Článek
Afghánský úředník, který si přál zůstat v anonymitě, agentuře AP prozradil, že se mírové ujednání rozpadlo kvůli tomu, že Tálibán odmítl podepsat dohodu, která by nestanovila datum úplného stažení amerických sil.
„Ve hře byl listopad 2020, měsíc amerických prezidentských voleb, nebo leden 2021, kdy bude inaugurace,“ řekl.
Tahanice v Kábulu
Afghánský prezident Ašraf Ghání ale o přesné datum stažení nestál. Podle něj by tak vnitroafghánské jednání o uspořádání země, které mělo přijít po podpisu dohody, nemělo smysl vůbec začínat.
„Proč by se s námi měli bavit, když by věděli, kdy Američané odejdou?“ řekl podle stanice Al-Džazíra prezident Zalmayi Khalilzadovi, zvláštnímu vyslanci USA pro Afghánistán. Američanům se také nepodařilo Gháního přesvědčit, aby odložil prezidentské volby vyhlášené na 28. září.
Do karet se jim nehodila především předpokládaná Gháního výhra, která by podle nich prostřednictvím protestů opozice rozpoutala politickou krizi, jež by pohřbila jakákoli vnitroafghánská jednání. Afghánským vládním vyjednavačům se zase nelíbilo, že se dohoda nezabývala vazbami Tálibánu na Pákistán a výměnami rukojmí.
Tálibové na Trumpovo rozhodnutí reagovali pohrůžkou krvavé odvety. Zpochybnili také jeho odůvodnění, proč rozhovory zrušil. „Američané také pokračovali v útocích. Jejich nálety v nejrůznějších provinciích zabíjely civilisty v jejich domovech, na trzích, v mešitách, náboženských školách i v nemocnicích,“ řekl podle Al-Džazíry Zabiulláh Mudžáhid, mluvčí Tálibánu.
Budeme se mstít, hrozí radikálové
„Z mnoha Afghánců včetně žen a dětí se stali mučedníci a Američané v tom hráli přímou roli. Jejich letadla, jejich vojáci v tom měli prsty. Z naší strany šlo o pomstu a budeme se mstít dál,“ pohrozil mluvčí.
Prohlásil také: „Měli jsme dvě možnosti, jak ukončit okupaci Afghánistánu – buď svatou válku a boj, nebo jednání a rozhovory. Jestli chce Trump rozhovory zastavit, nastoupíme tu první cestu a on bude brzy litovat.“
