Článek
Na katastrálním území Hořenic byl objeven polykulturní sídelní areál, kde jsou zastoupeny nálezy nadzemních struktur domů, jež jsou předběžně datovány do období neolitu (mladší doba kamenná), ke kterým náleží také sídlištní jámy, zásobnice a hliníky.
Zchátralá kasárna v pevnosti Josefov čeká obnova za 1,2 miliardy
Další nálezy z území pocházejí z doby železné, k její starší etapě (halštatská kultura) patří dvě polozahloubené chaty, v jedné z nich se nacházela pec. K její mladší etapě (laténská kultura) náleží několik objektů a nález skleněného náramku.
Pohled na síť čtvercových sond v mocném hradištním kulturním souvrství, ve které archeologové zachytili tři horizonty původního povrchu a řadu objektů.
Na katastrálním území Jaroměře pak byly odkryty nálezy ze středověku, a to zahloubené sídlištní objekty z druhé poloviny 12. až první poloviny 13. století – z tzv. pozdně hradištního období.
Více kultur najednou
Také na území Čáslavek evidují vědci polykulturní archeologickou lokalitu.
„Předběžně nejstarší jsou nálezy náležící době halštatské (800–450 př. n. l.) zastoupeny sídlištními jámami. Dále je zde zastoupena doba laténská (450–50 př. n. l.) sídlištními jámami různého charakteru, ale i pěti polozahloubenými chatami, z nichž některé zřejmě nesloužily pouze k bydlení, ale také jako skladiště či dílny pro výrobu keramických předmětů. Tyto hypotézy jsou ve stadiu ověřování dalšími metodami,“ vysvětlila archeoložka Sylva Tichá Bambasová.
Jeden z laténských sídlištních objektů s otvory v dokumentovaném profilu po odběru přírodovědeckých vzorků
K tomuto období náleží zřejmě nejvzácnější nález z této lokality, kterým je dvoukomorová vertikální pec s podpěrným středovým pilířem.
„Jedná se o konstrukční řešení, které není pro laténské hrnčířské pece na sever od Dunaje typické. Setkáváme se s ním ovšem u pecí známých z Karpatské kotliny, odkud se znalost těchto zařízení šířila dále na sever, tedy i na naše území,“ poznamenala Tichá Bambasová.
Vypreparovaná laténská hrnčířská pec připravená k fotografické dokumentaci
Jedna z pecí zachycených v souvrství
Dalším zajímavým zjištěním je existence silné vrstvy zeminy, která se zde ukládala za působení environmentálních i antropogenních faktorů. V ní se objevují archeologické objekty předběžně datované do pozdně hradištního období ve třech výškových úrovních této uložené vrstvy. Z tohoto období pochází též šest jámových keramických pecí.
Archeologové odhalili v jihočeské trase D4 pravěká sídliště a hroby. Výzkum i stavba pokračují
Mezi nejmladší nálezy patří podle odborníků z UHK zbytky novověkých cest, jejichž průběh a podobu zjištěnou výzkumem lze ztotožnit s vyobrazeními na mapách II. a III. vojenského mapování.
Pohled na souvrství, ve kterém se zachovaly tři úrovně sídliště z hradištního období.
Podle mluvčího hradecké školy Jakuba Nováka již byla většina trasy obchvatu tímto výzkumem prozkoumána, tudíž pro samotnou stavbu je tedy jeho plocha „vyčištěna“ od archeologických nálezů.
„Nedozkoumána zůstala jen lokalita na katastrálním území Hořenice, a to pouze z důvodu majetkoprávních sporů mezi ŘSD a vlastníkem dotčených pozemků,“ uzavřel Novák.
Pohled na okraj Labské nivy, na jejímž okraji byl zachycen slovanský sídlištní objekt.
