Hlavní obsah

Jediným překvapením je ruská gerontizace války

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Od zahájení ruského útoku na Ukrajinu uplynuly v pátek čtyři měsíce. O tom, co konflikt za tu dobu ukázal, hovořili v podcastu Zbytečná válka redaktor Novinek.cz specializující se na válečné konflikty Alex Švamberk s bezpečnostním expertem Milanem Mikuleckým. Ten upozornil, že Rusko nejen masově používá starou techniku, ale nasazuje i stále starší lidi, důstojníky ve výslužbě, takže lze mluvit až o „gerontizaci války“.

Foto: Novinky

Zbytečná válka

Článek

V DNEŠNÍM DÍLE SE MIMO JINÉ DOZVÍTE:

  • Boje u Severodoněcku (03:08)
  • Proměny taktiky (08:28)
  • Rusko nasazuje veterány a staré zbraně (13:00)
  • Nasazení soukromé armády vagnerovců a její letecká složka (15:28)
  • Masa techniky kontra její kvalita (19:50)
  • Chybějící munici mohou vyrobit české zbrojovky (26:40)
  • Potřeba další podpory Ukrajiny (35:30)

Mikulecký upozornil, že už nyní konflikt trvá déle než rusko-finská válka z let 1939 až 1940 a komentoval změny v taktice, kdy Rusko od prvotního pokusu o vedení bleskové války přešlo k taktice mohutného dělostřeleckého bombardování, po němž následuje mírný postup.

„Já bych nesouhlasil, že se Rusové pokusili o blitzkrieg, myslím, že se pokusili o to, co se jim podařilo v Československu v roce 1968 a v Afghánistánu v roce 1979, tedy o státní převrat za pomoci místních kolaborantů s přispěním speciálních sil, které paralyzují předchozí vedení. To jim nevyšlo, potom zkusili blitzkrieg, a zejména na jihu, kde postupovala vojska z Krymu, se jim podařilo dosáhnout poměrně velkých územních zisků při relativně nízkých ztrátách,“ míní Mikulecký.

Tam, kde Rusové útočili na předem připravené pozice, sáhli k obvyklému postupu, upozornil expert: „Ruský postup se nemění desítky let, hromadné nasazení dělostřelectva, které zdevastuje vše, co leží vepředu, a pak obsadit trosky. To Rusové předvedli v druhé světové válce i v čečenské válce.“

„Možná jsme až příliš uvěřili ruské propagandě po nástupu ministra obrany Sergeje Šojgua, že jejich armáda je technologicky a takticky jinde, než kde reálně byla. A uvěřili tomu i Rusové, i když armáda zůstala hluboko v minulosti,“ zmínil Mikulecký.

Rusko pokračuje ve skryté mobilizaci a má nového velitele

Evropa

Tato taktika Rusku zajistila postup na Donbasu, byť krvavě zaplacený. „To, že Rusové uspějí u Severodoněcku, bylo patrné minimálně posledních 14 dní,“ uvedl Mikulecký. „Oproti tomu, co se stalo u Mariupolu, kde padli do obklíčení Ukrajinci, kteří nemohli prorazit a nebylo možné je ani dostatečně zásobovat, tak tady to vypadá, že se Ukrajincům podaří vojáky v maximálně možném množství stáhnout a ustoupit do předem připravených linií, které budou vhodnější pro obranu. Přestože mají Rusové v oblasti Severodoněcku a Lysyčansku materiální i lidskou násobnou převahu,“ dodal Mikulecký a připomněl, že převaha je v daném místě daná tím, že Ukrajina musí mít vojáky po celé frontě.

Dodal, že i když je to pro Ukrajince porážka, nic to nemění na celkové situaci, stejně jako by ji nezměnilo, kdyby se Ukrajincům podařilo dobýt zpět město Cherson, k němuž se už přiblížili.

