Hlavní obsah
Ruský vědec Alexander Čepurnov Foto: Profimedia.cz

Ruský výzkumník se schválně dvakrát nakazil covidem. Podruhé skončil v nemocnici

Ruský vědec Alexander Čepurnov (69) se dvakrát záměrně infikoval nemocí covid-19, aby studoval protilátky. Jeho zjištění podle něj ukazují, že naděje na vytvoření tzv. kolektivní (stádní) imunity jsou marné, podruhé měl totiž vážný průběh. Byť je třeba brát s rezervou skutečnost, že výzkum zahrnoval pouze vzorek jedné osoby - tedy jeho samotného.

Ruský vědec Alexander Čepurnov Foto: Profimedia.cz
Ruský výzkumník se schválně dvakrát nakazil covidem. Podruhé skončil v nemocnici

Druhá infekce novým typem koronaviru měla u Čepurnova, profesora Ústavu klinické a experimentální medicíny v ruském Novosibirsku, mnohem vážnější průběh než ta první - a vyžadovala hospitalizaci.

Protilátky rychle mizí

„Naděje na stádní imunitu jsou mizivé kvůli rychlému poklesu protilátek,” uvedl Čepurnov podle serveru The Daily Mail s tím, že výsledky, ke kterým došel, jej úplně nepotěšily.

Bylo by podle něj přehnané spoléhat na „falešnou naději kolektivní imunity”, tedy ideálně stavu, kdy virus tak masivně prošel populací, že by mělo po překonání nákazy imunitu vůči němu tolik lidí, že by se prakticky přestal šířit. Jenže zároveň není jasné, jak dlouho by byli lidé před nákazou chráněni.

Čepurnov poprvé „chytil” SARS-CoV-2 na lyžařské výpravě do Francie v únoru. Poté, co se zotavil (bez nutnosti hospitalizace), zahájil se svým týmem studii protilátek proti koronaviru. Zkoumali způsob, jakým se protilátky chovají, jak silné jsou a jak dlouho zůstávají v těle, přičemž právě zjistili, že se jejich množství rychle snižuje.

„Na konci třetího měsíce od okamžiku, kdy mi bylo špatně, protilátky již nebyly detekovány. Rozhodl jsem se prozkoumat pravděpodobnost reinfekce. V zájmu vědy jsem se záměrně vystavil pacientům s covid-19 bez ochrany,” uvedl.

„Obrana mého těla se rozpadla přesně šest měsíců po první nákaze. První známkou byla bolest v krku,” řekl a dodal, že druhá infekce byla mnohem vážnější a byl hospitalizován. „Po dobu pěti dnů setrvávala moje teplota nad 39 °C. Ztratil jsem čich, změnilo se mé vnímání chuti,” popsal.

„Šestý den nemoci to potvrdilo CT vyšetření plic a tři dny po vyšetření rentgen ukázal dvojitou pneumonii. Virus nicméně zmizel poměrně rychle. Po dvou týdnech již nebyl detekován v nosohltanu ani v jiných vzorcích,” pokračoval ve vyprávění. Na základě vlastního případu každopádně dospěl k závěru, že kolektivní imunita není možná.

Jak pomůže vakcína?

Prvky „imunity stáda” však může přinést vakcinace, ačkoli i to může podle Čepurnova fungovat jen dočasně. Potřebujeme podle něj vakcínu, kterou půjde aplikovat opakovaně. V Rusku nyní operují s vakcínou Sputnik V, posvětili i druhou.

Co se týká například mnohokrát mediálně zmiňované britské vakcíny proti koronaviru z Oxfordu, lidé s rizikem těžkého průběhu nemoci covid-19 ji dostanou ještě do letošních Vánoc, slibuje vedoucí pracovník výzkumného týmu Oxfordské univerzity Adrian Hill. Licence by se měl lék vyvíjený univerzitou ve spolupráci se společností AstraZeneca dočkat na začátku roku 2021.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Související články

Výběr článků