara odmítá klasické opoziční dohody se zavedenými stranami a část opozice avizuje samostatný postup. Přesto volební průzkumy naznačují, že půjde jen o souboj dvou titánů a ostatní strany mají přinejlepším odhad kolem 5 % hlasů.
Recese a satira v Maďarské politice
Maďarská strana dvouocasého psa (MKKP) vznikla jako satirický projekt v roce 2006 (oficiálně jako strana od roku 2014) hlavně jako výsměch prázdným politickým slibům, zejména z reklamních plakátů.
Strana se výrazně zviditelnila u kontroverzního referenda o evropských migračních kvótách v roce 2016. MKKP vyzývala lidi, aby přišli, ale hlasovali neplatně jako protest proti referendu. Referendum platné nakonec nebylo, byť kvůli celkové neúčasti a nikoliv neplatným hlasům.
Největší čistě politický úspěch přišel v roce 2024: strana se prosadila v budapešťské politice (mandáty v zastupitelstvu města) a její spolupředseda Gergely Kovács vyhrál starostu v městské části Budapest XII (Hegyvidék).
Předvolební průzkumy
Podle dlouhodobých trendů v průzkumech se maďarská politika přeskupila do souboje dvou hlavních pólů: Fideszu Viktora Orbána a rychle nastupující TISZY Pétera Magyara.
Průzkum IDEA Institute z přelomu ledna a února 2026 ukazuje, že TISZA Pétera Magyara si drží vedení nad Fideszem–KDNP a náskok se zatím nezmenšuje. Mezi lidmi, kteří jsou rozhodnutí a určitě půjdou volit, je rozdíl situace TISZA 48 % vs. Fidesz–KDNP 38 % (náskok 10 bodů).
Provládní výzkumné agentury, například Nézőpont, ale ukazují podstatně jiná čísla. Fideszu přisuzují náskok nad Tiszou o pět až deset procentních bodů a Fidesz by tak měl podporu od roku 2022 prakticky nezměněnou.
Kromě TISZY a Fideszu by se přes pětiprocentní práh mohly dostat i Demokratická koalice (DK) a krajně pravicová Mi Hazánk.
Volební systém: jak zvýhodňuje Fidesz
Maďarsko volí smíšeným systémem, který kombinuje většinové a poměrné prvky:
- 106 poslanců se volí v jednomandátových obvodech (kdo je první, bere mandát)
- 93 mandátů se rozděluje z celostátní listiny poměrným systémem podobně jako ve volbách do českého parlamentu
106 obvodů funguje systémem „vítěz bere vše“: i těsná vítězství v mnoha obvodech dají hromadu křesel, i když celostátně má strana „jen“ kolem poloviny hlasů, nebo méně. Například v roce 2014 Fidesz získal méně než polovinu hlasů, konkrétně 44,87 %, a z nich získal 133 křesel, tedy dvoutřetinovou ústavní většinu.
Systém dlouhodobě Fidesz zvýhodňuje, ostatně strana ho schválila „sobě na míru“ v roce 2011. Používá se od roku 2014.
