Článek
Ománský konzul přiznal v minulých dnech Novinkám, že údery Íránu na Omán způsobily šok. Zasažen byl i zásobník ropy ve městě Salála a šokovaní turisté mohli vidět stoupat k nebi černý dým: „Šok to byl v každém případě, protože se nic takového nečekalo. Od prvního okamžiku se očekávalo, že Omán bude absolutně ušetřen. Je ale vidět, že se situace eskaluje, Izraelci nejsou pod kontrolou. Trump pomalu už neví, co se kde děje.“
Nebyl to první šok. Stejně tak byl sultanát zaskočen ještě předtím, když v sobotu ráno 28. února zaútočily ze vzduchu Izrael a USA na Írán, řekl Vaněk: „To byla víc než facka. Podle mého názoru to ministr zahraničí Sajjíd Badr bin Hamad Al Busajdi dodneška nerozchodil. Je to absolutní ztráta důvěry vůči americké straně, protože zástupci americké strany, kteří se jednání účastnili, už dosáhli fáze, jež směřovala k nějaké dohodě, a bylo to ze dne na den pryč. Tento postup vyvolává v Ománu nedůvěru.“
Honorární konzul připomněl, za jaké situace začaly americko-izraelské údery: „Bylo to krátce po jednáních v Ženevě a v pondělí 2. března měla pokračovat jednání ve Vídni na Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE). Když však v sobotu nad ránem začal útok, celé jednání se zastavilo. Myslím si, že celý svět je ze situace v šoku.“
Írán potřebuje zprostředkovatele
Vaněk se přesto domnívá, že navzdory facce, kterou Omán dostal, bude stejně hrát klíčovou roli v dalších jednání o ukončení bojů. Už nyní se v tomto směru angažuje: „Dnes je situace taková, že ministr zahraničí velmi intenzivně vyjednává na všechny světové strany jak s arabskými zeměmi, tak s nejvyššími evropskými představiteli, jedná s Američany a samozřejmě je v denním kontaktu s Íránem, s Teheránem.“
„Občas do toho vstoupí i sultán. Roste tlak na zahájení rozhovorů, které by měly celý problém přesunout do diplomatické polohy a zastavit boje. Omán se pak stane středobodem dění,“ dodal.
Sultanát má dlouhodobé dobré vztahy s Íránem a Teherán si ho pro jednání vybírá. „Americká jednání o íránském jaderném programu probíhají v Ománu už desetiletí. Konala se tam už za sultána Kábúse bin Saída. Na Omán se dá spolehnout,“ připomíná honorární konzul a zdůrazňuje, že Omán vystupuje jako neutrální.
Proto taky nečelí tak tvrdým úderům ze strany Teheránu jako okolní země: „Írán pořád potřebuje někoho, přes koho může jednat. Musí mít někoho v záloze. Západ by určitě volil někoho jiného, ale Írán nikoho jiného neakceptuje. Bude to moci být jedině Omán, prostřednictvím kterého budou moci začít nějaká jednání.“

