Hlavní obsah
Celkové daňové zatížení. Objem příjmů z daní a sociálního pojistného k HDP. Foto: Martin Havelka, Novinky

Slovensko odvážně a razantně snižuje daně. V Česku se o tom už ani neuvažuje

Celkové daňové zatížení je na Slovensku znatelně nižší než v Česku. Země přitom nyní schválila další snížení některých daní. Ekonomové to považují za celkem dobrý nápad, jak pomoci k růstu zpomalující ekonomice. Česko jde v oblasti daní opačným směrem a o snížení daní vláda Andreje Babiše (ANO) ani neuvažuje.

Celkové daňové zatížení. Objem příjmů z daní a sociálního pojistného k HDP. Foto: Martin Havelka, Novinky
Slovensko odvážně a razantně snižuje daně. V Česku se o tom už ani neuvažuje

Slovensko minulý týden přijalo dva zákony, které od příštího roku zásadně snižují daňové zatížení. Snížilo daň z příjmu menším firmám i živnostníkům z 21 na 15 procent a snížilo daň z přidané hodnoty (DPH) na některé druhy potravin z 20 na 10 procent.

Tamní opozice mluví o předvolebním kupování voličů, protože vládní koalice zároveň zvýšila i některé sociální dávky jako rodičovský příspěvek a přiznává, že opatření zhorší hospodaření rozpočtu.

Novinkami oslovení čeští ekonomové ale slovenskou politiku hodnotí pozitivně.

„Snižování daní je jistě dobrý nápad, pokud neohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a zároveň je vhodně strukturováno. Slovensko sice má celkovou bilanci vládního sektoru v mírném deficitu, primární bilance bez úroků z dluhu je ale kladná a určitý prostor ke snížení daní existuje, aniž by byla ohrožena stabilita poměru dluhu k HDP,“ řekl Novinkám hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Upozornil, že celkové daňové zatížení je na Slovensku znatelně nižší. Celkem loni vybrané daně činily 32,8 procenta HDP, zatímco v Česku to bylo 35,8 procenta HDP. Zdanění je na Slovensku nižší u práce, kapitálu, energií i spotřeby. „Pokud se budou na Slovensku daně snižovat, rozdíly mezi oběma zeměmi se dále prohloubí,“ soudí Marek.

Podle ekonoma ČSOB Petra Dufka je aktuální snížení daní ze strany Slovenska poměrně odvážný krok, zvlášť když navíc musí stále hospodařit s deficitem a jeho dluh odpovídá téměř polovině HDP. V případě Česka dluh nedosahuje ani třetiny ročního HDP.

„Jistý smysl snižovat daně i v takovém případě má, pokud ekonomika výrazně zpomaluje a vláda chce ekonomický růst podpořit. Současně se vzhledem k politice ECB nemusí příliš starat o dluhopisový trh, protože ECB bondy ráda v rámci nového programu nakoupí. Zajistí tak nepřímo i nízký úrok při zadlužování Slovenska,” řekl Dufek Novinkám.

Česká vláda chce z daní víc peněz

„ČR jde naproti tomu cestou navyšování výběru daní po dvou liniích. Jedna je ta, kterou zde vlády mají v oblibě, protože se dá zabalit do bohulibých vět o zdraví lidu. Tedy v případě spotřebních daní u cigaret a alkoholu. Druhá linie už tak atraktivně nevypadá a jde cestou rozšiřování daňového základu. Aktuálně skrze EET pro všechny, ať to stojí, co to stojí,” dodal ekonom.

Na druhou stranu je třeba připomenout, že součástí rozšíření EET na všechny obory byla schválená jako určitá kompenzace snížení DPH na některé služby a zboží jako vodné a stočné nebo točené pivo do nejnižší desetiprocentní sazby. V některých případech jde snížení z 15 procent, v jiných z 21 procent.

Vláda ovšem chystá také vyšší zdanění hazardu, novou daň z výher nad 100 tisíc korun (včetně státem organizované Učtenkovky) nebo navýšení některých poplatků, například za vklad do katastru na dvojnásobek.

„Vše s cílem získat více peněz na sociální dávky a mzdy ve veřejném sektoru při zachování stávajících dlouhodobě neudržitelných systémů penzí a zdravotnictví,” komentoval Dufek.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků