Článek
„Jde to poslaneckou iniciativou, protože spěcháme,“ vysvětloval v pondělí premiér Andrej Babiš na dotaz Novinek, proč koalice podala návrh zákona o státních zaměstnancích jen jako poslanecký. Jde přitom o zásadní úpravu, která se dotkne celé masy státních úředníků. Nový zákon má totiž nahradit stávající služební zákon.
Pravdou je, že v případě poslaneckých návrhů je projednávání rychlejší. Mimo jiné proto, že u nich, na rozdíl od vládního návrhu, neprobíhá připomínkové řízení, ve kterém se k jeho znění mohou vyjádřit dotčené úřady nebo odborové organizace. Vláda k návrhu jen přijme stanovisko a může ho vrátit do Sněmovny.
Už v listopadu podali šéfové tří koaličních stran návrh na zmrazení platů politiků se záměrem normu protlačit do konce roku. Návrh na změny stavebního zákona ve Sněmovně přistál jen tři dny před jmenováním vlády. Návrh na přesun osmi miliard korun ze Všeobecné zdravotní pojišťovny menším pojišťovnám podal ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) jako poslanec v den jmenování vlády.
Všechny zmíněné návrhy vláda na prvních zasedáních opatřila souhlasným stanoviskem a poslala je zpět do Sněmovny.
Vojtěch poslanecký návrh rovněž odůvodnil spěchem. „Tento postup umožňuje pružně reagovat na aktuální situaci systému veřejného zdravotního pojištění a zajistit včasné řešení,“ napsal. Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) na obdobný SMS dotaz redakce ke stavebnímu zákonu neodpověděla.
Zmiňovaný návrh zákona o státních zaměstnancích poslanci dostali až dva týdny po ustavení vlády, přesto jako poslanecký. Že změny, které se mají dotknout desetitisíců státních úředníků, neprošly připomínkovým řízením, si vysloužilo kritiku mnoha opozičních politiků a hlavně zástupců odborů.
Důležitý zákon má projít standardním procesem, tvrdili
Když v minulém volebním období vládní koalice, tvořená Spolu, Starosty a po část období také Piráty, podávala poslanecké návrhy místo vládních, stavěla se tehdy opoziční hnutí ANO a SPD proti tomu.
„Buď se tady dělají přílepky, anebo poslanecké návrhy, kde se ty věci řeší bez standardního legislativního procesu. Je ta novela důležitá, nebo ne? Pokud ano, tak by měla projít standardním legislativním procesem,“ tepal loni na jaře nynější místopředseda Sněmovny Patrik Nacher (ANO) koalici za poslanecký návrh novely azylového zákona.
Anketa
„Pokud je to jedna z vašich priorit, tak by se očekávalo, že ho předložíte jako vládní návrh. Ale tím by ten proces byl samozřejmě mnohem delší a museli byste projít Legislativní radou vlády. A je zcela evidentní, že tomu jste se chtěli vyhnout,“ vyčetla bývalá poslankyně SPD Karla Maříková vládě postup při projednávání návrhu zákona na zavedení korespondenční volby v zahraničí.
Praxe přišla s Babišem
Podle politologa Lubomíra Kopečka z Masarykovy univerzity může vládní politiky k poslaneckým návrhům motivovat rychlejší proces, ale také neochota dohadovat se o nich s koaličními partnery.
Připomněl, že za minulé Babišovy vlády se tímto způsobem obcházely neshody mezi ANO a ČSSD. Třeba v roce 2021 podal Babiš jako premiér poslanecký návrh na zmrazení platů, ke kterému pak vláda zaujala neutrální stanovisko.
„Tvůrcem agendy by v české politice měla být primárně vláda, která má nějaký program a dohodne se na tom, že ho bude prosazovat. Když se díváte do minulosti, to jest před rok 2017, kdy se Andrej Babiš stal poprvé premiérem, tak drtivá většina návrhů zákonů šla z vlády,“ doplnil Kopeček.
