Hlavní obsah
 

Ruský modul Nauka už zdárně kotví u ISS, způsobil tam ale komplikace

Ruský víceúčelový modul Nauka se ve čtvrtek úspěšně připojil k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Konkrétně v 15:29 SELČ ke staničnímu modulu Zvezda, o tři minuty později, než bylo plánováno. Projekt Nauky, která má sloužit především jako vědecká laboratoř, provázely mnohaleté odklady. A potíže přišly i nedlouho po dokování.

 
Ruský modul Nauka už zdárně kotví u ISS, způsobil tam ale komplikace

Ruská vesmírná korporace Roskosmos podle agentury AFP nejprve informovala, že systémy samotné stanice i modulu Nauka fungují, jak mají.

Nečekané spuštění motorů

Asi tři hodiny po zakotvení modulu ale posádka ISS ohlásila, že se nečekaně spustily jeho motory. Americký vesmírný úřad NASA uvedl, že spuštěné motory vychylovaly stanici z její polohy o 45 stupňů.

Aby astronauti vyvážili pohyb, nastartovali motory také v ruském segmentu stanice. Po tomto zásahu se orbitální komplex navrátil do své původní pozice. Kontakt pozemních týmů s posádkou na ISS se během incidentu dvakrát na několik minut přerušil, nikomu z astronautů však bezprostředně nehrozilo nebezpečí, jak upřesnil představitel NASA Joel Montalbano.

Mnohaleté odklady

Dvaadvacetitunový laboratorní modul Nauka vynesla minulý týden na oběžnou dráhu raketa z kazašského kosmodromu Bajkonur. Má poskytnout více prostoru pro vědecké experimenty i samotnou posádku.

Původní plán počítal s vynesením do vesmíru v roce 2007, kvůli technickým problémům byl však start několikrát odložen. V roce 2013 experti našli závadu na palivovém systému, který se musel složitě a s velkými náklady vyměnit. Modernizací a opravami mezitím prošly i další systémy.

Nauka je prvním novým modulem v ruské části ISS od roku 2010.

„Kosmonauti nyní budou muset provést minimálně šest výstupů do volného kosmického prostoru ke zprovoznění Nauky. Vše by se mělo vydařit snad do konce listopadu,“ připomněl odborník na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře.

Nauka nahradila modul Pirs, který sloužil jako spojovací uzel a přechodová komora. Ten se od vesmírné stanice odpojil v pondělí a posléze zanikl v zemské atmosféře nad Tichým oceánem.

Nový přírůstek na orbitální stanici má rozšířit technické a provozní schopnosti jejího ruského segmentu. Poskytne spojovací uzel pro pilotované lodě Sojuz a nákladní plavidla Progress, umožní přečerpávat palivo z nádrží lodí Progress na ISS, řídit orientaci stanice vlastními motory, vyrábět kyslík pro šest lidí a regenerovat vodu z moči.

Modul je vybaven i evropským robotickým ramenem ERA, které umožní manipulace na vnější straně orbitální laboratoře bez potřeby pracovních směn posádky v otevřeném vesmíru.

Odklad zkušebního letu lodi Starliner. Kvůli Nauce

Aktuálně se navíc objevila zpráva, že NASA odložila z pátku 30. července nejméně do 3. srpna testovací start kosmické lodi CST-100 Starliner, která má v budoucnu dopravovat posádky na ISS. Loď, kterou vyvinula společnost Boeing, měla vynést raketa Atlas V z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě, let se měl uskutečnit bez posádky.

Důvodem pro odklad startu má být zmíněný problém s fungováním modulu Nauka, jehož nečekaně spuštěné motory vychýlily celý komplex na oběžné dráze z jeho normální letové polohy na nejméně 45 minut. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters.

Podle Václavíka navíc tomuto letu rakety nepřál ani výhled počasí.

Starliner každopádně má v rámci testovací mise dopravit náklad na ISS a zhruba za necelý týden přistát zpět na Zemi. Aktuální plánovaný let měl být již druhým pokusem.

První test této lodi v prosinci 2019 s předpokládaným přistáním na ISS se nezdařil. Loď se nedokázala dostat na stanovenou oběžnou dráhu, a nemohla se proto k ISS přiblížit. O dva dny později alespoň zdárně přistála v poušti v Novém Mexiku. Neúspěch podle sdělení společnosti způsobily chyby v softwaru.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků