Hlavní obsah

Pluto se zrodilo s tekutým oceánem uvnitř. A zřejmě nebylo samo

Nový výzkum naznačuje, že Pluto mělo při svém zrodu pod povrchem oceán, který v průběhu času pomalu zamrzával. Tato zjištění, na která upozornila agentura Reuters, jsou založena na analýze fotografií povrchu Pluta pořízených americkou sondou New Horizons. Ty ukazují rozsáhlé hřebeny a prohlubně odpovídající tomu, jak se trpasličí planeta rozšiřovala, když její oceán zamrzal.

Pluto se zrodilo s tekutým oceánem uvnitř. A zřejmě nebylo samo

Předpokládá se, že Pluto má i v současnosti pod tenkým ledovým povrchem a následným pláštěm vodního ledu oceán, uvádí studie publikovaná v červnovém vydání odborného žurnálu Nature Geoscience.

Studie naznačuje, že tepelná energie, která zohledňovala existenci tekutého oceánu, pocházela z kolizí vesmírných kamenů, které dopadaly na Pluto, jak se planeta formovala. Teplo mohly též produkovat radioaktivní prvky ve skalách.

„Útvary pozorované na povrchu spíše odpovídají počátečnímu ‚horkému scénáři' s tekutým oceánem, který pak začal více zamrzávat, než ‚studenému scénáři' s pozdějším tajícím ledem,“ shrnul podle webu ScienceAlert hlavní autor vědeckého textu o novém bádání Carver Bierson z americké Kalifornské univerzity v San Diegu.

Oceány ve Sluneční soustavě

Výzkum naznačuje, že další velké objekty v tzv. Kuiperově pásu (oblast Sluneční soustavy rozprostírající se od oběžné dráhy Neptunu; jde o podobné seskupení těles jako hlavní pás planetek, ale mnohem větší – pozn. red.), z nichž největší jsou Pluto, Eric, Haumea a Makemake, možná také kdysi měly i na svých površích oceány, moře či jiné plochy s tekoucí vodou.

Předpokládanou skutečnost, že se pod povrchem Pluta ukrýval či dokonce stále ukrývá oceán, tvrdí astronomové už déle. Trpasličí planeta Pluto je asi 4,6 miliardy let stará a nevyskytuje se v blízkosti žádného plynného obra, který by ji mohl zahřívat přílivovými silami. Proto měl zdejší oceán před miliony let zcela zamrznout, jenže už například loňská studie naznačila, že tomu tak není.

Pro zajímavost stojí za připomenutí, že ředitel amerického kosmického úřadu NASA Jim Bridenstine, když loni mluvil o misích na Měsíc, vzbudil pozornost svým tvrzením „mimo téma”, že Sluneční soustava má stále devět planet, jelikož nejmenší z nich, Pluto, není „trpasličí planeta“, nýbrž planeta plnohodnotná.

Plutu status planety odepřela v roce 2006 Mezinárodní astronomická unie na svém valném shromáždění v Praze poté, co bylo v našem hvězdném systému objeveno více podobně velkých těles, jako jsou třeba Ceres nebo Eris.

S tím se však Bridenstine odmítá smířit. Stávající definici planet považuje za „nejasnou“, podle něj musí být založena na „specifických vlastnostech“. Je přesvědčený, že klasifikaci Pluta je nutné znovu zvážit v souvislosti s poznatky získanými právě při misi New Horizons, v jejímž rámci sonda roku 2015 poprvé proletěla v blízkosti tohoto tělesa.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků