Článek
Společnost vlastněná Googlem minulý měsíc v tichosti zmenšila svůj malý tým expertů dohlížejících na postup vůči dezinformacím, potvrdili tři lidé obeznámení s rozhodnutím. Po škrtech, které jsou součástí vlny propouštění ze strany vlastníka Googlu, tedy firmy Alphabet, má na starosti globální politiku platformy kolem dezinformací jediný člověk, uvedl jeden ze zdrojů.
Změny uvnitř YouTubu odráží trend v celém sektoru, který by mohl způsobit odbourání velké části pojistek vybudovaných za poslední roky sociálními sítěmi ve snaze zabránit šíření obsahu, jakým jsou nepravdivá tvrzení o pandemii covidu-19, o ruské válce proti Ukrajině nebo o integritě voleb po celém světě.
Twitter pod svým novým majitelem Elonem Muskem dramaticky zeštíhlil množství personálu, zatímco společnost Meta, která provozuje Facebook, Instagram a WhatsApp, odklání pozornost a prostředky k budování metaverzu, tedy jakési virtuální reality.
Metaverse a lákadla virtuální reality
Co je to metaverse
Do češtiny by se dal pojem přeložit jako virtuální vesmír.
Jedná se o koncept sdíleného otevřeného světa v prostředí virtuální reality, kde lidé budou moci prostřednictvím svých avatarů mezi sebou vzájemně komunikovat, bavit se, dělat různé aktivity nebo třeba i pracovat.
O tom, jak by to celé mohlo vypadat, pojednává sci-fi román Ready Player One od amerického spisovatele Ernesta Clinea. Kniha byla v roce 2018 i filmově zpracována režisérem Stevenem Spielbergem.
Kromě Mety se o vývoj vlastního metaversu snaží i další technologičtí giganti jako například Microsoft nebo Apple. Vývoj celého konceptu je ale teprve ve svém zárodku a vytvoření kompletního metaversu firmám může zabrat klidně ještě i deset let.
Priority jsou jinde
Tváří v tvář ekonomickým výzvám a politickým a právním tlakům dávají giganti sociálních médií najevo, že boj proti nepravdivým informacím pro ně už nemá tak vysokou prioritu. Mezi experty, kteří tuto oblast mapují, to vyvolává obavy z dalšího oslabení důvěry v internetovém prostředí.
Po letech boje proti dezinformacím je mezi aktéry tohoto úsilí cítit únava, míní Angelo Carusone, který vede liberálně laděnou organizaci Media Matter for America analyzující tradiční i nová média. „Myslím si, že jsme jako společnost ztratili chuť dál bojovat. A to znamená, že válku prohrajeme,“ řekl.
Sociální sítě trvají na tom, že problém nadále berou vážně, ale jejich nasazení polevuje, zatímco dezinformace zůstávají stejně nebezpečné jako dřív. Společnost Meta vrátila exprezidentovi USA Donaldu Trumpovi účty na Facebooku a Instagramu dva roky poté, co je zablokovala za podněcování k násilí před útokem na Kapitol. Zákaz činnosti zvrátila přesto, že Trumpovy příspěvky na jeho vlastní platformě Truth Social jsou plné extremistického obsahu.
Z 7500 zaměstnanců na 2300. Twitter prošel dietou
Elon Musk pozval Trumpa zpět na Twitter. Byl to jeden z mnoha jeho kroků, které míří proti dřívějším opatřením platformy a které Musk prezentuje jako snahu zvrátit údajnou cenzuru vykonávanou minulým vedením. Tým, který dohlížel na otázky „důvěry a bezpečnosti“, jak odborná veřejnost souhrnně označuje aktivity od ochrany dat až po moderování konspiračních teorií, byl pod Muskovým vedením eliminován.
Lednové propouštění u YouTubu nebylo tak drastické, ovšem významně zasáhlo malé týmy pověřené vytvářením a úpravami pravidel platformy. YouTube propustil dva ze svých pěti expertů na dezinformace, včetně manažera týmu. Skončili také dva z pěti právních expertů, kteří se zabývají nenávistnými projevy a obtěžováním, uvedl jeden z informovaných zdrojů. Tito experti hráli klíčovou roli v určování toho, co je a co není pro YouTube přijatelný obsah, a radili manažerům ve složitých případech.
Platforma na sdílení videí kromě toho mírně zmenšila týmy, které pravidla vymáhají, jakož i tým rychlé reakce, který je součástí monitorování problematického obsahu. Propouštění naproti tomu nezasáhlo analytiky, kteří se věnují extremismu, bezpečí dětí a pravidlům pro nové funkce. YouTube tvrdí, že škrty nevybočují ze šestiprocentního snižování stavů napříč skupinou Alphabet.
Žádná ze sociálních sítí neříká, že boj proti dezinformacím vzdává, kritici se ale obávají, že firmy upřednostňují snižování výdajů před obecným prospěchem. „Důvěra a bezpečnost byly v podstatě první na ráně,“ řekl Joel Finkelstein, který je spoluzakladatelem skupiny Network Contagion Research Institute mapující nenávist a extremismus na sítích.
Moderování obsahu
Výzkumníci z Media Matters for America našli během uplynulého týdne řadu příkladů covidových dezinformací v YouTube Shorts, což je služba zmiňované platformy určená pro krátká videa. Také narazili na klipy šířící sdělení nenávistná vůči ženám či transgenderovým lidem. „YouTube a další sociální sítě jsou ve vymáhání svých pravidel nekonzistentní,“ uvedla členka analytického centra Kayla Gogartyová.
Důsledky ústupu z boje proti dezinformacím se jasně ukazují na Twitteru. Nová zpráva, kterou společně s další organizací vypracoval Network Contagion Research Institute, zjistila vzestup antisemitské rétoriky na platformě, když ji převzal Musk. Popsala organizovanou kampaň vedenou extremisty, kteří byli dříve z Twitteru vyloučeni.
Musk má přes svá vyjádření o podpoře svobodného vyjadřování na kontě i blokování účtů, včetně odstřižení rappera Kanyeho Westa po sérii antisemitských výroků. Podle Nory Benavidezové z aktivistické skupiny Free Press dění na Twitteru ukazuje, že moderování urážlivého obsahu zůstává pro provoz takovýchto platforem důležité.
„Moderování obsahu je dobré pro podnikání a je dobré pro demokracii,“ řekla. „Společnosti v tom selhávají, protože mají, zdá se, pocit, že jejich role není dostatečně významná. A tak se od moderování odvrací,“ dodala.
Dezinformace často šíří samotní uživatelé
Dezinformace se šíří sítěmi jako lavina – a je jedno, jestli se bavíme o koronaviru, válce na Ukrajině nebo úplně jiném tématu. Na webu jsou jich statisíce. Jak upozornily servery NPR a Poynter, nešíří je pouze jejich tvůrci, ale velmi často i samotní uživatelé.
Nejčastěji se totiž hoaxy a dezinformace šíří prostřednictvím sociálních sítí, jako je například Facebook či Twitter. I když se internetoví giganti snaží proti tomu bojovat, práci jim znesnadňují samotní uživatelé.
Smyšlené zprávy totiž často šíří dál – jednoduše věří tomu, co si na internetu přečtou. Není výjimkou, že některé zprávy mají desítky či stovky tisíc sdílení. Nevědomky tak pomáhají tvůrcům dezinformací, aby si vydělali pořádný balík peněz.
Podobné kauzy globálního dosahu jsou totiž pro tvůrce dezinformací hotový zlatý důl. Využívají strachu a paniky lidí, aby je nasměrovali na své webové stránky. Díky tomu následně profitují ze zobrazované reklamy, což dělá klidně i několik milionů dolarů.
Stát by mohl vypínat weby s dezinformacemi, uvedl Fiala
