Hlavní obsah
 

V kráteru izraelské pouště simulují pobyt lidí na Marsu

V obrovském kráteru v izraelské Negevské poušti začala simulace života na Marsu. Mise, jejíž součástí budou testy technického vybavení a která má studovat dopad izolace na chování astronautů, se účastní šestičlenná skupina - pět mužů a jedna žena - z Rakouska, Německa, Izraele, Portugalska, Nizozemska a Španělska. Informují o tom agentury AFP a Reuters.

 
V kráteru izraelské pouště simulují pobyt lidí na Marsu

Rakouské vesmírné fórum ve spolupráci s izraelskou vesmírnou agenturou vybudovalo prototyp základny, která by sloužila astronautům na rudé planetě. Nachází se v 500 metrů hlubokém a 40 kilometrů širokém kráteru Machteš Ramon v Negevské poušti na jihu Izraele.

Mise s názvem Amadee-20 byla původně plánovaná na loňský rok, kvůli pandemii covidu-19 ale byla odložena.

Machteš je jedinečný geologický kráterovitý útvar, který se nachází pouze v Negevské poušti v Izraeli a při východní části Sinajského poloostrova. Daný útvar je ze tří stran ohraničený a ze čtvrté otevřený. Otevřenou stranou pak odtéká voda, která do kráteru spadne v podobě srážek. Jedná se o pozůstatek dřívější existence moře, které dokládá sedimentace vápence a dolomitu při svrchních vrstvách machteše, jež původně tvořily mořské dno. Pod těmito sedimenty jsou pak vrstvy pískovce, nachází se zde i čedič. Na celém světě najdeme pouhých sedm machtešů: šest v Izraeli, jeden je v Egyptě. Nejznámější a největší je právě Machteš Ramon.

Kráter a kamenitá poušť s odstíny okrové a oranžové připomínají krajinu na Marsu. Na videu výše vidíme např. i autonomní rover, jsou tam ale i solární panely a další zařízení.

Evidentní je však mj. rozdíl v teplotách. „Tady máme teploty mezi 25 a 30 stupni Celsia. Na Marsu je minus 60 stupňů Celsia a v tamní atmosféře se nedá dýchat,“ poznamenal Rakušan Gernot Grömer, který na misi dohlíží.

„Analogoví astronauti“

Skupina šesti „analogových astronautů“, což je výraz používaný k popisu lidí, kteří na Zemi simulují podmínky dlouhé mise ve vesmíru, bude v této stanici žít odříznuta od okolního světa do konce října. Ven přitom budou smět jen ve skafandrech, jako by byli na Marsu.

„Je to splněný sen,“ přiznal Izraelec Alon Tenzer. „Pracujeme na tom již několik let a jsem velmi rád, že jsem tady,“ řekl agentuře AFP.

Celá skupina je tvořena dobrovolníky. Museli však uspět v náročných testech fyzické a psychické zdatnosti. Při misi provedou řadu testů, včetně testu prototypu dronu, který pracuje bez GPS, a zkoušky automatizovaných vozítek, která jsou poháněna větrnou a sluneční energií a která mají sloužit ke zmapování okolního terénu. Cílem mise bude rovněž studovat lidské chování a dopad izolace na astronauty.

„Soudržnost skupiny a jejich schopnost spolupracovat bude pro přežití na Marsu klíčová," pokračoval Grömer. „Je to jako manželství s tím rozdílem, že v manželství můžete odejít, ale na Marsu ne,“ dodal.

Mezi účastníky je jen jedna žena, Němka Anika Mehlisová. „Otec mě jako malou bral do muzea vesmíru. Když jsem zjistila, že fórum hledá analogové astronauty, řekla jsem si, že se musím přihlásit,“ uvedla.

Rakouské vesmírné fórum, což je soukromá organizace tvořená leteckými specialisty, již zorganizovalo 12 podobných misí, naposledy v Ománu v roce 2018. Na zřízení solární energií poháněné základny spolupracovalo s izraelským výzkumným centrem D-MARS.

Podmínky uvnitř kapsle jsou skromné, astronauti mají k dispozici malou kuchyni a palandy, většina základny je určena k vědeckým experimentům. Jejich výsledky by se jednoho dne mohly ukázat jako klíčové, jelikož americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) chce v průběhu let 2030 až 2040 dostat lidskou posádku na Mars a zpět (Číňané dokonce hovoří o roku 2033 - pozn. red.).

Riziko zavlečení pozemských bakterií na rudou planetu

Mehlisová, která studovala mikrobiologii, se bude zabývat tím, co by se stalo v případě zavlečení pozemských bakterií na Mars, což by představovalo riziko vyhlazení jakéhokoliv potenciálního života na rudé planetě.

„Byl by to obrovský problém,“ upozornila s tím, že tato otázka je jednou z hlavních výzev dobývání vesmíru.

„Co zde děláme, je příprava velké mise, největší cesty, kterou naše společnost kdy podnikla, jelikož Mars a Země jsou od sebe 380 milionů kilometrů v nejvzdálenějším bodě. Domnívám se, že první člověk, který bude kráčet po Marsu, se již narodil,“ uzavřel Grömer.

Česká stopa

Zajímavostí je, že celý projekt má i českou stopu, a to v podobě technologie pro vzdálené řízení jednoho z testovaných vozítek.

„Náš brněnský technologický startup Roboauto, který vyvíjí technologie pro autonomní a dálkové řízení strojů, dodává právě dálkové (teleoperované) řízení do jednoho z pásových dopravníků,“ sdělil Novinkám ředitel dané firmy Martin Králík s tím, že samotný dopravník vyrábí rakouská společnost Mattro.

Brněnský technologický startup Roboauto, který vyvíjí technologie pro autonomní a dálkové řízení strojů, dodává dálkové (teleoperované) řízení do jednoho z pásových dopravníků.

Foto: Roboauto

„Analogoví astronauti ho řídí ze dvou našich řídících stanic. Jedna je přímo na místě experimentu (‚na Marsu'), druhá v simulovaném řídícím centru v Rakousku (‚na Zemi'),“ dodal.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků