Článek
Svou již šestnáctou spanilou jízdu Moravskoslezským krajem – kde letos kandiduje – podniká právě tento týden. Každý den má naplánovaných šest zastávek, za tři dny tak zvládne 18 mítinků. Novinky se účastnily prvního dne; až výprava ve čtvrtek skončí, připíše si Babiš na svůj účet návštěvu 71 moravskoslezských obcí – počítáno od ledna letošního roku.
Do voleb tak možná stihne každou druhou obec v kraji. Cíl je jasný, zvednout místní, ať jdou k volbám.
„Kandiduji v Moravskoslezském kraji proto, abych vám řekl, že nemůžete zase dopustit, že mobilizace bude všude proti nám. V roce 2021 v Praze přišlo sedmdesát procent voličů a tady jenom šedesát. Kdyby vás taky přišlo sedmdesát, tak bylo o devadesát pět tisíc voličů navíc,“ opakuje Babiš na každé štaci.
„Strávil jsem tu už více než padesát dní,“ říká. Že není místní, lidem nevadí.
Babiš milovaný. Jako Havel nebo Klaus
„My ho milujeme,“ přiznávala v lehkém dojetí seniorka v Bartošovicích, které mají zhruba patnáct set obyvatel.
„Pro mě byl důležitý děda, táta, Havel a pak už jen Babiš,“ popisuje Novinkám své politické ukotvení šedesátiletá dáma na náměstí v pětitisícových Odrách.
„Támhle stál dříve Klaus a taky jsme ho žrali,“ ukazuje kousek za Babišův stánek seniorka. Podobnou elektrizující atmosféru podle ní Odry naposledy zažily zkraje devadesátek, kdy sem v roli mesiáše zavítal při svých předvolebních tour právě Václav Klaus se svou ODS. Od té doby se všichni v politicích už jen zklamávali a nadšení upadalo. Tedy až do teď, kdy tu je Andrej Babiš.

Andrej Babiš v Moravskoslezském kraji
Na vývěskách a plakátovacích plochách ve vesnicích a městečkách, kam hnutí ANO s kampaní míří, visí jen Babišův plakát, konkurencí je maximálně cirkus nebo přátelské fotbalové utkání zakončené koncertem místní kapely. Nikdo jiný se tu o hlasy voličů nepere.
Na náves či náměstí se na Babiše chodí s předstihem až desítek minut. Přichází senioři, ale i natěšené rodiny s dětmi. „Chceme, aby naše děti věděly, co se děje. Proto jsme je vzali s sebou,“ vysvětluje Novinkám Martina Kolíbalová. V Bartošovicích, kam na mítink přišla, bydlí. A přišla s celou rodinou, doufají, že za Babiše bude skutečně líp.

