Článek
„Lidi půjdou bránit svou zemi. Ukrajina se stala takovým Antiruskem, ale kvůli postupu Ruska,“ řekl Novinkám Balinskyj.
„Situace už není jako v roce 2014,“ dodal. Tehdy se podle něj dokázali postavit separatistům podporovaným Ruskem jen dobrovolníci, protože armáda byla v rozkladu. Nyní má ale 250 tisíc vojáků a dostala moderní zbraně, zejména účinné protitankové střely ať už americké javeliny, nebo švédské ruční NLAW dodané z Británie.
Válka je nevyhnutelná, jsme připraveni, hlásají ukrajinští vojáci z fronty
Balinskyj vyvrací obavy, že by dodaných zbraní mohli využít radikálové, aby zaútočili na separatisty na Donbasu, kde stále probíhají přestřelky: „To jsou tvrzení ruské propagandy. Radikálové představují okrajovou skupinu.“
Scénáře útoku
Ukrajinské vedení sice uvádí, že útok z ruské strany aktuálně nehrozí, Balinskyj si však myslí, že Moskva zaútočí. „Asi na 80 procent ano. Jsou tři možnosti: buď se pokusí ovládnout jen Donbas, nebo i Záporožskou oblast a pobřeží Azovského a Černého moře od hranic přes Mariupol až po Oděsu,“ míní. Tím by Rusko získalo pozemní přístup na nezákonně anektovaný Krym.
Rozmístění ruských jednotek v okolí Ukrajiny a na Krymu
Krym je ztracen a Putin chce úctu, pravil admirál. A skončil
„Třetí možností je, že by přes Charkov nezaútočili jen na Dněpropetrovsk, ale až na Kyjev,“ vypočítal Balinskyj s tím, že tuto variantu ovšem považuje za nejméně pravděpodobnou. V bleskovou válku nevěří.
Rusko má vliv, jen se podívejte na vašeho prezidenta
I kdyby Rusko nezaútočilo, je Balinskyj přesvědčen, že budoucnost země bude komplikovaná. Osobně si myslí, že Krym je ztracen. Obavy má ale i ohledně budoucnosti Donbasu.
„Integrovat jej by bylo jako si dát do postele bombu,“ říká napřímo. Strach má i z možné změny uspořádání a federalizace, kterou vláda odmítá: „To by taky mohla skončit Ukrajina jako Bosna a Hercegovina.“ Naráží na takřka nefunkční uspořádání balkánské konfederace, kde Republika Srbská opakovaně hrozí odchodem a dává najevo zájem o spojení se Srbskem.
BEZ KOMENTÁŘE: Ukrajinské dobrovolnice jsou odhodlány bojovat proti RuskuVideo: AP
Balinskyj vidí, že obyvatelé jsou vleklým konfliktem unavení. Připouští, že někteří by vyměnili část území za perspektivu lepší budoucnosti.
Skeptický je i ohledně dalších bezpečnostních záruk: „Členem NATO se Ukrajina nestane.“
Znepokojuje ho i postoj EU, v níž podle něj získalo Rusko velký vliv: „Podívejte se na sebe, vedle vlády tam máte prorusky orientovaného prezidenta. V Maďarsku je Viktor Orbán. A nechápu ani postoj Německa, možná je pořád tíží vina za druhou světovou válku.“
Vnitropolitická krize
Situaci komplikuje napjatá vnitropolitická situace a boje mezi elitami, které oslabují zemi. Bývalý prezident Petro Porošenko čelí obvinění z velezrady, protože ještě před nástupem do funkce se měl domluvit na dodávkách uhlí z oblastí ovládaných separatisty a tím je podpořit.
O přístupu současného ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Balinskyj otevřeně říká: „Kroky, které podniká, jsou nyní nevhodné, špatně načasované.“ Domnívá se, že mu chybí politická zkušenost: „Funkci prezidenta bral jako další výzvu, ještě se dost nepoučil a pořád zůstává výbušným komikem.“ Ukázalo to podle něj i prohlášení, že se chystal v zemi převrat, když naznačil, že s ním mohl být spojený i nejbohatší Ukrajinec Rinat Achmetov.
Na Ukrajině se chystá puč, uvedl Zelenskyj
Zelenskyj je pod tlakem, protože ztrácí na popularitě: „I jemu blízké agentury mu dávají jen minimální náskok před Porošenkem,“ připomněl novinář. V posledním průzkumu by ho volilo 23 procent oslovených, jen o tři procentní body více než Porošenka.
Ukrajinský soud nařídil zabavit Porošenkovi majetek, je podezřelý z vlastizrady
Ani bývalého prezidenta však nehodnotí kladně: „Porošenko nikdy neuznal, že prohrál se Zelenským, kterého nazývá loutkou. Stále se chová, jako by byl prezidentem, hlavně v zahraničí.“ Vytýká mu ještě jedno: „Porošenko se věnuje politice kvůli svému prospěchu.“
Porošenko se dostal nahoru v době vlády prozápadní premiérky Julije Tymošenkové a prezidenta Viktora Juščenka, jak ale připomíná Balinskyj: „Pak byl ministrem ve vládě Mykoly Azarova.“ Azarov byl premiérem, když byl prezidentem proruský Viktor Janukovyč.
Právě vítězství Janukovyče ve volbách v roce 2010 ukazuje, jaké nebezpečí pro Ukrajinu představují spory mezi prozápadními politiky. Voliči ho upřednostnili, protože měli dost nekonečných hádek mezi Tymošenkovou a Juščenkem. I úspěch Zelenského v posledních volbách ukázal roztrpčení z politických elit – lidé volili populárního herce.