Článek
Existující stránky a účty Rusko přejmenovalo, aby je zamaskovalo. Část propagandistických povinností přesunulo na diplomaty. Většinu obsahu však jednoduše překopírovalo na nové webové stránky, které dosud neměly zjevné vazby na Rusko, napsala agentura AP.
Newyorská firma NewsGuard, která zkoumá a sleduje online dezinformace, nyní identifikovala 250 webových stránek aktivně šířících ruské dezinformace o válce, přičemž v posledních měsících přibyly desítky nových.
Na těchto stránkách se objevují například tvrzení, že ukrajinská armáda zinscenovala některé smrtící ruské útoky, aby si získala globální podporu, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj předstírá veřejná vystoupení nebo že ukrajinští uprchlíci páchají zločiny v Německu a Polsku.
Šéf centra proti terorismu: Dezinformátoři na lžích vydělávají a léčí si zhrzená ega
Nové stránky
Některé z těchto stránek se vydávají za nezávislé expertní skupiny nebo zpravodajské servery. Přibližně polovina z nich je v angličtině, zatímco další jsou ve francouzštině, v němčině nebo italštině. Mnohé z nich byly založeny dávno před válkou a nebyly zjevně napojeny na ruskou vládu, dokud najednou nezačaly papouškovat postoje Kremlu.
„Mohou to být spící weby,“ řekl Gordon Crovitz, jeden z výkonných ředitelů společnosti NewsGuard. Spící weby jsou webové stránky vytvořené pro dezinformační kampaň, které zůstávají z velké části neaktivní, pomalu si budují publikum prostřednictvím neškodných nebo nesouvisejících příspěvků a pak v určený čas přejdou na propagandu nebo dezinformace.
Analýza společnosti NewsGuard sice zjistila, že většina dezinformací o válce na Ukrajině pochází z Ruska, ale našla i případy nepravdivých tvrzení s proukrajinským zaměřením. Patřila k nim tvrzení o stíhacím esu známém jako Kyjevský přízrak, o němž později oficiální představitelé přiznali, že jde o mýtus.
Dvojici dezinformátorů, kteří vyzývali k odporu proti Ukrajině, poslal soud do vazby
Pronikání na sociální sítě
YouTube, TikTok a Meta, která vlastní Facebook a Instagram, se zavázaly, že RT a Sputnik ze svých platforem v rámci Evropské unie odstraní. Výzkumníci však zjistili, že v některých případech stačilo zveřejnit je na jiném účtu – a Rusko se tak zákazu vyhnulo.
Evropské Centrum pro dezinformační situace (DSC) zjistilo, že některé videozáznamy RT se na sociálních sítích objevovaly pod novou značkou a logem. V případě některých videozáznamů byla značka RT z videa jednoduše odstraněna a znovu umístěna na nový kanál YouTube, na který se zákaz EU nevztahoval.
Podle Felixe Kartteho, vedoucího poradce britské neziskové organizace Reset, která financuje práci DSC, by agresivnější moderování obsahu sociálních médií mohlo Rusku obcházení tohoto zákazu ztížit. „Místo toho aby (sociální sítě) zavedly účinné systémy moderování obsahu, hrají si s dezinformačním aparátem Kremlu na honěnou,“ řekl Kartte.
V EU se úředníci snaží posílit svou obranu. Letos na jaře EU schválila legislativu, která má po technologických společnostech požadovat, aby se více snažily dezinformace vymýtit. Společnostem, které by to nedokázaly, by mohly hrozit vysoké pokuty.
Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová minulý měsíc označila dezinformace za „rostoucí problém v EU“. „Skutečně musíme přijmout důraznější opatření,“ dodala.
Kreml byl připraven
Rozšíření stránek šířících dezinformace o válce na Ukrajině ukazuje, že Rusko mělo nachystaný plán pro případ, že by se vlády nebo technologické společnosti pokusily RT a Sputnik omezit.
To znamená, že západní představitelé a technologické společnosti budou muset udělat mnohem více než jen zavřít jednu nebo dvě webové stránky, pokud mají doufat, že se jim podaří tok kremelských dezinformací zastavit.
EK chce internetové platformy přimět k aktivnějšímu boji proti dezinformacím
Dezinformace často šíří samotní uživatelé
Dezinformace se šíří sítěmi jako lavina – a je jedno, jestli se bavíme o koronaviru, válce na Ukrajině nebo úplně jiném tématu. Na webu jsou jich statisíce. Jak upozornily servery NPR a Poynter, nešíří je pouze jejich tvůrci, ale velmi často i samotní uživatelé.
Nejčastěji se totiž hoaxy a dezinformace šíří prostřednictvím sociálních sítí, jako je například Facebook či Twitter. I když se internetoví giganti snaží proti tomu bojovat, práci jim znesnadňují samotní uživatelé.
Smyšlené zprávy totiž často šíří dál – jednoduše věří tomu, co si na internetu přečtou. Není výjimkou, že některé zprávy mají desítky či stovky tisíc sdílení. Nevědomky tak pomáhají tvůrcům dezinformací, aby si vydělali pořádný balík peněz.
Podobné kauzy globálního dosahu jsou totiž pro tvůrce dezinformací hotový zlatý důl. Využívají strachu a paniky lidí, aby je nasměrovali na své webové stránky. Díky tomu následně profitují ze zobrazované reklamy, což dělá klidně i několik milionů dolarů.
