Rusy u Kyjeva zastavila voda z přehrady

Mundy, který oblast navštívil, uvedl, že vodu nejprve vypustili ukrajinští vojáci, kteří potřebovali zastavit ruské jednotky postupující po pravém břehu Dněpru z Běloruska.

Podle serveru The New Voice of Ukraine část hráze odpálili spolu s mostem přes Irpiň ukrajinští vojáci 25. února.

Původně se uvádělo, že 26. února hráz poškodili ruští vojáci. Zkázu pak dokonala ruská střela, která hráz zasáhla.

Voda zaplavila 13 tisíc hektarů, dostala se až do vzdálenosti 20 km od hráze k Horence ležící naproti Hostomelu a Buči.

Další tisíce hektarů ale voda podmáčela, takže po nich nemohla jezdit ruská těžká technika. U Demydivu šíře zaplaveného území přesahovala dva kilometry.

„Myslím, že Irpiň by měla dostat titul řeka hrdinka, protože letos Irpiň v tandemu s ukrajinskou armádou a teritoriální obranou hrála jednu z nejdůležitějších rolí při obraně našeho hlavního města za posledních tisíc let,“ řekl ekolog Volodymy Borjenko, který bojuje za zachování současného stavu a dlouhodobě brojil proti vysušení rozlivové oblasti, na kterou si dělají zuby developeři.

Připomněl, že řeka Irpiň obtékající město a ústící do Dněpru severně od něj ochránila Kyjev už dříve: „Před tisícem let, v časech Kyjevské Rusi, řeka Irpiň opakovaně chránila Kyjev ze severu a severozápadu před útoky Polovců a Pečeněhů. Měří 162 kilometrů a její záplavová oblast je tak široká a bažinatá, že tudy nepřátelská jízda neprošla.“ Záplavové území řeky Irpiň zabírá plochu 3340 kilometrů čtverečních. V tomto případě zastavila motorizované jednotky, které nemohly zalitou oblast překonat.

„Exploze zastavila ruský postup přímo na Kyjev, protože byl odpálen i most, a nebyl tu jiný průchod,“ uvedl Volodymyr Chorunžij, který pracoval v přečerpávací stanici u obce Kozarovyči. Ta stejně jako Dymer nebyla postižena, protože leží výše.

Rusko plánovalo co nejrychleji dobýt Kyjev, protože předpokládalo, že obsazení hlavního města Ukrajinu ochromí.

Mířilo k němu ze dvou stran, jedna část jednotek měla postupovat po levém břehu Dněpru okolo Černihivu. Hlavní úder byl veden pro pravém břehu, na němž se nachází centrum Kyjeva.

Výsadkáři hned v úvodu invaze obsadili letiště Hostomel, nacházející se asi dvacet kilometrů od města Irpiň.

Plán počítal s tím, že jádro pozemních sil bude rychle postupovat, protože se mu v areálu odstavené černobylské jaderné elektrárny, přes kterou útočilo, nikdo nepostaví. Zpomalila je až řeka Teteriv u Ivankiva.

Invazní síly nakonec prorazily až do Dymeru. V dalším postupu po silnici P02 do hlavního města jim zabránilo otevření propustí na přehradě na řece Irpiň u vesnice Kozarovyči těsně u místa, kde se vlévá řeka do Dněpru.

Zatopení Demydivu však zabránilo i v postupu na Hostomel.

Po otevření hráze u vesnice Kozarovyči se voda z přehrady nad Kyjevem dostala až 20 kilometrů proti proudu Irpině.

Důvodem je, že hladina kyjevské přehrady je o tři až šest metrů výše, než v jaké výšce ústí Irpiň do Dněpru.

Aby nebyl celý dolní tok Irpině pod vodou, vybudovala se v šedesátých letech spolu s přehradou na Dněpru u Vyšhorodu také hráz u ústí Irpině u obce Kozarovyči. Voda z Irpině se do Dněpru přečerpávala.

Otevření propusti nebo odpálení hráze zřejmě vedlo i ke vzniku dlouhé kolony ruských vojek na přelomu února a března, protože vozidla kvůli podmáčenému terénu musela využít zbylé cesty a nemohla jet mimo po podmáčeném terénu.