Co se Trumpa týče, ten kdysi řekl, že „vyjednávat se dá absolutně o všem“. Na dotaz ke své zahraniční politice prohlásil neméně záhadně: „Radil bych si sám, protože mám velmi dobrý mozek, který umí říci spoustu věcí.“

V čele nejmocnější země planety by každopádně stanul muž, který už pětkrát změnil politickou stranu a nikdy nezastával ani vysoký úřad, ani funkci v armádě.

Kampaň Trump opřel o své politické outsiderství. „Rozhodně se nechci líbit všem. V téhle zemi je spousta neřádů, lidé trpí a já bych v případě zvolení jednal velmi rychle, aby byly brzy vidět zásadní změny,“ prohlásil v květnu.

Start a prvních sto dní

Vyhraje-li, k inauguraci by ho sice doprovodil odstupující Barack Obama, jakmile by ale Trump vstoupil do Oválné pracovny, začal by zřejmě ničit vše, čeho Obamův tým dosáhl.

Nejspíš by odvolal podpis pod klimatickými dohodami z Paříže a zrušil by i závazek usídlit v USA 12 tisíc syrských uprchlíků. Pokud myslel vážně, co říkal v kampani, zažaloval by v sérii kauz Čínu. To by USA nasměrovalo k obchodní válce s touto asijskou velmocí.

Již dříve Trump prohlásil, že prvních sto dní v prezidentské funkci by se věnoval „vysoušení washingtonské bažiny“. Nejspíš by ztěžoval bývalým členům administrativy cestu do soukromé sféry, zejména do lobbingu, omezil by počet kongresmanů a zastavil platby klimatickému panelu OSN. Také by si vybíral náhradu pro uprázdněné místo v nejvyšším soudu, což může na příští desetiletí ovlivnit debatu o střelných zbraních i potratech.

Sliboval také, že na klíčové posty dosadí generály, byznysmeny a možná i rodinné příslušníky. S jejich schvalováním by ale musel do Kongresu, a tam by nejspíš často narazil. Co se týče jeho podnikání, nesvazoval by mu ruce zákon o střetu zájmů jako zaměstnancům Bílého domu. Přesto řekl, že by veškeré podnikatelské aktivity převedl na děti.

Zeď na hranici s Mexikem

Na konci prvních sto dní by měl mít hotové plány na 1600kilometrovou zeď podél americko-mexické hranice, spustil by zákaz imigrace z řady zemí a usilovně by se kutalo na zrušení Obamova systému zdravotní péče zvaného Obamacare.

Poté by musel přimět Mexiko, aby obří zeď proti ilegálům zaplatilo, což je chiméra – náklady se odhadují v přepočtu na 664 miliard korun. Možná by doopravdy zkusil zakázat vstup muslimům do USA, jak sliboval, ale tento krajně problematický krok by určitě skončil u soudů. Slíbil i drastické snížení daní, ale s tím by zase nepochodil v Senátu.

Lze-li mu věřit, pak by na Blízký východ vyslal 30 tisíc vojáků a „rozbombardoval“ by Islámský stát, i když detaily jeho zániku si prý nechává pro sebe, aby zmátl nepřítele. Jedenácti miliónům ilegálních imigrantů slíbil násilnou deportaci, pak ale ubral — prý půjde jen o nejhorší zločince. Nejasného je v jeho výrocích opravdu hodně.

Hillary: tvrdší vydání Obamy

V případě Clintonové nelze vůbec hovořit o tak barvité a kontroverzní prezidentské vizi. Vášně ale bude zvedat také, už jen proto, že podporuje v USA krajně nepopulární Severoamerickou dohodu o volném ochodu (NAFTA), kterou podepsal její manžel. I když v této oblasti často měnívala postoje, zřejmě bude dál podporovat globalizaci a volný obchod.

Co se Evropy týče, má pro tamní spojence z NATO více porozumění než Trump. Jediná kritika z jejích úst během kampaně mířila na to, že evropské země nedostatečně monitorují návraty teroristů ze Sýrie a nedělají dost pro potírání této hrozby.

Evropě rozumí nepochybně více než Trump — coby šéfka diplomacie podnikla na starý kontinent přes 60 cest. Podporuje také „zvláštní vztahy“ mezi USA a Británií, i když její postoj k brexitu je spíše rezervovaný — přála si členství LondýnaEU podobně jako Obama.

V oblasti bezpečnosti o sobě exministryně ráda hovoří jako o „tvrdší verzi Baracka Obamy“. Prý by byla daleko razantnější vůči Rusku i Islámskému státu. Na rozdíl od Trumpa ale v kampani neučinila žádné konkrétní prohlášení ohledně své obranné politiky.

S terorismem hodlá bojovat špičkovými technologiemi, nikoli vysíláním dalších vojsk. Žadatele o víza ze zemí podporujících teror by za Clintonové čekal podrobný screening a do zpravodajských služeb by naverbovala daleko více agentů schopných hovořit blízkovýchodními jazyky.

Nebezpečné bezletové zóny

Největší rozdíl mezi Clintonovou a Obamou je v postoji k Sýrii — potenciální prezidentka hodlá prosadit bezletové zóny, což by dramaticky zvýšilo nebezpečí přímého vojenského střetu mezi ruskými a americkými zbraněmi.

V postoji ke střelným zbraním prosazuje plošné profilování a evidování kupujících, včetně účastníků střeleckých soutěží a nejrůznějších show. Současné zákony nařizují tyto kontroly jen v obchodech s federální licencí, a nikoli při nákupech zbraní od soukromníků. Clintonovou v tom podporuje řada skupin volajících po zpřísnění kontroly držení zbraní, i tady ale mohou vzplanout nečekaně velké vášně.

Na policii by prý ihned po nástupu k moci vynaložila půl miliardy dolarů navíc, aby se zkvalitnil výcvik a snížil počet smrtících incidentů mezi strážci pořádku a pachateli, ať už skutečnými, nebo domnělými.

Clintonová volala během kampaně také po zásadní reformě imigračního systému, rozhodně ale nemíní zmíněných 11 miliónů ilegálů vracet. Naopak, hodlá je před deportací uchránit. Právě tyto postoje jí pro dnešní den získaly až 14 miliónů hlasů hispánských voličů.