Článek
Hlavním cílem projektu bylo přestavět původní budovu na chytrou, bezpečnou a trvale udržitelnou. Původní stavba vznikla v 70. letech s pomocí konstrukčního systému KORD.
„V obvodovém plášti, ve vnitřních příčkách, ve střeše, v podstatě všude byl azbest, což nám dalo relativně dost práce to zlikvidovat,“ sdělil Novinkám Jiří Tencar, autor projektu. Ze staré budovy zůstala pouze nosná konstrukce.
Český dům plný chytrých technologií je zcela soběstačný
Snížení oxidu uhličitého až o 205 tun ročně
Autoři projektu chtěli pro studenty vytvořit vhodné mikroklima, snížit provozní náklady a také využít obnovitelné zdroje energie. Prostory školy jsou tak větrány na základě hladiny CO2, podle přítomnosti osob a rozvrhu.
Obvodový plášť tvoří dřevěná fasáda Envilop, která je mimo výplně otvorů z 92 % z materiálů na bázi dřeva a její enviromentální stopa je tak velmi nízká. Díky komplexní renovaci budova ročně sníží produkci CO2 o 205 tun.
Anketa
Nechybí ani „umělá inteligence“
Zdrojem energie je elektrická energie z distribuční sítě, fotovoltaické elektrárny se 456 panely a baterie. „Topení, chlazení a přípravu teplé vody nám pomáhají zajišťovat tepelná čerpadla,“ dodává Tencar.
Vše doplňuje systém prediktivního řízení, umělé inteligence, který dokáže den dopředu určit, jaká bude spotřeba budovy a díky datům z meteostanice vypočítá, kolik energie vyrobí fotovoltaická elektrárna. Systém také optimalizuje nákup a prodej elektrické energie.
První energeticky a uhlíkově pozitivní školní budova v ČR
„Když máme nadbytek, tak budeme v těch dvou špičkách, kdy je energie nejdražší, prodávat, takže prodáváme skutečně za tu spotovou cenu,“ doplnil projektant. V zimě, kdy budova není tolik soběstačná, protože nesvítí tolik slunce, systém nakoupí elektrickou energii v noci, kdy je nejlevnější.
V učebnách alespoň 20 stupňů
Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhlo vyhlášku, podle které by školy měly učebny a další prostory vytápět na maximálně 19 stupňů. Českobrodská díky rekuperačnímu systému získává zpětné teplo a odpadní vzduch, podle autorů tak vytápění možná nebude ani potřeba.
„Bude to mezi 20-22 stupni, ono to funguje tak, že když ti studenti tady budou a budeme větrat, tak v podstatě není potřeba topit, protože studenti si to vytopí sami,“ vysvětluje Tencar s tím, že se v budově nebude teplota snižovat pod komfort studentů.
První česká chytrá vesnice využívá pouze čistou energii, cílem je úplná soběstačnost
Na sucho i srážky je škola připravená
Budovu školy pokrývá extenzivní zelená střecha o rozloze 810 m², která společně s retenční nádrží zpomaluje odtok srážkových vod. Stavba je tak adaptovaná na dlouhodobé sucho i přívalové srážky.
Víte, co je extenzivní zelená střecha?
Extenzivní střecha je typ zelené střechy, která má relativně nízkou tloušťku vegetace i substrátu – na pár centimetrech zeminy roste jen velmi nízká zeleň, která nevyžaduje žádnou péči a dokáže přežít i období sucha. Tato střecha nebývá pochozí .
„Pracujeme s takzvanou šedou vodou, ze sprch, z umyvadel, tu vodu vyčistíme a v celé budově jí splachujeme. Dešťovou vodu akumulujeme také, tou zaléváme,“ řekl autor projektu a majitel projektové kanceláře Ecoten. Škola má i vlastní studnu a díky použití šedé vody dojde k úspoře kolem 20 procent pitné vody.
Na střeše i plášti budovy je zabudovaná fotovoltaika.
Budovu zabezpečuje kamerový systém, studenti a zaměstnanci budou mít pro vstup do školy k dispozici čip. Stavb by měla mít životnost okolo 50 let, přičemž návratnost investice je propočítaná na 14,5 roku.
Revitalizace vyšla celkem na 250 milionů korun, základní zdroj peněz je z Magistrátu hlavního města Prahy a velkou část, 200 milionů korun, pokryla dotaze z operačního programu Praha - Pól růstu.
