Hlavní obsah

V nevýnosných fondech leží 350 miliard. Reforma penzijního spoření má Čechům přinést trojnásobek

5:10

Chcete-li článek poslouchat, přihlaste se

Dnes 13. 5., 5:32

Na penzi si spoří každý třetí Čech, ale většina z nich netuší, kolik na tom vydělává – nebo prodělává. Reforma třetího pilíře, tedy dobrovolného spoření na důchod prostřednictvím penzijních fondů, se blíží. Experti jsou zajedno: klíčem je snížit poplatky a začít investovat odvážněji.

Stručně

Souhrn je vygenerován pomocí umělé inteligence.

V nevýnosných penzijních fondech leží téměř 350 miliard korun, které spořitelům téměř nic nevynášejí, a vláda plánuje jejich zrušení a převod do nových konzervativních fondů.
Poplatky penzijních fondů jsou v Česku výrazně vyšší než v zahraničí, přičemž 60 procent z vybraných poplatků tvoří zisk finančních společností. Experti navrhují jejich snížení na 0,6 až 0,7 procenta z objemu spravovaných prostředků.
Reforma má zavést strategii životního cyklu, která umožňuje dynamičtější investice v mladším věku a přechod ke konzervativním aktivům s věkem.

Článek

„Oba parametry lze upravit relativně rychle a technicky poměrně jednoduše,“ říkají Filip Pertold a Lukáš Nádvorník z výzkumného pracoviště CERGE a Daniel Prokop z výzkumné organizace PAQ Research, která se zaměřuje na společenská témata.

Parametry reformy má ministerstvo financí představit do konce května. Součástí plánu je zrušení starých penzijních fondů – vláda hodlá jejich klienty převést do nových konzervativních fondů. Ve starých leží skoro 350 miliard korun, které spořitelům téměř nic nevynášejí. Experti výzkumných institucí s přípravou reformy ministerstvu radí.

Průměrné náklady sektoru se dlouhodobě pohybují okolo 0,5 procenta objemu spravovaných aktiv. Poplatky fondů jsou přitom podstatně vyšší – v českých vyvážených fondech jsou ve srovnání třeba s Maďarskem dvojnásobné, v dynamických dokonce trojnásobné.

Vláda chce zrušit staré penzijní fondy, poplatky klesnou

Ekonomika

Přibližně 60 procent vybraných poplatků tvoří zisk finančních společností, jen 40 procent pokrývá jejich náklady. Od roku 2017 se ziskovost sektoru výrazně zvýšila a s rostoucím zastoupením dynamických fondů poroste i nadále.

Poplatky musí jít dolů

„Z našeho pohledu by proto po reformě měly poplatky klesnout přibližně na úroveň 0,6 až 0,7 procenta z objemu spravovaných prostředků při zrušení poplatku za výnos,“ konstatují experti v analýze. Nyní si starší transformované fondy účtují až 0,8 procenta ročně z majetku a až 10 procent z výnosu, konzervativní fondy až 0,4 procenta a 10 procent z výnosu, vyvážené a dynamické pak až jedno procento za správu a 15 procent z výnosu.

Ani po reformě by sektor nepřestal být ziskový. „Pokud by poplatky činily 0,65 procenta, společnosti by si rozdělily zisk kolem jedné miliardy korun,“ uvádí analýza. Příjmy z poplatků navíc s růstem objemu aktiv rostou rychleji než náklady, takže ziskovost sektoru bude dál stoupat. Ročně se na poplatcích vybírá zhruba 8,2 miliardy korun, z nichž penzijním společnostem zbývá jako zisk asi 4,8 miliardy.

Pro střadatele by snížení poplatků znamenalo zásadní rozdíl. „Při investičním horizontu čtyřiceti let, poplatku 0,6 až 0,7 procenta a zavedení strategie životního cyklu by lidé mohli vstupovat do penze s přibližně trojnásobným objemem peněz oproti současnému stavu,“ tvrdí experti. Růst objemu spravovaných aktiv je jedním z cílů reformy – mohou ho táhnout noví účastníci, převody prostředků i vyšší výnosy.

Strategie životního cyklu

Dalším klíčovým parametrem reformy má být strategie životního cyklu. Jde o mezinárodně osvědčený přístup, který lze podle expertů v Česku zavést relativně rychle. „V mladším věku umožňuje dynamičtější investiční přístup s vyšším očekávaným výnosem. Jeho efekt se díky složenému úročení kumuluje po zbytek období spoření. Ve vyšším věku se portfolio postupně přesouvá do konzervativnějších aktiv, aby se zabránilo přílišnému kolísání hodnoty majetku,“ vysvětlují experti.