Hlavní obsah
Joe Biden Foto: ČTK/AP

Joe Biden

Od 20. ledna 2021 stojí Joe Biden v čele Spojených států amerických. Svého zvolení dosáhl po neúspěšných kandidaturách v letech 1988 a 2008. Dříve působil 8 let jako viceprezident a 36 let jako senátor za stát Delaware.

Joe Biden Foto: ČTK/AP
Joe Biden

Joe Biden se narodil v roce 1942 ve městě Scranton v Pensylvánii, na kterou má stále silné vazby. Ty ho pojí také se státem Delaware, kam jeho rodina přesídlila, když bylo Bidenovi 11 let. Někdejší demokratický viceprezident Spojených států patří ve svých 77 letech k nejzkušenějším politikům demokratické kandidátky.

V Senátu poprvé usedl již v roce 1973 jen 6 týdnů po svých 30. narozeninách jako jeden z nejmladších senátorů v amerických dějinách. Zasedal v něm 36 let – plných 6 volebních období, žádný jiný senátor za stát Delaware nevykonával funkci tak dlouho. Poté z funkce viceprezidenta byl 8 let předsedou Senátu.

V boji o demokratickou prezidentskou nominaci pro rok 2020 soupeřil v primárkách především s o poznání levicověji orientovanějším Berniem Sandersem. Za svého parťáka na hlasovací lístek si jako budoucího viceprezidenta (running mate) vybral senátorku Kamalu Harrisovou. Ta se rovněž původně ucházela o prezidentskou nominaci, ale odstoupila ještě před začátkem primárek, stranického hlasovacího procesu.

O post prezidenta se Biden ucházel již při volbách v roce 1988, avšak z primárek odstoupil, když vyšlo najevo, že opakovaně přebíral výroky jiných politiků do svých projevů. Krátce na to mu byla diagnostikována aneurysmata a musel podstoupit operace, po nichž se však plně zotavil a po sedmiměsíční pauze opět pokračoval v práci senátora. Kandidoval i do voleb v roce 2008, avšak i tehdy z boje odstoupil v průběhu stranických primárek.

V listopadových volbách Donalda Trumpa porazil. 14. prosince 2020 byl Joe Biden Sborem volitelů zvolen prezidentem, získal 306 z 538 hlasů. Výsledek oficiálně stvrdil Kongres na společném hlasování trvajícím od 6. do 7. ledna. Do úřadu bude inaugurován 20. ledna.

Zdravotní a sociální péče

Mezi Bidenova ústřední témata patří dostupná zdravotní a sociální péče. Zdravotní péči vzhledem k tragickým úmrtím v rodině často označuje za svou osobní záležitost. V roce 1972 zahynula při autonehodě jeho první manželka s jednoroční dcerou, jejich dva synové Beau a Hunter přežili.

Velezkušený senátor ale je ale zároveň uznávaným odborníkem na zahraniční politiku. Býval předsedou zahraničního výboru amerického Senátu. Je znám svým názorem, že by měly Spojené státy zastávat a prosazovat svou roli globální světové velmoci.

Biden podporoval intervenci NATO v Bosně a hlasoval také pro americkou invazi v Iráku, i když později se dal k oponentům postupu USA v zemi.

Bidenovou nespornou výhodou je fakt, že po obě viceprezidentská funkční období kryl záda oblíbenému prezidentu Baracku Obamovi. Často ho také nazývá svým přítelem. V roce 2017 od něj obdržel Prezidentskou medaili svobody s vyznamenáním, jedno z nejvyšších civilních ocenění ve Spojených státech.

Nevýhodou naopak může být podezření, že se Biden v roce 2016, kdy byl viceprezidentem, snažil zastavit vyšetřování ukrajinské plynařské firmy Burisma, kde pracoval jeho syn.

Bidenovy postoje
V Senátu se zásadně podílel na vzniku několika trestních zákonů (jeden je znám jako Bidenův trestní zákon) a zákona proti násilí na ženách.
V 90. letech kritizoval postup vyšetřovatele Kennetha Starra při vyšetřování kauz Whitewater a Monica Lewinska. Hlasoval pro zproštění viny tehdejšího prezidenta Billa Clintona.
Biden připravil také několik protidrogových zákonů, mimo jiné se zasadil o postavení steroidů mimo zákon.
V zahraniční politice Biden obhajoval nálety NATO v Bosně. Zároveň žádal zrušení zbrojního embarga a výcvik bosenských muslimů. Srbského vůdce Slobodana Miloševiče nazval válečným zločincem.
Biden hlasoval proti první válce v Perském zálivu v roce 1991 a o jedenáct let později vyzýval prezidenta George Bushe ml., aby invazi do Iráku odložil až do vyčerpání veškerých diplomatických snah. Nakonec pro zásah v Iráku zvedl ruku. Později postup USA v zemi kritizoval. Navrhoval rozdělit Irák do tří federálních oblastí: kurdské, šíitské a sunnitské.
Biden v roce 2008 hlasoval i pro plán vládní finanční pomoci v hodnotě 700 mld. dolarů bankovnímu sektoru v krizi.
Stejně jako Barack Obama je Biden podporuje možnost potratu. Biskup diecéze ve Wilmingtonu ho za to kritizoval, zakázal mu veřejně vystupovat v katolických školách a přijímat od něj svátost.

V dubnu 2016 dosáhl hrozbou odmítnutí půjčky odvolání prokurátora Viktora Šokina, který selhával v boji s korupcí. Podle kritiků včetně republikánského prezidenta Donalda Trumpa to Biden udělal, aby ochránil před vyšetřováním svého syna Huntera. Burisma však byla i tak vyšetřována a žádné Bidenovo pochybení se nenašlo.

Prezidentská kampaň 2020

Po konci v úřadě viceprezidenta se spekulovalo, zda se bude ucházet o nejvyšší úřad. Sám na toto téma podával rozličné odpovědi. V dubnu 2019 však oficiálně ohlásil kandidaturu, za sídlo kampaně zvolil Philadelphii v rodné Pensylvánii. Mezi hlavní body jeho kampaně patří ochrana Zákona o ochraně pacientů a dostupné péči přezdívaný Obamacare, jelikož právě administrativa Baracka Obamy tento zákon v roce 2010 prosadila. Zvýšil dostupnost zdravotního pojištění pro méně majetné.

Do boje o Bílý dům si jako svého parťáka pro pozici viceprezidenta vybral senátorku Kamalu Harrisovou. Díky jejich vítězství se stala první ženou, první osobou černé pleti a první osobou s asijskými kořeny v této funkci v americké historii.

Při své kampani zdůrazňoval své plány na zlepšení dostupnosti vzdělání. „V dnešním čím dál víc globalizovanějším a na technologiích stojícím hospodářství 12 let vzdělávání již americkým pracujícím nestačí k tomu, aby zůstali konkurenceschopní a dosáhli na příjem střední třídy. Jenže pro příliš mnoho z nich je zisk diplomu či jiného ocenění cenově nedostupné, nedosažitelné.“

Na rozdíl od svého soupeře, prezidenta Trumpa, který i během pandemie koronaviru pořádal masová shromáždění, preferoval Bidenův tým sjezdy aut. Místo mačkání tisíců sympatizantů na malém prostoru promlouval Biden k autům na parkovišti a jeho projevy byly šířeny po internetu. V digitálním prostředí se také konal sjezd Demokratické strany v sprnu 2020, na němž Biden přijal nominaci své strany do voleb.

Opakovaně na jeho podporu vystupoval na mítincích i bývalý prezident Barack Obama.

Úřadujícího prezidenta kritizoval za zlehčování a ignorování pandemie i útoky na poštu, kterými se snažil omezit možnosti Američanů na hlasování prostřednictvím pošty. Takové hlasy Trump považoval za zmanipulovatelné a již dopředu prohlašoval, jak moc podvodné volby budou.

V listopadu 2020 Biden zvítězil v hlasování Američanů, získal přes 81 milionů hlasů, nejvíce ze všech prezidentských uchazečů v dějinách. Úřadujícího prezidenta Trumpa porazil o více než 7 milionů hlasů.

Dvojice Biden–Harrisová získala rovněž 306 hlasů ve Sboru volitelů, Donald Trump s viceprezidentem Mikem Pencem dostali 232 hlasů.

Funkční období, do něhož byl Biden zvolen, začalo 20. ledna 2021. Potrvá 4 roky. Již první den v úřadu se Biden stal nejstarším úřadujícím prezidentem. Bidenovi bylo 78 let. Dříve tento primát držel Ronald Reagan, který v roce 1989 opustil po 8 letech úřad přibližně 2 týdny před svými 78. narozeninami.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků