Hlavní obsah
Ilustrační snímek Foto: Profimedia.cz

V drůbežích farmách dřímá další pandemie, varují odborníci

Průmyslová produkce kuřat může postupně připravovat půdu pro další pandemii. Po světových farmách a velkochovech totiž koluje nejméně osm typů ptačí chřipky, které mohou být přenosné a potenciálně smrtelné i pro člověka. Hypoteticky by to v budoucnu mohlo přinést možná ještě horší světovou situaci než koronavirus, upozorňuje článek britského deníku The Guardian.

Ilustrační snímek Foto: Profimedia.cz
V drůbežích farmách dřímá další pandemie, varují odborníci

Loni v prosinci najednou začaly stavy 101 tisíce brojlerů na obrovské slepičí farmě poblíž města Astrachaň, na jihu evropské části Ruska, kolabovat a hynout. Testy ukázaly, že tam začal řádit relativně nový kmen smrtelné ptačí chřipky známý jako H5N8. Během několika dní tak bylo následně v závodě Vladimirskaja narychlo poraženo na 900 tisíc kusů drůbeže, aby se zabránilo šíření epidemie.

Samotná H5N8 je přitom jen jedna varianta ptačí chřipky, která usmrtila tisíce kuřat, kachen a krocanů v padesáti zemích světa. Ovšem „incident Astrachaň“ přinesl ještě něco jiného –⁠ první přenos kmene viru ptačí chřipky A(H5N8) na člověka.

Konkrétně byla nákaza odhalena u pěti žen a dvou mužů ze 150 tamních pracovníků. Nakazilo se tedy sedm lidí, byť jejich onemocnění mělo mírný průběh.

Nepřehlížet kvůli covidu jiné hrozby

Světová zdravotnická organizace (WHO) na to sice byla upozorněna, ale vzhledem k vrcholu pandemie covidu tomu byla věnována jen malá pozornost, píše The Guardian.

„Vědci ze Státního výzkumného střediska pro virologii a biotechnologii zjistili ptačí chřipku u sedmi pracovníků drůbežárny v Rusku, kde byl v prosinci loňského roku zaznamenán výskyt viru mezi ptactvem,“ oznámila podle agentury TASS letos v únoru tisková mluvčí ruské Federální služby pro dohled nad ochranou práv spotřebitelů a blahobytem lidí Anna Popovová.

Nebezpečný typ H5N6 v Číně

Letos již nemáme žádné zprávy o lidských infekcích H5N8, nicméně organizace WHO začala minulý týden s obavami hledět na Čínu, kde jiná varianta ptačí chřipky známá jako H5N6 nakazila 48 lidí od doby, kdy byla poprvé identifikována v roce 2014. Většinou šlo o lidi pracující na kuřecích farmách a více než polovina z nich v posledních týdnech zemřela.

WHO a čínští virologové vyzývají vlády, tedy nejen tu čínskou, aby zvýšily svoji ostražitost. „Pravděpodobnost šíření z člověka na člověka je malá, nicméně je naléhavě zapotřebí širší geografické sledování v postižených oblastech v Číně i v okolí, aby bylo možné lépe porozumět riziku a nedávnému nárůstu přelévání na člověka,“ konstatovala zdravotnická organizace.

Začátkem tohoto měsíce identifikovalo Čínské centrum pro kontrolu nemocí několik mutací ve dvou nedávných případech H5N6.

„Šíření viru H5N6 je nyní vážnou hrozbou pro drůbežářský průmysl a lidské zdraví,“ uvedli v prohlášení ředitel zmíněného centra Kao Fu a děkan Š' Wej-feng ze Shandong First Medical University, lékařské fakulty v provincii Šan-tung.

Neregulace, stres, bakterie, nemoc

WHO má podezření, nikoli však důkaz, že covid-19 je spojen s intenzivním chovem zvířat v mnoha stěží regulovaných farmách a trzích s divokou zvěří v jihovýchodní Asii. Významná ohniska za posledních 30 let, včetně tzv. Q horečky v Nizozemsku a vysoce patogenních ohnisek ptačí chřipky, byla spojena s intenzivním chovem hospodářských zvířat.

Z vědeckých důkazů vyplývá, že chování zvířat ve stresových podmínkách, zejména např. v přeplněném klecovém chovu, vyvolává krize a je zdrojem mnoha nakažlivých chorob. Tyto chovatelské prostory fungují vlastně jako jakýsi „epidemický most“ mezi divokými zvířaty a lidskými infekcemi.

Slepice chované pro produkci masa se označují jako brojleři, resp. kvůli nízkému věku při porážce (cca 30 až 50 dní) jako brojlerová kuřata. Odhaduje se, že na světě se chová přes 20 miliard brojlerů. Zároveň se ve světě chová třeba 700 milionů prasat.

Zneužívání antibiotik, přecpané chovatelské prostory a genetická podobnost mezi zvířaty vytvářejí ideální podmínky pro mnoho bakterií, virů a další patogeny, které se v těchto podmínkách spojují, mění, šíří a pak jsou schopny přeskočit i na lidi, uzavírá The Guardian.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Související články

Výběr článků