Pákistán

Pákistánská islámská republika se rozkládá na jihu Asie, kde sousedí s indickým subkontinentem. Pátá nejlidnatější země světa se těší minimální prosperitě. Může za to zejména politická nestabilita a dlouhotrvající vnitrostátní i mezinárodní boje.

Islámský stát Pákistán se nachází v oblasti, kde vzniklo jedno z nejstarších lidských osídlení. Jeho současná podoba vzešla z rozdělení indického subkontinentu v roce 1947 a moderní stát během let čelil jak domácím politickým tlakům, tak regionálním konfliktům.

Během 60 let jeho existence země poznala čtyři převraty. Zdrojem nepokojů je mimo jiné nekontrolovatelná korupce a dlouhodobá politická nestabilita. Vláda dlouhodobě bojuje proti islámským radikálům, kteří podporují hnutí Tálibán i Al-Kaidu. Směrodatné jsou vleklé spory s Indií.

Islámská republika vznikla v 50. letech spojením Východního a Západního Pákistánu. Nedlouho na to byl Islámábád, dnes milionové centrum v severozápadní části země, ustanoven hlavním městem. Tlaky mezi východním a západním křídlem země však přetrvaly a vedly v roce 1971 k tomu, že se bengálsky hovořící část na východě za pomoci Indie odtrhla a vytvořila stát Bangladéš.

Konflikt Pákistánu s Indií o území Kašmíru má své kořeny v roce 1948 a naplno se rozhořel v roce 1965. Převážně muslimský Kašmír byl rozdělen mezi dvě země, ale spory o něj dosud neutichly. Vztahy se sousední Indií tak zůstávají na bodě mrazu, což umocňuje fakt, že obě země vlastní jaderné zbraně. 

V roce 1999 se pod vedením generála pákistánské armády Parvíze Mušarafa uskutečnil puč a generál stanul v čele státu. Právě on měl největší zásluhu na sblížení země se Spojenými státy. Během jeho funkčního období však došlo ke zvýšení politické nestability a nárůstu islamistických radikálů, kteří se ukryli zejména v horách podél afghánské hranice. Odtud zahajovali své útoky na Pákistán a Afghánistán.

V roce 2007 se Mušaraf vzdal na nátlak veřejnosti armádního postu a dokonce povolil návrat Bénazír Bhuttové z exilu ve Spojených arabských emirátech, kam odešla koncem 90. let. Bhuttová, dcera někdejšího prezidenta a bývalá šéfka vládní Pákistánské lidové strany, se do Pákistánu vrátila a okamžitě se zapojila do politiky. V prosinci 2007 byla však zabita při bombovém útoku. Podle mnohých vydala příkaz k atentátu Mušarafova vláda.

Následujícího roku Parvíz Mušaraf pod nátlakem opozice rezignoval na funkci prezidenta. Vlna emocí po zavraždění Bhuttové vedla k posílení její Pákistánské lidové strany, do jejíhož čela usednul Bhuttové manžel Asíf Alí Zardárí a byl zvolen novým prezidentem. Ten se však brzy ukázal jako slabý a nepopulární prezident. Přispěly k tomu z velké části ekonomické problémy, jež pramenily jednak z globální finanční krize, jednak z ničivých záplav, které postihly zemi v létě 2010 a byly největší za posledních 80. let.

Rostly navíc konflikty mezi armádou a oblastmi kmenových území, kde se soustřeďovali islamističtí radikálové. V těchto oblastech kvete obchod s drogami a zbraněmi. Kvůli sporům se často střídala období vojenského a občanského práva, což jen přispívalo k destabilizaci vládní moci.

V problémovém hraničním pásmu se ukrýval i nejhledanější terorista světa Usáma bin Ládin, kterého americké jednotky na jaře roku 2011 objevily a zabily. Skutečnost, že se ale skrýval na území Pákistánu, jež se vydával za spojence USA, rozlítila Spojené státy. Někteří jejich představitelé se domnívali, že Pákistánci o bin Ládinově přítomnosti věděli. Vztahy s USA tak po letech opět ochladly.

Problémy a střety s radikály, atentáty i množství protivládních demonstrací trápí zemi dodnes.

Pákistánská islámská republika se rozkládá na území kolem 800 tisíc kilometrů čtverečních. Napříč státem protéká řeka Indus, která jej protíná vedví. V severní části se nachází část Himalájí a nejvyšší hora, obávaná K2. Západní hranice s Afghánistánem je poměrně hornatá.

Jedná se o druhou nejlidnatější muslimskou zemi. Žije v ní odhadem 240 milionů lidí hlásících se k různým etnickým původům - Pandžábci, Paštuni, Sindhové, Hindustánci, Balúčové a příslušníci ostatních menšin. Až na malé výjimky jsou všichni vyznavači islámu. Úředními jazyky jsou urdština a angličtina.

Tamní hospodářství trpí kromě nestabilní politické situace jednak neefektivním výběrem daní, jednak příliš velkým vlivem armády, která do významných podniků dosazuje své penzionované důstojníky. V roce 2008 byl Pákistán na pokraji bankrotu, od něhož jej zachránila finanční pomoc Mezinárodního měnového fondu v plánované výši 11 miliard dolarů. Drtivý dopad měly na tamní hospodářství obří záplavy.

Ekonomická situace se ale v posledních letech zlepšuje, v roce 2021 byla pákistánská ekonomika 23. největší na světě z hlediska HDP v paritě kupní síly.

Klíčové je pro pákistánskou ekonomiku zemědělství, které se podílí z více než jedné pětiny na tvorbě HDP. Zaměstnává kolem 40 procent obyvatel a je typické svým feudálním charakterem. Pozemky jsou obvykle v rukou statkářů, již zaměstnávají nemajetné obyvatelstvo.

V průmyslovém sektoru má nejvýznamnější postavení textilní výroba. Pákistán je dokonce jedním z nejdůležitějších dodavatelů bavlněných textilních výrobků na světový trh. Země má několik jaderných elektráren, jejich potenciál ale příliš nevyužívá.