Článek
Vláda je tři měsíce u moci. Premiér Andrej Babiš (ANO) ale už po jejím jmenování avizoval, že nestojí o sto dní hájení. „My jsme se na vládnutí čtyři roky v opozici připravovali, byli jsme velmi konkrétní a říkali, jak bychom to mohli dělat,“ uvedl.
Kabinet skutečně v prvních měsících přišel s řadou změn, ale do Sněmovny zatím poslal jen dva vlastní vládní návrhy zákona, které nejsou implementací evropských norem.
V prvním případě jde o novelu zákona o podpoře bydlení. „Novela je čistě technická, technologická,“ stojí v důvodové zprávě návrhu ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO).
Druhým návrhem, který prošel jednáním vlády, je pak plán na digitalizaci cizineckých agend, jehož znění ale ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) z velké části převzal po svém předchůdci Vítu Rakušanovi (STAN).
Důvodem je spěch
Hlavní iniciativu za vládu převzali její poslanci, kteří navrhují celou řadu zásadních změn, jak Novinky upozornily už v lednu. Takové poslanecké návrhy ale na rozdíl od těch vládních neprocházejí připomínkovým řízením, ve kterém se k textu zákona vyjadřují úřady a instituce, jichž se dotýká. Proces je rychlejší, ale zároveň obchází systém, který má zajistit vypilování návrhů a také jejich návaznost na jiné normy.
Zákon, který změní pracovní poměry pro desetitisíce státních úředníků, navrhla čtveřice koaličních poslanců, nikoli ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), kterému by to příslušelo. Pod návrhy novel stavebního zákona a trestního zákoníku, který obnovuje tresty za neplacení výživného, se podepsal dokonce Andrej Babiš, ale nikoli jako premiér, ale jako poslanec.
Poslaneckou iniciativou koaličníci navrhli také možnost ukončit penzijní spoření bez sankce pro důchodce.
Na fakt, že vláda zatím nepředložila žádný významnější návrh, se Novinky dotazovaly vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO). Reagoval s tím, že stavební zákon „byl zásadní“. Jenže i ten ale šel do Sněmovny jako poslanecký návrh - byť tři dny před jmenováním vlády. Na otázku, zda lze očekávat regulérní vládní návrhy, odpověděl: „Samozřejmě, úplné hořáky jsme museli řešit mimořádně.“
Podobně argumentoval i předseda Sněmovny a SPD Tomio Okamura. „Pospícháme, aby lidé měli za naší vlády víc peněz. Zkraje to jde jako poslanecké návrhy, abychom to urychlili,“ řekl Novinkám.
Formálně v pořádku
Podle ústavních právníků Ondřeje Preusse a Aleše Gerlocha je obcházení vládního legislativního procesu formálně v pořádku. Obecně je ale lepší, aby zejména složitější návrhy předkládala vláda.
„Vládní zákony podléhají legislativním pravidlům vlády a procházejí zevrubným připomínkovým řízením, kde se můžou vyjadřovat další resorty i další relevantní instituce. Podle toho, čeho se ten zákon týká. Je to zcela praktické, protože se často odhalí nějaká nesystémová část,“ vysvětlil pro Novinky Preuss.
Pochopitelný takový postup podle něj může být tehdy, pokud vláda spěchá a potřebuje ušetřit čas. Třeba u zmiňovaného zrušení služebního zákona ale podle něj tento argument neobstojí. „To je velmi rozsáhlá reforma a vypořádání různých podnětů by bylo vhodnější,“ uvedl.
Návrh vytvoří ministerstvo, předloží poslanci
S praxí poslaneckých návrhů ale koalice zřejmě nekončí. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) připravuje zpřísnění trestů za týrání zvířat, ale také tato změna by měla jít jako poslanecký návrh. „Úprava nebude vyžadovat náročný legislativní proces a vše se zrychlí,“ vysvětlil.
Několik norem poslal do Sněmovny jako poslanec ministr práce Aleš Juchelka (ANO). V pondělí se začalo mluvit o návrhu, který by osvobodil některé skupiny obyvatel od televizních a rozhlasových poplatků a bylo avizováno, že bude předložen jako poslanecký.
Nutno podotknout, že nejde o nic nového, stejně v některých případech postupovala většina českých vlád, včetně té předchozí Petra Fialy (ODS). Ta k tomuto postupu sáhla třeba v případě novely zmiňovaného služebního zákona v roce 2022.
Návrh tehdy taky předložila skupina vládních poslanců. Kritizovala ho tehdejší poslankyně ANO Jana Mračková Vildumetzová s tím, že se nebude líbit Evropské komisi. „Tuším, že to vědí i ministři, a i proto chtějí tento návrh dát jako poslaneckou iniciativu, aby se vyhnuli posuzování legislativní radou vlády,“ vyčítala tehdy kabinetu.
Podobně loni poslanci současné koalice kritizovali poslaneckou novelu azylového zákona nebo návrh zákona na zavedení korespondenční volby v zahraničí. Nelíbilo se jim, že se vláda vyhýbá připomínkám.
100 dní vlády Andreje Babiše
V programovém prohlášení si vláda Andreje Babiše vytkla řadu ambiciózních cílů, většina z nich vzešla z předvolebních slibů hnutí ANO. Jak se jí je daří naplňovat v praxi a co zvládla prosadit během prvních 100 dnů ve funkci? Na to se zaměřila redakce Novinek v sérii článků: