Hlavní obsah
Na archivním snímku (zleva) předseda KDU-ČSL Marek Výborný,1. místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, předseda STAN Vít Rakušan, předseda ODS Petr Fiala, předseda Pirátů Ivan Bartoš Foto: Petr Horník, Právo

Vyšší ošetřovné, EET i bonus pro s.r.o.: opoziční návrhy, které vláda zamázla a pak s nimi sama přišla

Opozice ve Sněmovně prosazovala navýšení ošetřovného na 80 procent, pozastavení elektronické evidence tržeb (EET) o 6, 9 nebo 12 měsíců i podporu pro eseróčka ve výši 500 korun denně. Navrhovala také prodloužení doby, po kterou mohou OSVČ čerpat kompenzační bonus. Koaliční strany ANO, ČSSD a KSČM, která vládu toleruje, ale většinu z návrhů odmítly. O několik týdnů později však kabinet přišel se stejnými či alespoň podobnými návrhy sám.

Na archivním snímku (zleva) předseda KDU-ČSL Marek Výborný,1. místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, předseda STAN Vít Rakušan, předseda ODS Petr Fiala, předseda Pirátů Ivan Bartoš Foto: Petr Horník, Právo
Vyšší ošetřovné, EET i bonus pro s.r.o.: opoziční návrhy, které vláda zamázla a pak s nimi sama přišla

Ošetřovné na 80 procent

Navýšení ošetřovného na 80 procent denního výměru navrhovaly již 24. března tři opoziční strany. Za ODS předložil pozměňovací návrh Jan Bauer, za TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a za KDU-ČSL Marian Jurečka. Návrhy podpořilo všech šest opozičních stran.

Poslanci z ANO a ČSSD i komunisté se buď zdrželi, nebo zvedli ruce proti. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) před hlasováními oznámila negativní stanovisko. „My tuto chvíli prioritizujeme záchranu pracovních míst,“ odůvodnila Maláčová.

O necelý měsíc později ale vláda rozhodla, že se ošetřovné zvýší, a to právě na 80 procent. Šéfka resortu práce a sociálních věcí za to od opozice schytala kritiku. „Nemohu si odpustit nepřipomenout, že už to dávno mohlo platit,” reagovala Pekarová Adamová. Zákonodárci rozhodli o navýšení ošetřovného na 80 procent 21. dubna.

Podpora pro s.r.o.

Obdobný scénář se odehrál i v případě podpory pro společnosti s ručením omezeným (s.r.o.). Marian Jurečka (KDU-ČSL), Miroslav Kalousek (TOP 09), Mikuláš Ferjenčík (Piráti), Věra Kovářová (STAN) a Martin Kupka (ODS) 7. dubna navrhovali, aby na příspěvek z programu Pětadvacítka dosáhla také eseróčka.

„Eseróčka, kde je pouze jeden člověk, nemohu podřadit pod Pětadvacítku, protože to je program pro OSVČ. Ale budeme se o tom bavit,” reagovala na návrh ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Koalice následně opoziční návrh zamázla.

O měsíc později ale vláda schválila podporu pro eseróčka ve výši 500 korun za den, a to od 12. března do 8. června. Firmy dostanou od státu, stejně jako OSVČ, za toto období 44 500 korun. „V opozici jsme po podpoře drobných eseróček volali už docela dlouhou dobu, takže jsem rád, že nám vláda vyšla vstříc,” reagoval Ferjenčík na schůzi Sněmovny 6. května, kdy poslanci změnu schválili.

EET

O pozastavení povinnosti elektronicky evidovat tržby jednali zákonodárci poprvé 24. března. Tehdy rozhodli o pozastavení EET v době nouzového stavu a tří měsíců po jeho skončení. Opoziční poslanci tehdy předložili řadu pozměňovacích návrhů. Zbyněk Stanjura (ODS) prosazoval pozastavení o 6, 9 i o 12 měsíců po skončení nouzového stavu. Žádný z návrhů ale poslanci vládní koalice nepodpořili.

Vláda nakonec 4. května navrhla odložení EET do konce roku 2020. Poslanci se změnou zabývali o den později. „My jsme po delším odkladu EET volali už od začátku mimořádných opatření, kdy paní ministryně (Schillerová - pozn. red.) dávala nesouhlasné stanovisko na delší odklady,” reagoval poslanec ODS Vojtěch Munzar. Změnu zákonodárci schválili 6. května

Pětadvacítka

Vícekrát jednali poslanci také o příspěvku pro OSVČ. Na schůzi 6. dubna navrhla opozice několik pozměňovacích návrhů, které prodlužovaly bonusové období do konce trvání všech krizových a mimořádných opatření. „Dejme živnostníkům signál, že je chceme udržet i po datu 30. dubna,” navrhovala na plénu Kovářová.

I v tomto případě ministryně financí zaujala nesouhlasná stanoviska a ani jeden z pozměňovacích návrhů nebyl přijat. Dne 20. dubna ale vláda navrhla prodloužení bonusového období do 8. června. Tehdy měla právě podle původního vládou představeného harmonogramu skončit většina omezujících opatření. Kabinet ale nakonec scénář zrychlil a otevřít by měla většina provozoven i služeb už 25. května.

Do Sněmovny se vládní novela dostala 22. dubna. „Škoda, že vláda nepodpořila už návrhy opozice, aby ten bonus automaticky trval déle,” kritizoval na schůzi Pirát Ferjenčík. Poslanci tak podporu nakonec schválili do 8. června.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků