Hlavní obsah
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan Foto: Pool New, Reuters

Turecko vyšle na základě pozvání vojáky do Libye, oznámil Erdogan

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve čtvrtek oznámil, že hodlá vyslat vojáky do Libye, jejíž vláda ho o to požádala. Příslušný zákon bude podle něj předložen parlamentu hned poté, co se sejde po prázdninách, uvedly agentura Reuters a turecké listy Hürriyet a Daily Sabah.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan Foto: Pool New, Reuters
Turecko vyšle na základě pozvání vojáky do Libye, oznámil Erdogan

„Půjdeme na místa, kam jsme byli pozváni. Protože tu je pozvání, přijmeme jej,“ řekl Erdogan na setkání vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP).

Erdogan dále dodal, že Turecko se shodlo s Tuniskem, že je potřeba poskytnout podporu mezinárodně uznané vládě národní jednoty (GNA) vedené premiérem Faízem Sarrádžem. Erdogan ve středu navštívil Tunisko, kde jednal o spolupráci na zajištění klidu zbraní v sousední Libyi.

Tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana (v brýlích) po příletu do Tuniska uvítal prezident Kais Sajíd.

Foto: Murat Cetinmuhurdar/ppo, Reuters

Erdogan uvedl, že chaos v Libyi, která má dvě vlády, přičemž jednotky Libyjské národní armády (LNA) vedené polním maršálem Chalífou Haftarem se pokoušejí dobít Tripolis a svrhnout Sarrádže, má dopad i na sousední země.

„Jsem přesvědčen, že Tunisko hodnotně a konstruktivně přispěje k úsilí dosáhnout stability v Libyi,“ řekl Erdogan.

Turecko už letos podpořilo Sarrádžovu vládu, když navzdory embargu Rady bezpečnosti poskytlo obrněné transportéry Kipri a bezpilotní letadla Bayraktar TB2.

V projevu turecký prezident současně odsoudil země, které podporují Haftara: „Podporují vojenského vůdce, ale my podporujeme legitimní vládu a její žádost o vylsání vojáků. To nás odlišuje.“ Haftara podporují Egypt, Jordánsko a Spojené arabské emiráty. V jeho řadách také bojují ruští dobrovolníci a súdánské milice.

Turecká vláda podepsala koncem listopadu se Sarrádžovou vládou dvě dohody - jednu o vojenské spolupráci a druhou o hranicích ve východním Středomoří, v níž si obě strany v moři vymezily výlučné ekonomické zóny ve Středozemním moři.

První dohodou Ankara znepokojila zejména Rusko, druhou vyvolala spor s Řeckem, řeckou částí Kypru a s Egyptem kvůli zónám průzkumu a těžby ropy a zemního plynu ve východním Středomoří. Nejsou v souladu s mezinárodním námořním právem, protože upírají ostrovům právo na výlučnou ekonomickou zónu na základě toho, že mají kratší pobřeží.

Dohoda o vojenské spolupráci má Sarrádžově vládě pomoci v boji proti LNA. Obě strany konfliktu totiž mají i přes zbrojní embargo OSN vojenskou podporu jiných států.

Od svržení dlouholetého vůdce Muammara Kaddáfího v roce 2011 se Libye nevzpamatovala z chaosu. O vládu kromě mnoha ozbrojených skupin usilují dva kabinety - ten na východě, za nímž stojí samozvaná Libyjská národní armáda (LNA) generála Chalífy Haftara, neuznává vládu premiéra Sarrádže v Tripolisu, která má podporu OSN. Původně však měl mezinárodní podporu východolibyjský kabinet, ovšem odmítl vstoupit do vlády národní jednoty, protože Haftarovi odepřeli možnost velet celé armádě.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků