2025: Deset filmů, které stojí za to vidět

Italský režisér Paolo Genovese má nuance mezilidských, a především milostných vztahů takříkajíc v malíku. Dokázal to už v případě hořké studie Naprostí cizinci, ale i v letošní romantické komedii. Ta se zpola odehrává v hlavách dvojice protagonistů, kteří vyrazili na první rande. Během něj jim radí dvakrát čtyři vnitřní hlasy, které zastupují různé stránky jejich osobnosti: zasněnou, smyslnou, rozumovou a skeptickou. Výsledkem je rafinovaná taškařice plná důvtipných a upřímných slovních potyček, v nichž se pozná snad každý divák.

Téma složitosti rodičovství při péči o hendikepované dítě letos otevřela už režisérka Zuzana Kirchnerová v hraném dramatu Karavan s Aňou Geislerovou v hlavní roli. To se zaměřuje více na ženskou stránku, zatímco v popředí celovečerního dokumentu režiséra Martina Trabalíka je ovdovělý otec těžce retardovaného, autistického adolescenta. Takřka bezútěšný příběh bez happy endu ostře ukazuje nedostatky českého sociálního systému a klade publiku zásadní titulní otázku: Co byste v této situaci dělali vy sami?

Lakonický název, ale nikterak strohý film amerického režiséra Josepha Kosinského. Formule 1 má stále se zvětšující fanouškovskou základnu, kterou, nicméně nejenom ji potěší tento fiktivní příběh. Bývalý závodník s tváří Brada Pitta dostane nabídku vrátit se na dráhu, aby zachránil tým vedený postavou Javiera Bardema. Má to ale samozřejmě háček. Figuruje v něm totiž ambiciózní nováček, s nímž to Pitt nebude mít lehké. Snímek s nepříliš komplikovanou zápletkou vybočuje parádními hereckými výkony a velmi uvěřitelnou atmosférou motoristického prostředí.

Jeho snímky znamenají záruku kvality. Obvykle jsou dlouhé a náročné, ale rozhodně nezapomenutelné. Americký režisér Paul Thomas Anderson tentokrát předkládá tříhodinovou jízdu rozpolcenými Spojenými státy, jejichž vláda bojuje proti migrační vlně. Opačně s těmito represemi svádí boj revolucionář v podání Leonarda DiCapria. Film je napěchovaný suchým humorem, neutuchající akcí, bizarními situacemi a karikaturami politických činitelů i jejich oponentů z takzvaně obyčejného lidu.

Animovaný oscarový film lotyšského tvůrce Gintse Zilbalodise sice vznikl už vloni, do tuzemských kin ale zamířil až zkraje letošního roku, proto figuruje v tomto výběru. Jeho příběh zlomí i ty, kteří titulní posvátné zvíře nemají zrovna v lásce. Kočka se v postapokalyptické budoucnosti vydává na cestu zaplaveným světem, v němž musí navázat spojenectví s jinými živočišnými druhy, aby přežila. Její poetická odysea nadchne vizualitou, napínavostí, silnými emocemi i poselstvím, že sami nezmůžeme nic.

Mistr americké nezávislé kinematografie Derek Cianfrance umí skvěle prolínat žánry. Prokazuje to i ve svém zatím posledním snímku, který je směsicí krimi komedie, rodinného dramatu a jemné romance. Channing Tatum v hlavní roli sympatického zloděje snímá nálepku urostlého, ale trochu nanicovatého hezouna, jaká jej definovala na startu herecké kariéry. Tentokrát představuje obyčejného, přitom nesmírně sofistikovaného muže, který se prostě snaží o šťastný život. Sekunduje mu klasicky výtečná Kirsten Dunstová.

Slovensko vyslalo do oscarového klání novinku etablované, provokativní režisérky Terezy Nvotové. Ta se v ní inspirovala skutečným případem muže, který zapomněl své předškolní dítě v autě, jež tam v mimořádném horku po pár hodinách zemřelo. V titulní úloze exceluje Milan Ondrík, který se od milujícího rodiče, šťastného manžela a přepracovaného šéfa postupně proměňuje v trosku sužovanou nekonečným pocitem viny. Film zaujme mimo jiné tím, že je natočen na několik velice dlouhých záběrů téměř beze střihu.

Příběhů o útěku za železnou oponu se v našich končinách zrodilo už víc než dost. Zatímco většina z nich staví na ryze kladném hrdinovi, snímek rakousko-slovenské režisérky Alexandry Makarové jde v tomto směru proti proudu. Jeho titulní protagonistka činí na první pohled zvláštní rozhodnutí, jež jsou však ve své podstatě velmi lidská. Poté, co během normalizace uprchla takzvaně za kopečky do Vídně, náhlá zpráva od dávného milence ji přiměje vrátit se zpět na slovenský venkov. Film povznáší autentická Rebeka Poláková.

Drama režiséra Ondřeje Provazníka vzbudilo značný rozruch už během svého vzniku, který po jeho uvedení ještě rozdmýchala kritika ze strany producenta Radovana Síbrta. Není divu, do velké míry se totiž opírá o neslavnou kauzu bývalého šéfa pěveckého sboru Bambini di Praga Bohumila Kulínského. Pokud pomineme, která ze stran vzniklého sporu má pravdu, je nepopiratelné, že snímek s citlivostí pronikl do duše zneužívané nezletilé dívky, kterou ztvárnila debutantka Kateřina Falbrová. Sugestivně navíc navozuje duch nespoutaných devadesátek.

Políček do tváře všem, kteří nevěří hrůzám, jež se poslední téměř čtyři roky dějí pouhých tisíc kilometrů od našich hranic. Režisér Robin Kvapil vyzval ty, kteří považují válku na Ukrajině za podvod, aby přišli na konkurz a zúčastnili se natáčení dokumentu, jenž je zavede na frontovou linii. Cesta trojice takzvaných dezolátů nemohla skončit jinak než utvrzením jejich pokřivených názorů, nad nimiž zůstává rozum stát. Divácky přesto stojí za to s nimi tuto smutnou a hořkou výpravu podniknout.