Knihy a upomínkové předměty mizí každý den po stovkách.
U volebních stánků je nával, jsou místa, kde jsou upomínkové předměty spojené s Babišem rozebrané během pár minut. „Po jednom! Po jednom!“ snaží se v Odrách bránit stánek s rudými čepicemi a Babišovými knihami dobrovolníci z řad mladého ANO. Očepicované náměstí skanduje: Babiš, Babiš! a tleská, když se lídr ANO takřka na čas v místě objeví.
Pravidelně se i v malých obcích sejde sto až dvě stě lidí. Slabší to je jen v místech, kde volební prognózy nedrží trend z loňských krajských voleb, v nichž hnutí ANO celokrajsky atakovalo hranici 50 procent.
Takovým příkladem je například Šenov u Nového Jičína, kde přišlo zhruba šedesát lidí. I zde ale hnutí ANO loni získalo 38 procent, Spolu a STAN tu měly také slušný výsledek – v součtu 31 procent. „Tady bydlí samí bohatí lidé,“ vysvětluje si malou účast jeden z příznivců. „Pár jich tu je, a ti Babiše asi rádi nemají,“ přizvukuje mu kamarád.
45 minut jen pro vás
Scénář je na každém místě stejný. Předvoj přiveze stánek, vyskládá čepice, knížky a kartičky s Babišovými portréty. Pak přijede šéf a spustí monolog.
Že ANO nemá program? „Tohle je náš program z roku 21, který jsme nemohli realizovat, protože se spojilo pět stran – a ten příběh znáte,“ mává Babiš na náměstích prospektem v barvách minulé volební kampaně.
„Naší zemi nedáme, udržíme bezpečnost naší země, nepřipustíme ilegální imigraci. Sami si budeme rozhodovat, kdo u nás bude žít a pracovat. Zachováme českou korunu, nechceme euro. Zamezíme přesunu pravomocí do Bruselu,“ vykřikuje minulá hesla. Prý jen stačí starý program aktualizovat, aby reagoval na Fialovu vládu a válku na Ukrajině. Brzy v regionu rozdá sto tisíc letáků, kde se o novinkách lidé dočtou.
„Ukažte mi, kde je Polsko? Kterým směrem k nám je Polsko?“ obrací se na přihlížející. Zvedá se les rukou, zpočátku každá ukazuje na jinou stranu, Babiš čeká. „Tak tam je moře, tam fouká, svítí, a když fouká a svítí, tak to teče drátem k nám,“ vzpomíná na nedávný blackout, který části Česka dočasně připravil o elektřinu. Může za to samozřejmě vláda, její energetická politika a hlavně Green Deal.
Své místo má všude i prevence proti rakovině. „Paní, kdy jste byla naposledy na mamografu?“ ptá se Andrej Babiš na každé zastávce. „Ženy, prso, mamograf, muži, PSA, prostata… A paní, platila jste na tom mamografu a jak dlouho jste na vyšetření čekala?“ valí otázky na nejbližší přihlížející. „Na kolonoskopii jste byl? Nebyl? Já už třikrát! Jděte také,“ pokračuje ve své osvětě.
Když si lidé postěžují, že musí na vyšetření čekat a že musí platit, zanadává na ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09), je to prý magor, který jezdí na golf do Dubaje. Když lidé řeknou, že nečekají a neplatí, nevadí, nadává na zdravotnictví stejně. Sám by chtěl prosadit zveřejnění informací, kde se na jaké úkony jak dlouho čeká.
Třetím pravidelným bodem mítinků je hospodaření na ministerstvu obrany. „Stanjura měl prachy jen pro obranu, na prodražené kuchyně a prodražené staré šunky tanky,“ atakuje Fialův kabinet. „Kdo je premiér této vlády? No Stanjura! A Stanjura je jaký premiér? Nemám peníze, nemám na nic peníze,“ paroduje soupeře.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) totiž z kraje pochází a vede moravskoslezskou kandidátku Spolu. Je tedy Babišovým přímým soupeřem. Jindy oblíbený Babišův terč, premiér Petr Fiala, na mítincích nepředstavuje žádné téma.
Následují dotazy, focení s fanoušky. „Kolik ještě máme času?“ kontroluje si pravidelně Babiš. Přesně na čas se svým týmem odchází. Předvoj složený z dobrovolníků a regionálních politiků v té chvíli již staví stánek na další štaci.
Popstar, která jednou nestačí
Zájem je tak velký, že někteří si vše chtějí zažít opakovaně a Babiše následují na další a další setkání.
„Chtěli jsme s bratrem stihnout všechny tři dopoledne, dáme nakonec jen dvě,“ líčí Novinkám pětaosmdesátiletý Jiří Novotný. „Abychom si užili ten elán a náladu lidí, kteří s ním mluví, kteří ho poslouchají a kterých se to týká,“ doplňuje ho o rok mladší Josef. Babiše si váží, mají ho upřímně rádi, považují ho za čestného.
„Jsme jeho příznivci, holt tak to je,“ říká Jiří. Oni sami se prý nemají úplně špatně a vidí, že takových je víc. „Ale budou starší a bude to trochu horší,“ připomíná. Sám má důchod 19 tisíc korun a bez důchodu a platu manželky by prý nevyžili.
S jejich životními osudy by je přitom člověk čekal na opačné straně spektra. Jiří po revoluci do svých 71 let podnikal, zaměstnával do deseti osob. Josef byl postřelen během okupace v roce 1968 ruskými vojsky na Vinohradské ulici v Praze. Před rozhlasem zvedal státní vlaku, aby ji nepřejel tank. Snímek zkrvaveného vlajkonoše obletěl svět, oba bratry na to komunismus perzekvoval.
Přesto jim Babiš, který vstoupil do komunistické strany a je veden jako spolupracovník StB, nevadí. StB zpochybňují zcela a prezident Petr Pavel je v jejich očích stále jen komunistou, rozvědčíkem, tak kde je rozdíl!
Babiš, Babiš, Babiš a vy jste kdo?
S kým se během jízdy příliš nepočítá, jsou ostatní kandidáti do Sněmovny seřazení za šéfem hnutí. Významnější postavení má snad jen Aleš Juchelka, který se intenzivně připravuje na post ministra práce a sociálních věcí a v současnosti ANO reprezentuje ve vedení Sněmovny.
Na Aleše si Babiš vzpomene na každé štaci, prostor oslovit voliče mu však dává jen minimální, ale Juchelka, dvojka kandidátky, aspoň nemusí na každé zastávce obsluhovat stánek.
To ostatní musí. Občas Babiš pochválí moravskoslezskou poslankyni Zuzanu Ožanovou, prý je pracovitá. Však aby ne – když na to přijde, tak pomůže dobrovolníkům vlastníma rukama postavit stánek.
Starostka Města Albrechtic, náměstkyně hejtmana a trojka kandidátky Jana Murová má pozornost, protože je to „ta, co měla povodně“.
Třetí žena, která se staví do hloučku kandidátů, je pod Babišovým prahem rozpoznávání. „Vy jste poslankyně? Ne, vy chcete být poslankyně,“ obrací se na drobnou ženu na dopoledních akcích. A ani odpoledne neví. „Paní – já jsme zapomněl… Jo vy jste ta z letiště,“ komentuje na mikrofon.
Hned z rána se k celé produkci připojuje i moravskoslezský hejtman a poslanec Josef Bělica. I on za hnutí kandiduje, byť nuceně z posledního místa. Babiš totiž chce tentokrát zamezit kumulaci funkcí. Na mítincích stojí v pozadí, sleduje dění, Babiš ho zcela ignoruje a ani nezmíní, že je přítomen. Hejtman vydrží až do předposlední akce, pak stejně, jako se tiše připojil, tiše zmizí.
Tichý protest na konci
Tichý pak je i jediný protest proti Babišovi. Odehrává se ve Vítkově. Žena s tyrkysovými vlasy jen mlčky stojí u pódia s tričkem s nápisem „Andrej fuck estébák. Táhni, nechci tě.“ Stejně jako Bělici si jí ale nikdo nevšímá, všichni jsou zaujatí Babišem.

Žena ve Vítkově protestuje proti Babišovi.
„Nesdílím názory ani politiku Andreje Babiše, nechci, aby vyhráli tyto volby,“ říká Novinkám. Prý na ni byla zlá jen jedna stará paní. „Škaredě mluvila o Fialovi. Řekla jsem jí, že můžu nosit, co chci, a že jsem se na její názor neptala,“ dodává.