Mikulecký zdůraznil, že Moskvě se především nepodařilo dosáhnout původního cíle: „Jak plynulo z vyjádření Vladimira Putina nebo Nikolaje Patruševa, úkolem a účelem bylo obsadit celou Ukrajinu, a dokud nebude Ukrajina obsazena celá, tak to stále není ruské vítězství.“

Foto: Amin Hamad Anwer - Iraqi Air Force

Milan Mikulecký během svého působení v Iráku v roce 2014.

Gerontizace

Mikulecký dodal, že mnoho nového zatím konflikt nepřinesl, protože rozsáhlé nasazení bezpilotních prostředků bylo vidět už v předchozích válkách: „Nějak se nekonalo nasazení ,převratných´ ruských prostředků elektronického boje, o nichž jsme mohli číst neuvěřitelné báchorky,“ dodal Mikulecký.

Za jediné překvapivé považuje nasazení starých zbraní i vojáků ve výslužbě, často lidí nejen přes padesát, ale i přes šedesát let. To podle něj v předchozích konfliktech nemá obdobu s výjimkou okamžiků, kdy už je bojující strana zcela vyčerpaná. „Ze strany Ruska je to gerontizace války, a to jak ve smyslu nasazení živé síly, tak techniky. Nikdy dříve to nebyla technika stará více než 60 let. Na ruské straně bojují, umírají a běžně padají do zajetí lidé starší šedesáti let,“ upozornil.

Připomněl případ sestřeleného generála Kanamata Botaševa, který zahynul v troskách sestřeleného bitevního Suchoje Su-25, který využívala soukromá Vagnerova armáda. Mikulecký upozornil, že je to poprvé, kdy nějaká soukromá armáda nasadila bojová letadla ve válce. Na Západě je sice různé skupiny mají, ale používají je jen k výcviku. „Zdá se, že ruská armáda dodává letadla a vagnerovci piloty.“

Ruský generál v penzi sedl do suchoje a vznesl se nad Luhansk. Sestřelili ho

Evropa

Alex Švamberk podotkl, jestli Západ nepodlehl pocitu, že mu stačí technologická nadřazenost, jenomže počet ruských zbraní je tak velký, že to nakonec až tak klíčovou roli nehraje, zvlášť vzhledem k malému počtu dodávané moderní výzbroje.

„Taktika ,převálcujme vás množstvím' je strašně náročná na zdroje,“ upozornil Mikulecký a dodal, že Rusko dnešních dnů není Sovětským svazem čtyřicátých let, a je otázka, jestli má skutečně dostatečné zásoby zbraní na takto vedený konflikt, když už používá munici z šedesátých let. Přiznal ale, že je překvapením, jaké množství dělostřelecké munice měli Rusové ve skladech, takže mohou dál pokračovat v mohutné palbě, kdy vystřelí denně až 50 000 ran.

České firmy mohou vyrobit dost munice pro Ukrajince, ale musí se jim zaplatit

Naopak Ukrajincům munice chybí. Dochází jim zejména pro zbraně ze sovětské éry. „Co se týká munice ráže 152 mm, není pravda, že nejsme schopni Ukrajinu zásobovat. V České republice je hned několik výrobců, kteří jsou schopni ji vyrábět. Pokud mám správné informace, tak ji vyrábějí a na Ukrajinu dodávají, ale jen v množství, které je schopné Ukrajina zaplatit. Nemají problém výrobu navýšit,“ řekl Mikulecký.

Pro úspěch ve válce je důležité, aby se Ukrajina nevytratila z centra pozornosti a konflikt se nestal jen místním koloritem. „Co můžeme udělat pro Ukrajinu, je nezapomenout na ni, tak jako jsme zapomněli na celou řadu konfliktů na Blízkém východě nebo v Africe,“ upozornil Mikulecký. Švamberk pak varoval, že právě s tím a se slábnoucí pomocí může Kreml kalkulovat. Oba se shodují, že válka může trvat roky.

Reklama

Výběr článků

Načítám