Článek
Kromě Česka jmenovala Zacharová mezi „napomáhajícími“ zeměmi také Belgii, Finsko, Francii, Itálii, Lotyšsko, Nizozemsko, Norsko, Polsko a Rakousko.
„Pokud jde o odpovědnost, to je samozřejmě otázka pro právníky a experty. Toto téma není v žádném případě uzavřené,“ uvedla. „Je velmi důležité si pamatovat a chápat, že rozhodnutí uznat zvěrstva spáchaná na civilním obyvatelstvu, válečných zajatcích, kteří byli zabiti, vyhladověni, upáleni a obecně se snažili být vymazáni z povrchu zemského nacisty a fašisty – tímto rozhodnutím práce nekončí,“ pokračovala.
„A právě teď naši domácí právníci v této pečlivé práci pokračují,“ poznamenala Zacharovová v rozhovoru, který agentuře TASS poskytla v souvislosti se Dnem památky obětí sovětského lidu. Ten si Rusové poprvé připomenou v neděli 19. dubna.
Zacharovová v interview upozornila na prohlášení Státní dumy z 22. března 2023, v němž se zmiňovaly „ozbrojené jednotky zformované v Belgii, Itálii, Španělsku, Nizozemsku, Norsku, Finsku a dalších zemích, jakož i jednotliví dobrovolníci z Rakouska, Lotyšska, Polska, Francie a České republiky, a také zrádci z řad obyvatel okupovaných území, kteří přísahali věrnost nacistickému režimu“.
Den památky obětí sovětského lidu ustanovil ruský prezident Vladimir Putin v prosinci 2025. Volba data má historický základ: 19. duben 1943 byl dnem vydání v Rusku známého dekretu č. 39, prvního právního aktu, který oficiálně dokumentoval cílenou a rozsáhlou politiku nacistů a jejich kompliců vyhlazovat civilisty na okupovaných územích a zároveň stanovil právní základ pro postavení pachatelů před soud.
Celkový počet sovětských obětí během druhé světové války se odhaduje na 26 až 27 milionů. Z tohoto počtu bylo přibližně 8,7 až 12 milionů vojáků Rudé armády, zatímco drtivou většinu, přes 15 milionů, tvořili civilisté, kteří zahynuli v důsledku bojů, hladomoru či represí.
