Čím argumentovat na schůzi SVJ ve prospěch změn vedoucích k úsporám za energie

Pokud váš dům není dostatečně zateplený, pociťuje to při platbě za energie každá domácnost v domě. Ty, které bydlí na okrajích a pod střechou samozřejmě nejvíce. Právě zateplení - byť představuje velkou investici - se brzy zaplatí ušetřenými náklady na energie. Navíc, náklady lze snížit až o 50 % o státní dotaci z programu Nová zelená úsporám (NZÚ), která se vztahuje i na bytové domy.

„Ideální je samozřejmě zateplit objekt celý. Jedině tak zcela minimalizujeme tepelné ztráty a spotřebu energií můžeme stáhnout až na polovinu,“ říká Tomáš Truxa ze společnosti z Isoveru. Zateplení přitom skýtá i další výhody, které by vlastníkům jednotek nemusely být proti srsti. „Zateplením zvýšíme vnitřní povrchovou teplotu konstrukce vnější stěny, a tak zabráníme kondenzaci vody na vnitřní straně stěn a případnému vzniku plísní. Moderní vzhled, který díky renovaci získá fasáda, navíc zvýší tržní hodnotu celého objektu,“ vyjmenovává argumenty pro zateplení odborník.

Jeho slova ostatně potvrzuje také architektka Marcela Kubů, výkonná ředitelka Asociace výrobců minerální izolace (AVMI) a dodává: „Zateplení minerální vatou může pomoci také s tlumením hluku z vnějšího prostředí. Fasáda zateplená minerální vatou v tloušťce 200 mm zlepšuje akustické vlastnosti stěny, resp. její vzduchovou neprůzvučnost o 2 dB. Ač se to může zdát jako zanedbatelné zlepšení, je tomu naopak. Decibel je logaritmická jednotka a rozdíl 3 dB vnímáme jako zdvojnásobení hluku. Zjednodušeně řečeno: I takto „malý rozdíl“ znamená, že po zateplení minerální vatou člověk nevnímá hluk, který byl předtím běžně slyšitelný, například hluk městského provozu.

V praxi to tedy znamená, že takové zateplení povede nejen k úsporám na energiích a vyššímu tepelnému komfortu, ale vytvoří zdravější a příjemnější prostředí pro všechny obyvatele domu.

Významně pomoci s úsporami mohou i dílčí řešení, byť úspory nebudou již takové. Tam, kde uniká teplo z bytů do nevytápěných prostor, lze zateplit například strop sklepa, nebo stěny chodeb. „Pro prostory typu sklepů a garáží se vyrábí i speciální druh minerální izolace opatřený finálním nástřikem v bílé či šedé barvě. Ten má dostatečný krycí efekt, takže už zateplení není třeba opatřovat žádným dodatečným nátěrem,“ říká Truxa.

Kromě zateplení pomůže s úsporami za energie všem domácnostem v bytovém domě také výměna oken a vchodových dveří. „Zásadním argumentem pro výměnu oken a vstupních portálů v bytových domech je jednoznačně jejich technologická zastaralost. Dnes jsou na ně z pohledu tepelněizolačních vlastností kladeny stále větší nároky a posledních 20 let přineslo v těchto parametrech ohromný pokrok. To je důvodem, proč se stále více v bytových domech mění stávající okna a vstupní portály za nové,“ uvádí Roman Kubálek ze společnosti Vekra.

Proti výměně oken mohou někteří v domě argumentovat, že jim okna „přece fungují“. To, že jdou otevřít a zavřít, je v současné době opravdu smutné minimum. Okna mají také sama o sobě tepelně izolovat, musí být dobře osazená a nesmí kolem nich protahovat a nesmí se ani rosit. Některá okna v některých domech dokonce zápasí i se samotnou pohodlnou obsluhou. Po mnoha letech služby jsou deformovaná a nelze je pořádně seřídit.

A právě tak bývá po mnoha letech nutné vyměnit i vstupní portál domu. Právě tudy - i když jsou dveře zavřené - uniká ze společných prostor spousta tepla. Většina domů nějakým způsobem zohlednila u vstupních dveří jejich zabezpečení. Čipy, karty atd. Málokde se ale také hledělo na tepelněizolační vlastnosti portálu, a to se pak projevuje každou zimu. Společně se vstupním portálem by měla jít ruku v ruce pak i výměna oken v chodbách a nepochybně i výměna okének například ve sklepě.

Vyšších úspor za energie lze v bytových domech dosáhnout navíc i pomocí venkovního stínění oken, jehož pravidelné používání přinese prokazatelnou úsporu jak v zimním období, kdy funguje jako další bariéra zabraňující únikům tepla z bytu, tak zejména v létě, kdy chrání interiér před přehříváním, které bývá bolestí spousty panelákových bytů. A právě výměna oken je pro jeho pořízení ideální příležitostí. „Mnoho lidí si myslí, že okna už nelze měnit, pokud už bytový dům byl zateplen. To je omyl, podmínkou je pouze dodržet správný postup,“ ujišťuje Kubálek.

Také na výměnu oken i instalaci stínicích prvků lze přitom čerpat státní dotaci.

V mnoha bytových domech se také vede diskuze o tom, zda by nebylo výhodnější pořídit si společné tepelné čerpadlo. A v mnoha případech bylo. Kromě úsporného vytápění a ohřevu vody nabídne vlastní tepelné čerpadlo obyvatelům větší pohodlí a samostatnost v rozhodování o provozu topení. „Společenství vlastníků jednotek a bytová družstva nyní jednoznačně nemají pod vlastní kontrolou systém vytápění a ohřevu teplé vody. Na mnoha místech stále dochází k nočnímu omezení dodávek teplé vody. Při nočním útlumu vytápění dochází jednak ke snížení tepelného komfortu v interiéru a také k následné nutnosti dohánět ztrátu tepla. Navíc to představuje nepohodlí pro ty, kdo se potřebují v noci umýt. Obyvatelé domu tak nemají pod vlastní kontrolou rozhodnutí, která dlouhodobě ovlivňují ekonomiku provozu,“ uvádí Vojtěch Janoušek ze společnosti Acond.

Tepelné čerpadlo dokáže v současnosti „utáhnout“ celý bytový dům. Zásadní je u něj kromě dostatečného výkonu tichý provoz, ten bude obzvláště zajímat obyvatele bytů, v jejichž blízkosti bude čerpadlo umístěno (hlučnost tichých čerpadel činí 50dB). Pozor, při výběru čerpadla pro bytový dům je třeba srovnávat hodnotu sezonního topného faktoru SCOP pro radiátory, nikoli pro podlahové vytápění.

U starších domů, které jsou ovšem alespoň částečně zateplené a které jsou vytápěné kotlem na uhlí, pak přechod k tepelnému čerpadlu přináší kromě úspor i vyšší komfort a obci rovněž čistší ovzduší.

„V zatepleném panelovém domě s osmi podlažími a celkem 41 byty je obvyklá roční spotřeba tepla na vytápění 420 GJ a na ohřev teplé vody 330 GJ. Současná cena tepla v Brně při jeho dodávce z teplárny činí 1 309 až 1 485 Kč/GJ, zatímco při vlastní výrobě tepelnými čerpadly je to 600 Kč/GJ. Roční úspora v takovém případě dosahuje 532 000 až 664 000 Kč a při investici asi 2,5 až 3 miliony se investice vrátí ještě v záruční době zařízení,“ uvádí Janoušek. Úsporu lze pak ještě zvýšit výběrem jiného dodavatele elektřiny, fixací ceny a podobně.

Také v domech, které jsou zateplené, mají vyměněná okna i dveře a vyřešenou otázku, zda si pořídit tepelné čerpadlo, lze ještě stále objevovat způsoby, jak ušetřit za energie. Jedním z nich je pořízení rekuperace. S ní totiž odpadá nutnost větrat okny a tudíž v zimě přicházet o cenné teplo a v létě si vpouštět do bytu přehřátý vzduch.

Právě s tím pomohou uzavřené systémy větrání, které navíc v jednotlivých bytech zajistí příjemné klima a přispějí ke snazší regulaci vlhkosti. Zaizolování objektu a řízené větrání by tak ideálně mělo jít ruku v ruce. „U budov se vzduchotěsnými plášti má řízené větrání s rekuperací tepla až 95% účinnost a lze tak ušetřit až 50 % nákladů na vstupní energie. Pro obyvatele bytových domů by měly být ovšem při rozmýšlení, zda se jim instalace řízeného větrání vyplatí, rozhodujícími faktory také zdravotní aspekty. Do interiéru je totiž čerstvý vzduch přiváděn konstantně, aniž by obyvatelé bytu přicházeli o tepelný komfort a aniž by museli řešit prach, pyl, hmyz, koncentraci CO2, venkovní klima, vlhkost či hluk v okolí,“ uvádí Roman Šubrt ze společnosti Zehnder.

Při větrání pomocí rekuperace je v bytech vlhko udržováno na přijatelné hladině, nikde nekondenzuje a nedochází tak ke vzniku nebezpečných plísní. Navíc díky rekuperaci tepla i chladu do interiéru neproniká horko v parném létě ani chlad v mrazivé zimě.

Způsobů, jak vyřešit řízené větrání v bytových domech je hned několik. Ideálním řešením jsou centrální jednotky, které zajistí provětrání celého domu, nebo centrální rekuperace jednotlivých bytových jednotek. Důležité je, zda je pro nový systém v domě a v bytech dostatek místa. Tam, kde se nedomluvili na společném řešení, je pak stále ještě možnost pořízení tzv. decentrální jednotky pro každý byt zvlášť. Ty nezabírají prakticky žádný prostor a nevyžadují žádné větší stavební zásahy. Počáteční investice je navíc nižší. Důležité je, aby měly křížový protiproudový výměník, který umožní souběžné proudění čerstvého a odpadního vzduchu, aniž by se mísily. Díky tomu na výkon rekuperace nebudou mít téměř vliv povětrnostní podmínky, které u jiných rekuperačních systémů mohou zejména ve vyšších podlažích způsobovat problémy s výkonem.

Také na pořízení rekuperace lze v bytových domech čerpat státní dotaci. Ta se liší podle toho, zda jde o instalaci centrálního či decentrálního řízeného větrání s rekuperací. V případě centrálních jednotek se dotace pohybuje ve výši 35 000 Kč a v případě decentrálních jednotek pak 25 000 Kč za bytovou jednotku.

Díky novele energetického zákona, která platí od letošního ledna, mají možnost instalovat vlastní fotovoltaické elektrárny také bytové domy. Mnozí zástupci SVJ a BD však často netuší, co mohou od vlastní FVE očekávat a jaké řešení zvolit.

„SVJ a BD argumentují tím, že jim stačí prodávat vyrobenou energii do sítě a tím budou šetřit. Jenže energie vyrobená fotovoltaikou bude vždy levnější než ta, kterou večer domácnosti nakupují. Mít vlastní bateriové úložiště je v bytovém domě tak výhodnější a levnější,“ vysvětluje Luděk Lošťák ze společnosti Zero Living.

Obecně platí, že čím více elektřiny dům pro potřebu svého provozu a svých jednotek vyrobí, tím rychleji se SVJ a BD vrátí investice do FVE. A poté už celý dům jen šetří a vydělává prodejem nadbytečné energie.

Fotovoltaické systémy až o výkonu 50 kW může SVJ přitom zčásti zaplatit z dotačního programu NZÚ. Maximální výše příspěvku od státu je 5 milionů korun. Dotace se pak rozděluje i na jednotlivé technologie, kdy instalovaný výkon 1 kWp odpovídá částce 10 tisíc korun. Samostatně se pak počítá dotace 10 000 korun na 1 kW bateriového úložiště a za každou instalovanou nabíjecí stanici pro elektromobil dostane SVJ zpět na dotacích dalších 45 tisíc korun.

FVE o výkonu 50 kW přitom pokryje spotřebu domu o 15 a více jednotkách. Domácnosti tak ušetří za svícení a další spotřebu energie v celém domě a bytech. Při instalaci FVE dostanou jednotlivé domácnosti vedle svého elektroměru ještě jedno zařízení na takzvané podružné měření. SVJ má tak jasnou kontrolu nad tím, kolik společně vyrobené energie která domácnost spotřebuje.

Podle Lošťáka se doba návratnosti investice do FVE u menšího SVJ pohybuje mezi 8 až 10 lety. Jako příklad uvádí SVJ s 20 bytovými jednotkami, které si pořídí elektrárnu o výkonu 50 kW doplněnou bateriovým úložištěm o kapacitě 50 kW. Celkové náklady podle něj vyjdou na 2,7 milionu korun, po odečtení dotace na 1,35 milionu korun, které SVJ ušetří provozem FVE a prodejem nadbytečné elektřiny po výše uvedenou dobu.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Společenství vlastníků bytových jednotek