Hlavní obsah

Vláda chce získat mnohem větší vliv ve státě, Česku kvůli tomu hrozí problémy

Zrušení nominačního a služebního zákona uvolní vládě cestu k dosazování loajálních lidí na klíčové posty v úřadech a státních a polostátních firmách, varují protikorupční organizace Transparency International i Oživení. Kroky jdou proti profesionalizaci státní správy a bedlivě je sleduje i Evropská komise. V krajním případě hrozí, že Česko přijde o možnost čerpat evropské fondy.

Foto: ČTK

Tisková konference po jednání vlády (ilustrační foto).

Článek

„Rušení obou zákonů znamená mnohem větší vliv vlády nad personální oblastí. To není krok správným směrem,“ uvedla předsedkyně Oživení Šárka Zvěřina Trunkátová a zdůraznila: „Oba návrhy také obchází standardní legislativní proces, to je zejména v případě služebního zákona zcela neobhajitelné a nabízí se otázky, proč k těmto návrhům neprobíhá klasická debata a připomínkování.“

Nominační zákon přitom pochází z dílny předchozí vlády Andreje Babiše (ANO), platit začal od roku 2020. Jeho smyslem byl transparentní výběr a dosazování členů do řídících a dozorčích orgánů firem s majetkovou účastí státu. Kvůli tomu vznikl apolitický vládní výbor pro personální nominace, který posuzuje kandidáty do funkcí. Jeho doporučení sice ministr respektovat nemusí, své rozhodnutí však musí vysvětlit.

Služební zákon je ještě o pět let starší. Jeho cílem bylo odpolitizovat a profesionalizovat státní správu. Česko se k jeho přijetí zavázalo ještě před svým vstupem do Evropské unie a jeho absenci Unie také dlouho kritizovala. Zákon vytvořil právní rámec, který oddělil úředníky od běžného zákoníku práce, zavedl výběrová řízení, služební slib, povinné vzdělávání a kariérní řád. Cílem bylo omezit vliv politických změn na státní správu a zajistit tak její kontinuitu.

Zatímco nominační zákon chce koalice ANO, SPD a Motoristů zrušit zcela bez náhrady, služební zákon by měla nahradit úprava, která zaměstnávání úředníků přibližuje běžnému pracovnímu poměru.

Bez možnosti připomínkovat

Návrhy na obě změny však nepředkládá vláda, ale vládní poslanci. Vyhnou se tak připomínkovému řízení, tedy procesu, během kterého mohou ministerstva, úřady a odborná veřejnost vznášet námitky a komentáře s cílem návrh upravit ještě před jeho projednáním v Parlamentu.

„Evropská komise se již o změny aktivně zajímá. Zrovna služební zákon Evropská komise definovala jako jednu z hlavních předběžných podmínek pro čerpání evropských fondů, takže důsledky rychle přijatých změn mohou mít dopady na čerpání peněz z Národního plánu obnovy,“ varovala Zvěřina Trunkátová.

Tím, že Česko může přijít o evropské peníze, pohrozila také ředitelka Pracovní skupiny pro reformy a investice Evropské komise Céline Gauer. Podle informací Seznam Zpráv před změnami služebního zákona varovala minulý týden při jednání v Poslanecké sněmovně.

S podobnými obavami sleduje konání vlády i bývalý ředitel Transparency International a její současný právník Petr Leyer. „Vláda jde v tomto zcela opačným směrem, než deklaruje, když mluví o profesionalizaci, a dává zásadní ránu personální transparentnosti veřejné správy. Účel je samozřejmě nabíledni, snazší obsazování důležitých postů loajálními lidmi. Tím ještě není řečeno, že vždy půjde o lidi profesně nekvalitní, ale v konečném důsledku zde pak i hrozba návratu různých ‚trafik‘ je,“ řekl Novinkám.

Leyer zdůraznil, že nominační zákon vznikl právě jako norma, která měla rozdávání politických „trafik“, tedy funkcí politickým kolegům nebo loajálním spolupracovníkům, zabránit.

„Ne, že by tento zákon vždy fungoval, nebyl obcházen nebo byl dostatečně robustní, ale poskytoval určitou ochranu proti úplným excesům a nastavoval rámec, jak vybrat mezi standardními kandidáty,“ poznamenal.

Podle vicepremiéra a ministra průmyslu Karla Havlíčka bude výběr nominantů pečlivý. „Pokud dojde ke změně legislativy, výběr vedoucích představitelů ve firmách s majetkovou účastí státu se na rozdíl od předchozí vlády bude řídit odborností, zkušeností a výsledky, nikoli politickou příslušností. Odpovědný za volbu konkrétní osoby bude logicky nadřízený, tedy obvykle ministr,“ řekl Novinkám.

Záměr vládních stran zrušit služební zákon se nelíbí ani předsedovi Odborového svazu státních orgánů a organizací (OSSOO) Pavlu Bednářovi. Obává se, že povede k destabilizaci státní služby a ztrátě bariér proti účelovému a diskriminačnímu propouštění.

Premiér Babiš však tvrdí, že obavy nejsou na místě. „Cílem návrhu zákona o státních zaměstnancích není snížení standardu ochrany státních zaměstnanců, ale naopak vytvoření podmínek pro efektivní fungování vztahů závislé práce ke státu a jejich přizpůsobení podmínkám na moderním trhu práce,“ napsal Babiš odborářům v dopise, který odbory zveřejnily na svých stránkách.

Výběr článků

Načítám