Hlavní obsah
Ilustrační snímek Foto: Profimedia.cz

Proč je SARS-CoV-2 tak nakažlivý? Přenáší se mluvením

Američtí vědci tvrdí, že koronavirus je tak moc nakažlivý kvůli tomu, že jeho největší koncentrace je ve slinách. Tudíž když člověk nakažený nemocí covid-19 hovoří, dostanou se tisíce kapének do prostoru, kde jsou schopné přežít osm až 14 minut. Studie byla zveřejněna v odborném magazínu PNAS (Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America).

Ilustrační snímek Foto: Profimedia.cz
Proč je SARS-CoV-2 tak nakažlivý? Přenáší se mluvením

Z toho všeho podle nové studie Philipa Anfinruda, Valentyna Stadnytskyiho a Adriaana Baxe z amerických Národních ústavů zdraví (NIH) a Christiny Baxové z Pensylvánské univerzity vyplývá, že virus SARS-CoV-2 se může mezi lidmi přenášet zejména při mluvení.

Hlasitá řeč může emitovat až 2600 virových kapiček za sekundu.

Virové kapénky vypuštěné z pusy při mluvení mohou v uzavřené místnosti setrvat ve vzduchu více než deset minut - expertům při pokusech vyšlo, že průměrně až 12 minut.

Bezpečnější je mluvit potichu

Pro tuto studii vědci nechali podle serveru týdeníku Focus testovanou osobu opakovat frázi „Zůstaňte zdraví“ v uzavřené místnosti po dobu 25 sekund. Pomocí speciálního laseru, který uniklé infekční kapičky z úst daného jedince identifikoval, se určilo, že tam mohou zůstat více než oněch deset minut.

Vzhledem ke známé koncentraci koronaviru ve slinách odborníci podle PNAS předpokládají, že každá minuta hlasitého hovoru může produkovat obrovské množství kapiček kontaminovaných viry, které pak zůstávají ve vzduchu v uzavřené místnosti. Tišší mluva vytváří kapének méně.

Vysoce citlivá pozorování rozptylu laserového světla konkrétně odhalila, že hlasitá řeč může emitovat enormní množství kapiček za sekundu (až cca 2600).

Ve větších kapičkách je sice virových částic mnohem více, ale ty naštěstí vlivem gravitace poměrně rychle spadnou na zem.
Jan Pačes, AV ČR

Toto by tak mohlo podle vědců, pokud se to definitivně potvrdí, vysvětlovat rychlé globální šíření viru a rovněž ukázat, že zakrývání úst a nosu bylo rozumným krokem. Virové kapičky produkované mluvením asymptomatických nosičů covid-19 jsou každopádně stále častěji považovány za pravděpodobný způsob přenosu nemoci.

Schopnost udržet se ve vzduchu nesouvisí s konkrétním virem

Je nicméně pravdou, že aktuální typ koronaviru tímto nepřinesl něco úplně neznámého a nového, i další kapénkové infekce se takto šíří. Však také imunolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR Novinkám napsal, že to u ostatních virů způsobujících respirační choroby bude podobné.

Již dlouho je známo, že respirační viry mohou být přenášeny prostřednictvím kapének, které jsou vytvářeny kašlem nebo kýcháním. Kapičky mohou obsahovat celou řadu respiračních patogenů, včetně viru spalniček nebo chřipkového viru - i jeho mikroskopické kapénky se mohou podle starší studie NIH obecně ve vzduchu udržet až několik hodin.

Podle březnového vyjádření týmu výzkumníků z institutu NIAID, který je součástí NIH, kapénka nového typu koronaviru uvolněná při zakašlání či kýchnutí může jiného člověka nakazit teoreticky i o tři hodiny později.

„Takovýto způsob přenosu platí obecně pro viry způsobující respirační onemocnění,” potvrdil Novinkám i Hořejšího kolega Jan Pačes.

Schopnost udržet se ve vzduchu v tomto případě podle něj nesouvisí s konkrétním virem, ale s aerosolem, který vzniká při kašli a kýchání, ale i při mluvení nebo jen dýchání. Jestliže je nějaký virus přítomen ve sliznicích, tak se dostane do slin a následně do vydechovaného aerosolu a kapének.

„Ve větších kapičkách je sice virových částic mnohem více, ale ty naštěstí vlivem gravitace poměrně rychle spadnou na zem. Kvůli větším kapičkám je důležitá sociální distance a roušky, kvůli aerosolům je důležité nebýt ve skupinách v uzavřených nevětraných prostorách,” shrnul genetik Pačes.

Největší koncentrace viru kromě slin? Plíce, ledviny a varlata

Protože záleží, jak velkou dávku infekčních částic člověk dostane, malému množství se podle něj - zřejmě - ubrání. To, kolik je malé množství, pak souvisí přímo s virem, s počty infekčních částic na mikrolitr slin a na „infekčnosti”, tedy množství částic potřebných k nakažení.

„Vše je pak společně vyjádřeno pomocí R0, tedy toho často uváděného a sledovaného reprodukčního čísla,” vysvětlil Pačes.

Na závěr ještě upřesnil, že největší koncentrace viru jako taková není nutně ve slinách. „Virus napadá i plíce, ledviny či varlata, kde mohou být koncentrace také veliké,” doplnil tuzemský odborník.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků