Článek
„Dnes jsem navštívil Karlovarský kraj a po cestě jsem navštívil tři čerpačky a nestačil jsem se divit. Proto bych chtěl vyzvat hlavní dvě sítě čerpacích stanic Orlen a MOL, které mají dohromady podíl na trhu padesát až padesát pět procent, takže jsou dominantní, aby nezneužívaly stávající situaci v zásobování pohonnými hmotami z titulu vzniklé íránské krize. Cena 51,90 koruny za naftu je nehorázná,“ uvedl.
Doplnil, že podle jeho odhadů mají hrubou marži ve výši deset korun za litr. „Proč máte u vašich stejných čerpaček mimo dálnice a hlavní obchvaty o tři koruny nižší cenu? To je neakceptovatelné,“ prohlásil.
Podle jeho slov se dlouho hovoří o podezření na kartel na dálnicích a hlavních tazích. „Takže doufám, že antimonopolní úřad bude konat,“ vzkázal největším provozovatelům čerpacích stanic v zemi.
Zároveň upozornil, že státní síť čerpacích stanic Čepro má průměrnou cenu nafty 45,50 Kč. „Děkujeme, že situaci nezneužijete a okamžitě snížíte tyhle nehorázné ceny, které jsou na hlavních tazích a dálnicích podivně stejné,“ dodal premiér.
„Česká republika patří mezi nejvíce konkurenční trhy v Evropě - má jeden z nejvyšších počtů čerpacích stanic na obyvatele, což vytváří silný cenový tlak napříč celým sektorem,“ uvedl Mikuláš Duda, manažer komunikace společnosti MOL.
„Ceny pohonných hmot se odvíjejí především od vývoje na mezinárodních trzích s ropou a ropnými produkty, přičemž významný vliv mají také daně - zejména spotřební daň a DPH, které tvoří podstatnou část konečné ceny pro motoristy,“ dodal.
„Orlen Unipetrol podniká v souladu se zákony a ceny na čerpacích stanicích jsou určovány trhem, stejně jako u ostatních účastníků trhu. Společnost nekomentuje výroky představitelů vlády pro média. Plně spolupracujeme s ministerstvem financí, kterému zasíláme každý týden transparentní cenový report,“ sdělil mluvčí Unipetrolu Pavel Kaidl.
Ceny stoupají
Nafta by podle analytiků, které Novinky oslovily, mohla už během pár dní být nejdražší v historii a stát v průměru více než padesát korun za litr.
Někteří představitelé vládní koalice v uplynulých dnech říkali, že by stát měl přistoupit k dalším opatřením, pokud pohonné hmoty budou stát víc než právě 50 korun za litr. Ministerstvo financí na to dosud pouze reagovalo sdělením, že primárním ukazatelem je celorepublikový cenový průměr, nikoliv „lokální extrémy“.
Na čtvrteční dotaz Novinek, zda při průměrné ceně nafty nad 50 korun už stát zasáhne, podobně jako se snaží ceny paliv krotit další země v Evropě, ministerstvo financí neodpovědělo.
Ještě v úterý ale uvedlo, že situaci monitoruje, čas na další opatření nad rámec denních kontrol marží prodejců a distributorů pohonných hmot však zatím nenastal.
Opoziční ODS navrhuje kvůli zdražování pohonných hmot snížení spotřební daně o 1,70 koruny na litr. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítla. Opatření by podle ní bylo nákladné pro státní rozpočet a zároveň by nepřineslo zásadní přínos pro řidiče. Navíc by to vyžadovalo změnu zákona, takže by přijetí změny trvalo dlouho, uvedla.
Snížení daní by podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nepřineslo kýžený efekt, na rozdíl od zásahu státu do regulované složky u plateb za elektřinu, ke kterému vláda přistoupila od ledna.
„Když to uděláme s benzínem nebo s naftou a sníží se spotřební daň, ve finále nemáme kontrolu, že se to projeví v konečné ceně. Každá koruna snížení daně by stát přišla na miliardy korun a efekt by nemusel nastat,“ řekl Novinkám ministr.
Dodal, že kdyby byla situace neúnosná, může stát podle něj nadále reagovat snížením regulované složky elektřiny.
