Hlavní obsah

Bývalý velvyslanec: Tálibán se nebude rozpínat ve světě

20. 8. 2021, 4:00

Převzetí moci v Afghánistánu Tálibánem nemusí vést k dalšímu rozmachu radikálního islámu ve světě, domnívá se bývalý český velvyslanec v zemi Petr Štěpánek. Tálibán má podle něj zájmy pouze v Afghánistánu, o převzetí světovlády neusiluje. Svět by se ale měl snažit, aby zabránil případné destabilizaci regionu.

Foto: Rahmat Gul, ČTK/AP

Bojovníci Tálibánu na hlídce v kábulské čtvrti Vazír Akbar Chán

Článek

Štěpánek to řekl v rozhovoru ČTK. Přiznal, že tak rychlý pád afghánské vlády nečekal.

„Myslím si, že můžeme do značné míry vyloučit rozmach radikálního islámu, alespoň ne přímo, protože Tálibán je primárně afghánské, respektive paštunské nábožensko-politické hnutí, které je soustředěné na Afghánistán a jako takové nemá ambice dobývat se nějaké světovlády,“ poznamenal.

Tálibán střílel do davu lidí, na místě jsou mrtví

Svět

Zdůraznil, že je potřeba, aby země NATO a další spojenci měli jednotný a jasný postoj k Tálibánu. „Protože už je evidentní, že Rusko, Čína, Pákistán a Írán budou chtít s Tálibánem spolupracovat, a to samozřejmě z různých důvodů,“ řekl.

Klíčoví jsou místní vůdci

Zda by země Evropské unie měly mít v Kábulu diplomatické zastoupení, je podle Štěpánka předčasné říkat. Záležet bude na tom, jak se bude budoucí vláda chovat doma i na mezinárodním poli a zda bude ochotná respektovat hodnoty, na základě kterých začal Západ poskytovat Afghánistánu rozvojovou pomoc.

Tálibán zesiluje pátrání po spolupracovnících NATO a USA

Svět

Dokáže si představit, že se nyní Tálibán bude chtít prezentovat jinak než před 20 lety. Poznamenal, že islámské právo šaría je „oceán různých názorů na řadu věcí“ včetně role žen ve společnosti. Otázkou ale podle něj je, nakolik vláda dokáže svou vůli prosadit v provin­ciích, ve kterých mají tradičně mnohem větší slovo místní vůdci. Obává se, že taková re­gionalizace Afghánistánu je nevyhnutelná, stejně jako tomu bylo v minulosti.

Pozor na Pákistán a spory menšin

Za vítězstvím Tálibánu je systematická podpora z Pákistánu, který za Tálibánem stojí v souvislosti se svým soupeřením s Indií. „Velmi bych se bál, aby situace v Afghánistánu nevedla ke zvýšení sebevědomí Pákistánu, protože to by mohlo vést k větším otřesům v celém regionu,“ zdůraznil. Protože na straně Pákistánu je Čína, mohla by následně získat pocit ohrožení Indie, což by mohlo vést k dalšímu růstu napětí mezi těmito zeměmi.

Druhý důvod je také spojený s Pákistánem, ve kterém žijí dvě třetiny Paštunů. A Tálibán tvoří právě především Paštuni. „Ta propojenost je také jedním z důvodů, proč se Pákistán snaží mít situaci v Afghánistánu pod kontrolou,“ řekl Štěpánek.

Domnívá se, že na hranici Pákistánu s Afghánistánem zůstane realitou koncentrace různých „radikálních elementů“, které k životu probudila třeba i pákistánská vojenská tajná služba. Štěpánek se obává, že tyto skupiny se mohou začít vymykat kontrole. V tomto světle je pak otázkou, do jaké míry bude Tálibán schopen nebo ochoten dodržovat ten hlavní a v podstatě jediný závazek z dohody s USA, tedy nepřipustit, aby se Afghánistán stal opět odrazovým můstkem pro mezinárodní teroristy k útokům na USA a jejich spojence.

Tálibán: V Afghánistánu rozhodně nebude demokracie

Blízký a Střední východ

Podle Štěpánka je region fragmentovaný především složitou geografií a etnickou různorodostí. „Každé údolí je vlastně svět sám pro sebe. Tádžikové v Afghánistánu jsou prostě pro Tádžiky v Tádžikistánu ‚Tádžikové za řekou‘,“ řekl a odkázal například i na uzbeckou menšinu na severu země.

Štěpánek se domnívá, že Tádžikistán a Uzbekistán by mohlo znepokojit, pokud by se Afghánistán stal opět útočištěm pro extremisty. Připomněl události z 90. let minulého století, které vedly k občanské válce v Tádžikistánu a k nepokojům v Kyrgyzstánu.

Za důležité považuje, kolik Afghánců nyní začne migrovat do Íránu, ve kterém jich už žijí asi tři miliony. Írán se jich ale snaží v souvislosti se svými ekonomickými problémy zbavovat.

Reklama

Výběr článků