Zemřel Gordon Moore. Předpověděl, co čeká počítače

O úmrtí informovali v noci z pátku na sobotu zástupci společnosti Intel i Mooreova rodinná dobročinná nadace. Podle oficiálního prohlášení zemřel Moore ve svém domě na Havaji obklopen svou rodinou.

Jeho úmrtí připomíná nejen jeho neocenitelný přínos v oblasti polovodičů a technologií, ale také jeho významnou roli jako podnikatele. Moore a jeho kolega Robert Noyce se rozhodli pro samostatné podnikání díky svým znalostem z oboru polovodičů. S pomocí finančníka Arthura Rocka získali potřebný kapitál a v roce 1968 založili společnost Intel, která se stala jedním z předních hráčů v oblasti výpočetní techniky.

Jejich první mikroprocesor z roku 1971 položil základy moderního počítačového průmyslu a procesory od Intelu se postupně staly nezbytnou součástí mnoha výpočetních zařízení po celém světě.

Ještě předtím – v roce 1965 – vyřkl tento technologický průkopník svoji nezapomenutelnou předpověď. Díky technologickému pokroku by se měl počet tranzistorů v jednom integrovaném obvodu zdvojnásobit každých 18 měsíců, aniž by se zvýšila cena.

A právě tato předpověď se stala později známou jako Moorův zákon, který předpověděl neustálý nárůst výpočetního výkonu obvodů v elektronice na celá desetiletí. Moore sám v článku tvrdil, že integrace obvodů by mohla vést k takovým zázrakům, jako jsou osobní počítače, nebo dokonce automatické řízení automobilů. I tato předpověď se dnešní optikou pomalu vyplňuje.

Moore se narodil v San Francisku a v roce 1954 získal doktorát v oboru chemie a fyzika na Kalifornském technickém institutu. Pracoval v Shockley Semiconductor Laboratory, kde se seznámil s Noycem. Spolu s dalšími šesti zaměstnanci pak v roce 1957 založili firmu Fairchild Semiconductor. Avšak v roce 1968 se Moore a Noyce rozhodli opustit tuto firmu a založit novou, kterou později pojmenovali Intel. Prvním zaměstnancem byl Andy Grove, který se později stal ředitelem firmy.

Moore sám se označil za „náhodného podnikatele“, který neměl spalující nutkání založit firmu. Spolupráce s Noycem a Grovem však vedla k vytvoření silného partnerství. Noyce měl teorie o řešení problémů s konstrukcí, zatímco Moore se věnoval zdokonalování tranzistorů a vylepšování myšlenek svého kolegy. Grove doplnil skupinu jako odborník na provoz a řízení společnosti.

Procesory Intel se nakonec dostaly do více než 80 procent osobních počítačů na celém světě. I když Moore předpověděl nástup osobních počítačů, sám si počítač do domácnosti pořídil až koncem 80. let.

Moore byl výkonným prezidentem společnosti Intel až do roku 1975, přestože si s Noycem vyměňovali rovnocenné pozice. Poté se stal předsedou správní rady a generálním ředitelem a na této pozici setrval až do roku 1997.

Během svého dlouholetého působení v Intelu byl uznáván jako vynikající lídr a vizionář v oblasti technologií. Až do svého odchodu byl aktivní v rozhodování společnosti a podporoval výzkum a vývoj. Pod jeho vedením se Intel stal jedním z nejvýznamnějších technologických gigantů na světě.

Jeho vliv na svět technologií a společnosti nebyl omezen pouze na Intel. Moore byl také vášnivý filantrop a přispěl k mnoha charitativním organizacím. Spolu se svou manželkou Betty založili Mooreovu nadaci, která podporuje vzdělávání a výzkum v oblasti vědy a technologií. Kromě toho byl také vášnivý rybář a cestovatel.

Jeho přínos k technologiím a společnosti byl oceňován mnoha oceněními a vyznamenáními, včetně Prezidentské medaile svobody, nejvyššího civilního vyznamenání v USA, kterou obdržel v roce 2002 za svůj vliv na rozvoj moderního světa.