Hlavní obsah
Ilustrační fotografie. Foto: Profimedia.cz

Černoch psaný s velkým „Č“? U češtiny taková debata moc nehrozí, míní lingvista

Významná média mohou mít sílu měnit pravopis, když budou psát v angličtině slova „černoch“ či „běloch“ s velkými písmeny, řekl Novinkám šéf Ústavu pro jazyk český Martin Prošek, sám ale u češtiny něco podobného nečeká. Poukázal na odlišnost obou jazyků i prostředí, kde se používají. Ke změně pravopisu se rozhodly některé významné zahraniční mediální domy.

Ilustrační fotografie. Foto: Profimedia.cz
Černoch psaný s velkým „Č“? U češtiny taková debata moc nehrozí, míní lingvista

„Je zřejmé, že uvedená pravopisná změna reaguje na aktuální společenské dění a dané způsoby psaní budou spojovány se silnými hodnotovými a společenskými postoji,“ uvedl Prošek pro Novinky.

Některá americká média včetně renomované agentury AP se nedávno rozhodla, že budou psát slovo „Black“ (černý) v kontextu kultury a rasy velkým B. Učinila tak v reakci na protesty proti rasové nerovnosti a diskusi, která je doprovázela.

AP není sama, kdo se rozhodl pro změnu pravopisu, třeba CNN, Fox News a další média ale budou psát i slovo „White“ (Bílý) v kontextu kultury a rasy s velkým počátečním písmenem, zatímco u AP zůstane malé.

Podle Proška se teprve uvidí, co přesně bude změna u daných slov pro příslušné společenství znamenat, zda naplní společenská očekávání a u kolika lidí to nakonec bude. V Česku podle něj nelze takovou debatu vyloučit, ale spíš ji nečeká – kvůli prostředí i odlišnosti obou jazyků.

„Jsou to dva zcela autonomní systémy, a proto z pohledu českého systému samotného a z pohledu potřeb českého jazykového společenství neexistuje potřeba revidovat psaní slov ‚černoch‘ a ‚běloch‘ nebo ‚černý‘ a ‚bílý‘ jakožto ekvivalentů anglických slov, o kterých je řeč,“ poznamenal.

Pokud by k takové debatě přece jen došlo, byla by to podle něj spíš reflexe dané pravopisné změny v anglicky mluvícím prostředí.

„Naše společnost má jinou národnostní a etnickou skladbu, tudíž i jiné problémy s ní spojené. Z praxe jazykové poradny můžeme uvést obdobný příklad ‚transferu‘ konotací spojených s určitým slovem z jedné kultury do druhé. Jazyková poradna obdržela dotaz, zda je v českém prostředí přijatelné používat slovo ‚černoch‘, když v anglickém prostředí jeho ekvivalent není neutrální. Na to je třeba odpovědět, že slovo ‚černoch‘ je v českém prostředí užíváno jako neutrální, na rozdíl od dnes již jednoznačně hanlivého výrazu ‚negr‘,“ popsal Prošek.

Martin Prošek, ředitel Ústavu pro jazyk český.

Foto: Stanislava Kyselová, AV ČR

Šéf Ústavu pro jazyk český v této souvislosti připomněl jednu změnu, která v češtině proběhla opačným směrem. Jde o slovo „indián“, které se psávalo s velkým I.

„Došlo k opačnému procesu, protože je indián vnímán jako příslušník antropologické skupiny, nikoli jako národnost. Tedy změna zpět na velké písmeno by přinesla jedině zmatek, protože velké písmeno zde má prostě jinou funkci, než by byl záměr,“ vysvětlil Prošek.

Souboj argumentů

Rozhodnutí amerických médií doprovázely nejrůznější argumenty, proč je dobré, aby to které slovo mělo takové a takové počáteční písmeno.

„Souhlasíme, že barva pleti bílých lidí hraje roli v systémové nerovnosti a nespravedlnosti, a chceme, aby naše žurnalistika tento problém do hloubky zkoumala,“ uvedl viceprezident AP John Daniszewski. „Psát slovo ‚White‘ s velkým písmenem by mohlo legitimizovat názory bělošských rasistů, kteří toto slovo s velkým písmenem používají,“ dodal.

Naproti tomu kritici rozhodnutí psát „bílý“ s počátečním malým písmenem –mezi něž patřila i řada černošských akademiků či žurnalistů – namítali, že takhle jde změna v důsledku proti černým, protože naznačuje, že bílí jsou původní rasa.

Profesor filozofie z Newyorské univerzity Kwame Anthony Appiah uvedl, že psaní slova bílý s velkým písmenem by naopak rasistům „vzalo vítr z plachet“.

Vliv médií a univerzit větší než v ČR

Ale lze vůbec změnit pravopis jen rozhodnutím médií?

„U různých jevů je utváření jejich norem různé, ale obecně platí, že společným rysem změny normy je určitý tlak úzu, tj. toho, jak se s daným jevem reálně zachází v praxi. V anglicky mluvícím prostředí je při utváření normy tradičně silnější právě vliv určitých prestižních médií, renomovaných nakladatelství, univerzitních pracovišť – spíše než vliv centrálních či národních institucí typu jazykovědných ústavů,“ odpověděl Prošek.

Ani v České republice ale nejsou podle něj podobné instituce zcela bez vlivu. Připomněl, že si některá vydavatelství či nakladatelství vytvářejí vlastní paralelní pravidla k těm oficiálním nebo ustanoví, že je-li někde výběr z několika variant, bude preferována právě ta jedna konkrétní.

Silnější je pak vliv médií u jevů nových či dosud nekodifikovaných. „U těchto jevů je to, jak s ním naloží média, skutečně poměrně silným normotvorným činitelem,“ prohlásil Prošek.

Poznamenal ale zároveň, že spekulovat o dopadu případné změny u nás provedené pod vlivem anglického prostředí není rozumné. „Takové prognózy jsou ošemetné, nemusejí se naplnit a s odstupem pak mohou vyznít naivně či směšně,“ uzavřel.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Související články

Výběr článků