Hlavní obsah
Odborníci zkoumali genomy virů od 137 pravěkých obyvatel Evropy, Asie a původních Američanů, kteří žili před 10 500 až 400 lety. Na ilustračním snímku je kostrový pohřeb muže z období kultury se šňůrovou keramikou z Kolína (cca 2700-2500 př. n. l.). Foto: Archeologický ústav AV ČR, Praha

Všechny varianty viru hepatitidy B pocházejí z linie, která trápila už pralidi v Americe

Vědci zjistili, že všechny známé varianty viru hepatitidy B pravděpodobně pocházejí z linie nemoci, kterou trpěli již pravěcí lidé na území dnešní Ameriky, ale i Eurasie před více než 10 tisíci lety. Dokazuje to studie, která vystopovala vývoj viru hepatitidy B z pravěku až po současnost. Informovali o tom zástupci Akademie věd ČR.

Odborníci zkoumali genomy virů od 137 pravěkých obyvatel Evropy, Asie a původních Američanů, kteří žili před 10 500 až 400 lety. Na ilustračním snímku je kostrový pohřeb muže z období kultury se šňůrovou keramikou z Kolína (cca 2700-2500 př. n. l.). Foto: Archeologický ústav AV ČR, Praha
Všechny varianty viru hepatitidy B pocházejí z linie, která trápila už pralidi v Americe

Kvůli viru hepatitidy B (HBV) zemře na světě každoročně milion lidí. Nedávné studie archaické DNA prokázaly, že se s ním lidstvo potýká už po tisíciletí. Ale až nový výzkum, jehož výsledky zveřejnil časopis Science, popsal i vývoj tohoto viru a cesty, kterými se po světě v průběhu času šířil.

Hepatitida B je virové onemocnění napadající játra hominoidů, včetně lidských, a způsobuje zánět zvaný hepatitida. Nemoc původně známá jako „sérová hepatitida“ způsobila epidemie v částech Asie a Afriky a je endemická v Číně. Jejím virem byla infikována asi třetina světové populace, tj. více než dvě miliardy lidí, z toho 350 milionů je chronickými nositeli viru. Přenáší se tělesnými tekutinami, zejména pohlavním stykem a z matky na plod a nemá žádný známý zdroj v přírodním prostředí nebo mezi živočichy.
Akutní onemocnění způsobuje zánět jater, zvracení, žloutenku a vzácně smrt. Chronická hepatitida B může nakonec způsobit jaterní cirhózu a hepatocelulární karcinom - smrtelné onemocnění s velmi špatnou reakcí na dostupné druhy chemoterapie. Infekci lze předcházet preventivním očkováním.

Odborníci z celého světa zkoumali genomy virů od 137 pravěkých obyvatel Evropy, Asie a původních Američanů, kteří žili před 10 500 až 400 lety. Ačkoli větší část výzkumu prováděli genetici, vzorkované skelety pocházejí z desítek archeologických výzkumů.

„Naším úkolem je zejména vytipovat dobře datované lokality, zajistit vzorky a určit, které jsou pro naše kolegy ty pravé a správné,“ poznamenal Michal Ernée z Archeologického ústavu AV ČR, který se s dalšími kolegy ze stejné instituce na studii podílel.

„Poté musíme vyzkoumané závěry zasadit do kontextu doby a toho, co o ní víme, abychom určili, jestli vše odpovídá,“ upozornil.

Všechny známé genotypy HBV pocházejí zřejmě z jedné linie, která se šířila mezi prvními Američany a jejich nejbližšími eurasijskými příbuznými zhruba v době, kdy se tyto populace rozdělily
Denise Kühnertová, Institut Maxe Plancka

Výsledky výzkumu podle expertů zrcadlí známé migrace a další důležité demografické události, odhalily se však i nečekané vzorce a přesahy do současnosti.

V Evropě už před více než 10 tisíci lety

Obecně platí, že současné varianty HBV se dělí do devíti genotypů, z nichž dva jsou typické především pro stávající potomky původních Američanů.

„Naše data naznačují, že všechny známé genotypy HBV pocházejí z jedné linie, která se šířila mezi prvními Američany a jejich nejbližšími eurasijskými příbuznými zhruba v době, kdy se tyto populace rozdělily,“ vysvětlila Denise Kühnertová, vedoucí výzkumné skupiny a supervizorka studie, která působí v německém Institutu Maxe Plancka.

Šíření viru se dále větvilo. Výsledky vypovídají totiž i o tom, že virus se v Evropě nečekaně vyskytoval už před více než 10 000 lety, tedy předtím, než se zde začalo šířit zemědělství.

„O mnohých lidských patogenech si myslíme, že se objevily poté, co se začal využívat a šířit zemědělský způsob života, ale HBV očividně ovlivňoval už pravěké populace lovců-sběračů,“ uvedl Johannes Krause, ředitel Oddělení archeogenetiky ze zmíněného německého institutu.

Po rozšíření neolitického způsobu života (mladší doba kamenná) se podle AV ČR v Evropě objevily nové typy HBV, zřejmě od prvních zemědělců, a nahradily ty původní - v souladu s genetickou změnou u obyvatel Evropy. Ty pak v Eurasii převládaly po dobu téměř 4000 let, a to navzdory tomu, že se výrazně změnil genetický profil obyvatel Eurasie v souvislosti s expanzí pasteveckých populací ze stepí východní Evropy před 5000 lety.

Kolaps a „znovuzrození“ pravěké varianty HBV

Vědci zároveň zjistili, že ve druhé polovině 2. tis. př. n. l. náhle poklesla rozmanitost variant HBV v západní Eurasii. Stalo se tak v období velkých kulturních změn zahrnujících kolaps vyspělých společností doby bronzové ve východním Středomoří.

Z jakého důvodu k tomu došlo, bude předmětem dalšího zkoumání. Ukazuje to každopádně na důležitou změnu epidemiologické dynamiky na obrovském území.

Všechny pravěké varianty HBV, které se poté objevily v západní Eurasii, patří k novým liniím, které v tomto regionu převládají dodnes.

Zdá se ale, upozorňují badatelé, že právě jedna z původních pravěkých variant přetrvala a vyvinula se ve vzácný genotyp, který se „znovuzrodil“ zřejmě během šíření viru HIV. Proč? I to může odhalit až další zkoumání.

V tomto konkrétním případě se jedná o tzv. variantu G, která se vyskytovala spolu s dalšími variantami v euroasijském prostoru v době mezi příchodem prvních zemědělců do Evropy (u nás cca 5400 př. n. l.) a sklonkem 2. tisíciletí př. n. l. (mladší doba bronzová).

„Tyto pravěké varianty HBV byly poté opět téměř kompletně nahrazeny jinými (dnes v Evropě převládají varianty A a D). Varianta G přetrvala neznámo kde jako zcela minoritní až do současné doby, kdy se objevila jakoby znovu, překvapivě v souvislosti s lidmi nakaženými HIV. Daná varianta G se tedy do Ameriky dostala až v moderní době,” objasnil Ernée pro Novinky.

(Ernéem zmiňované varianty A, D a G jsou pořád varianty hepatitidy B, nikoli přímo nemoci hepatitida A, hepatitida D či hepatitida G - pozn. red.)

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků