Hlavní obsah

Se slovní šikanou se setkává 40 procent žáků druhého stupně ZŠ, zjistil průzkum

5. 10. 2022, 14:53

Ve třídách na druhém stupni základní školy (ZŠ) je podle žáků poměrně častá šikana v podobě slovních útoků. Běžně se s ní setkává 40 procent starších žáků. Méně časté je fyzické ubližování. Přesto ho často či téměř denně zaznamenává 13 procent respondentů. Vyplývá to z dat projektu Mapa školy, který realizuje společnost Scio a který zkoumal mj. i to, jak jsou děti a jejich rodiče se školami spokojení.

Foto: Lehtikuva / Tero Sivula, ČTK

Ilustrační snímek

Článek

Ve školním roce 2021/2022 se šetření zúčastnilo 12 800 žáků druhého stupně ze 110 ZŠ v Česku. Výsledky ve středu novinářům představili zástupci společnosti.

„Za alarmující lze označit zjištění, že velká část žáků se setkává se slovním, nebo dokonce fyzickým ubližováním, ale zároveň neví, na koho by se s tímto jevem ve škole mohla obrátit,“ uvedl manažer komunikace Scio Bohuslav Bohuněk.

Nahé fotky dnes sdílejí i devítileté dívky. Podcenit prevenci se nemusí vyplatit

Děti

S tím, že by ve třídě někdo někomu slovně ubližoval, se podle dat setkalo 81 procent žáků druhého stupně. Více než polovina z nich uvedla, že jde spíše o výjimečný jev. Naopak téměř pětina z dotazovaných 12 800 žáků druhého stupně ZŠ označila slovní šikanu za věc „úplně běžnou“, která se děje skoro denně.

V případě fyzických projevů agrese totéž uvedla čtyři procenta respondentů a za „docela časté“ to označilo devět procent žáků. Fyzické napadání spolužáků ve třídě vůbec nezaznamenalo 45 procent dotazovaných, přičemž v případě slovních ataků se stejně vyjádřilo 18 procent žáků.

Odpovídá to zjištěním školní inspekce

Data podle Scio souhlasí se zjištěními České školní inspekce (ČŠI) a s výzkumem PISA. Podle ČŠI se děti se šikanou setkávají na 30 až 38 procentech škol, ve výzkumu PISA zkušenost se šikanou zmiňovalo 24 procent českých žáků.

Do škol má nově přijít i „wellbeing“. Není jasné, jak to učit

Věda a školy

Více než polovina žáků druhého stupně se v průzkumu vyjádřila tak, že ve škole není žádná dospělá osoba, které by důvěřovala natolik, aby se na ni bez obav obrátila se svým problémem či žádostí o důvěrnou radu, nebo o ní neví. Podobně většina starších dětí neví ve škole o dospělém, který by uměl dobře řešit problémy se šikanou mezi žáky.

To, na koho se ve škole v případě problémů se šikanou mohou obrátit, neví 48 procent dětí, sedm procent žáků dokonce uvedlo to, že problémy se šikanou ve škole nikdo řešit neumí.

Začínající učitele zkušenosti z covidu od povolání neodradily, zjistil průzkum

Věda a školy

„Šikanu ve škole řeší metodik prevence patologických jevů,“ připomněl předseda spolku Pedagogická komora ve své reakci na tento průzkum, kterou zaslal Novinkám.

„Jenže to je učitel na plný úvazek, který tuto práci dělá ve svém volném čase. Pokud úspěšně absolvuje 250hodinové specializační studium, má nárok na příplatek 1000 až 2000 Kč měsíčně. Pedagogická komora opakovaně navrhovala, aby se tento příplatek zvýšil, protože od roku 2004 nebyl valorizován. MŠMT to ale odmítá. Stejně tak ministerstvo trvale odmítá naše návrhy snížit školním metodikům prevence rozsah přímé pedagogické činnosti, aby měli méně hodin výuky a mohli se věnovat prevenci šikany ve školách a dalších patologických jevů. Totéž navrhla i školní inspekce,“ dodal.

Měli by bránit šikaně, ale nemají čas. Musí učit

Domácí

Zmíněný průzkum Mapa školy realizuje společnost Scio. Ve školním roce 2021/2022 se průzkumu zúčastnilo 27 600 žáků (14 800 žáků 1. stupně a 12 800 žáků 2. stupně) a 18 200 rodičů ze 110 základních škol v Česku. Provádí ho prostřednictvím dotazníků a je anonymní.

Mladší školáci jsou se školou spokojenější

Z šetření mezi všemi těmito žáky zároveň vyplynulo, že čím jsou žáci starší, tím kritičtěji se na svou školu dívají.

Z dotazování Mapy školy vyplývá, že více než polovina (51 procent) žáků prvního stupně chodí do školy hodně ráda, dalších 44 procent chodí do školy rádo jenom trochu. Většinu (87 procent) z nich baví to, o čem se ve škole učí, a pokud by děti svou školu měly oznámkovat, tak devět z 10 žáků (87 procent) prvního stupně by jí dalo jedničku (59 procent) nebo dvojku (28 procent).

Cermat: Nového ředitele si ministr vybral sám. V maturitním testu byla sporná úloha

Věda a školy

V případě žáků druhého stupně jen tři z pěti dotázaných (59 procent) tvrdí, že do školy chodí rádi, zbývající žáci (41 procent) pak do školy rádi nechodí.

Jestli jsou v dnešní době starší žáci s něčím spokojeni, pak je to zázemí školy (sportovní vybavení, pomůcky, prostory), nejmenší spokojenost naopak panuje s kvalitou školní jídelny a úrovní toalet a umýváren.

Scio: S přípravou na přijímačky jsou deváťáci lehce ve skluzu

Věda a školy

„Nejoblíbenějším předmětem na prvním i druhém stupni je suverénně tělesná výchova. Nepočítáme-li další ‚výchovy‘, pak k nejoblíbenějším předmětům patří na prvním stupni matematika, na druhém stupni angličtina a dějepis. Matematika přitom žáky nejvíce rozděluje na ty, kteří ji mají rádi, a na ty, kteří nemají,“ poznamenal k tomu Michal Dorčák, koordinátor projektů pro školy ve společnosti Scio.

Za předmět, kde učitelé podávají látku nudně a nezáživně, žáci nejčastěji označovali fyziku. Ta spolu s matematikou patří i k předmětům, kde se děti na nic raději neptají, aby na ně učitelé nebyli nepříjemní. Za učitele, kteří dělají výuku záživnou, zajímavou a přínosnou, žáci nejčastěji považují vyučující dějepisu, přírodopisu a češtiny.

Pedagogický institut zahájil úpravy učebních plánů. Bez schválené koncepce

Věda a školy

Z odpovědí zapojených rodičů pak plyne, že většina z nich vybírá základní školu pro své děti podle vzdálenosti od domova. Ti, kteří školu volí podle její pověsti, bývají ale se školou spokojenější.

Pokud by rodiče měli ZŠ svého dítěte vystavit známku za celkový dojem, pak 41 procent by hodnotilo za 1 a téměř stejný počet (43 procent) za 2. Hrubou nespokojenost se školou vyjádřenou známkami 4 nebo 5 vyslovila jen tři procenta rodičů.

Polovina rodičů pak uvádí, že škola pro dítě není náročná, avšak nároky by se podle nich neměly zvyšovat.

Reklama

Výběr článků